4 C 167/2022-39 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 7 303 Kč s příslušenstvím, když je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle § 1 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. V případně porušení vzniká nárok na příspěvek. Žalovaná jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], číslo [anonymizována dvě slova], neměla v období od 30. 6. 2021 do 25. 11. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž žalobci vznikl nárok na příspěvek ve výši 7 303 Kč a současně vznikl nárok na náklady spojené 2 4 C 167/2022 s mimosoudním uplatnění práva ve výši 300 Kč. Z registru vozidel vyplývá, že vozidlo je evidováno jako provozované, tedy nebylo vyřazeno z provozu, nebylo ekologicky zlikvidováno, vyvezeno do ciziny ani převedeno. Nenastal tedy žádný zákonný důvod proto, že by nárok na příspěvek nevznikl. Případné neprovozování či nepojízdnost vozidla nelze uplatňovat, protože od 1. 1. 2018 vstoupila v platnost novela zákona č. 168/1999 Sb., která ukládá povinnost každému vlastníkovi či provozovateli vozidla, mít vozidlo pojištěno po celou dobu, kdy je zapsáno v registru silničních vozidel, a to bez ohledu na faktický stav vozidla. Rozhodující tedy je stav v registru. Pojistná smlouva byla ukončena k 29. 6. 2021 pro neplacení pojistného. [ulice] pojistná smlouva byla sjednána až dne 31. 3. 2022. Žalované byla napřed zaslána výzva k úhradě, a to dne 20. 1. 2022, dále jí byla zaslána upomínka, a to obyčejnou zásilkou, následně byla upomínána upomínkou [číslo] byla jí zasílána předžalobní výzva. 2. Proti platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor, ve kterém pouze uvedla, že nároky uplatněné žalobcem neuznává, a to v celém rozsahu s tím, že odpor doplní. Odpor byl podán dne 19. 9. 2022. Žalovaná byla vyzvána dne 5. 10. 2022 k odůvodnění odporu a odpor neodůvodnila, k jednání se nedostavila, více než uvedla v odporu neuvedla. Soud proto postupoval podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Jak vyplývá z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu byla žalované zasílána výzva, a to dne 20. 1. 2022, ve kterém byla vyzývána k zaplacení částky 7 303 Kč, když je vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka]. Jak vyplývá ze zprávy pojišťovny pojistná smlouva byla ukončena k 29. 6. 2021 z důvodu neplacení pojistného, což bylo zasíláno. Žalovaná byla informována o ukončení pojistné smlouvy. Dle zprávy Městského úřadu Pelhřimov je vozidlo registrováno jako provozované, přičemž v období od 4. 6. 2018 do 1. 4. 2022 byla vlastníkem tohoto vozidla žalovaná. Žalobce dále doložil přílohy k výzvě, podací archy s výzvou k úhradě, doručení výzvy, upomínky, předžalobní výzvu, ze kterých vyplývá, že žalovaná před podáním žaloby byla mnohokrát vyzývána k dobrovolnému plnění. 4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla [registrační značka] neměla v období od 30. 6. 2021 do 25. 11. 2021 uzavřené pojištění z provozu vozidla, čímž žalobci vzniká nárok na příspěvek. Žalobce v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb. zjistil, že povinné ručení placeno není. Protože v uvedeném období žalovaná jako vlastník neměla sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo její povinností podle ustanovení § 1 zákona, přísluší žalobci podle ustanovení § 4 právo na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušena povinnost, tedy 149 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla v daném případě 47 Kč. Podle ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/ 1999 Sb., potom žalobci náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaná byla vyzývána k zaplacení příspěvku, příspěvek zaplacen není. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu a uložil žalované žalovanou částku zaplatit, včetně zákonného úroku z prodlení tak, jak je žalováno. 5. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 400 Kč, 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x paušál po 100 Kč, 21% DPH, celkem 1 489 Kč. 6. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalované zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. 3 4 C 167/2022 7. Odůvodnění rozsudku bylo vypracováno ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o.s.ř., neboť proti jemu není odvolání přípustné.