4 C 136/2022-21 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení celkové částky 13 036 Kč s příslušenstvím, když žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno] neměl v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.. Vozidlo bylo tedy 106 dní nepojištěno a žalobci vzniká nárok na příspěvek, který činí 7 190 Kč, z toho příspěvek 6 890 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním 300 Kč. Žalovaný je dále vlastník 2 4 C 136/2022 a provozovatel vozidla [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno], když ani toto vozidlo nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno, přičemž žalobce požaduje částku 5 846 Kč, jenž se sestává z příspěvku 5 546 Kč a poplatku spojeného s uplatněním práva 300 Kč. 2. U žalovaného platí domněnka, že neměl námitky podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. proti rozhodnutí bez nařízení jednání, když lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 3. Žalobcem byly předloženy listinné důkazy, a to výzva k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínky k úhradě, předžalobní upomínka, doklad o odeslání. Na základě prováděného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] neměl v období od [datum] do [datum] uzavřené pojištění z provozu vozidla, čímž žalobci vzniká nárok na příspěvek. Žalovaný jako provozovatel a vlastník vozidla [registrační značka] neměl uzavřeno pojištění v období od [datum] do [datum]. Žalobce v souladu s ust. § 15 zák. č. 168/1999 Sb. zjistil, že povinné ručení placeno není. Protože v uvedeném období žalovaný jako vlastník předmětných vozidel, neměl sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo jeho povinností podle ust. § 1 odst. 2 zákona, přísluší žalobci podle ust. § 4 odst. 1, 3,4,5 právo na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušena povinnost, tedy u prvého vozidla 109 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla v daném případě 65 Kč, tedy příspěvek 6 890 Kč. U druhého vozidla potom za 118 dní s denní sazbou 47 Kč, tedy příspěvek 5 846 Kč. Podle ust. § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/ 1999 Sb., potom žalobci náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení, příspěvek zaplacen není, soud proto dospěl k závěru, že žaloba je podaná po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit celkovou částku 13 036 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, dle jednotlivých aut. 4. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jejž činí za soudní poplatek z návrhu 800 Kč, 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x paušál po 100 Kč, 21% DPH, celkem 2 252 Kč. 5. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.