19 C 13/2022-29 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobkyně se ve své žalobě domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 650 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 650 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně. 2 19 C 13/2022 Žalobkyně tvrdila, že provedla dne [datum] převoz žalovaného sanitním vozem na záchytnou stanici a náklady na tento převoz žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] se splatností [datum]. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, proto soud postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud učinil skutkový závěr o tom, že žalobkyně dne [datum] provedla převoz žalovaného do záchytné stanice, žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náklady na dopravu, které sestávají z částky 2 480 Kč za převoz sanitním vozem a z částky 170 Kč za doprovod sanitáře, celkem tedy 2 650 Kč. Nárok žalobkyně vyplývá z ust. § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Dále je žalovaný povinen zaplatit i úrok z prodlení, ode dne následujícího po splatnosti žalované částky, výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř. a s ohledem na výsledek sporu je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z paušální odměny za dva úkony po 100 Kč (podání žaloby a výzva k plnění), paušální odměny za jeden úkon ve výši 300 Kč (účast při jednání), dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., ve spojení s ust. § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem náhrada nákladů řízení činí 1 500 Kč. Odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v jeho zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti rozsudku není odvolání přípustné.