4 C 169/2022-24 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 6 540 Kč s příslušenstvím, když je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle ust. § 1 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. V případně porušení této povinnosti vzniká nárok na příspěvek. Žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka], číslo [anonymizována dvě slova], které je evidováno jako provozované neměl v období od 7. 6. 2021 do 10. 9. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobci proto vznikl nárok na příspěvek ve výši 6 240 Kč a současně 2 4 C 169/2022 vznikl nárok na náklady spojené z uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes předžalobní výzvu nezaplatil. 2. U žalovaného platí domněnka, že neměl námitky podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. proti rozhodnutí bez nařízení jednání, když lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 3. Jak vyplývá ze zprávy MěÚ [obec] vozidlo [registrační značka], číslo [anonymizována dvě slova] je vedeno jako provozované s tím, že vlastník a provozovatel vozidla je žalovaný. Dle zprávy pojišťovny, pojištění k tomuto vozidlu zaniklo k 6. 6. 2021 pro neplacení pojistného. Soudu byla dále předložena výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínky, výzvy k úhradě, předžalobní upomínka. 4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla neměl v období od 7. 6. 2021 do 10. 9. 2021 uzavřené pojištění z provozu vozidla, čímž žalobci vzniká nárok na příspěvek. Žalobce v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb. zjistil, že povinné ručení placeno není. Protože v uvedeném období žalovaný jako vlastník neměl sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo jeho povinností podle ustanovení § 1 zákona, přísluší žalobci podle ustanovení § 4 právo na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušena povinnost, tedy 96 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla v daném případě 65 Kč. Podle ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/ 1999 Sb., potom žalobci náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení příspěvku, příspěvek zaplacen není a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a uložil žalovanému žalovanou částku zaplatit, včetně zákonného úroku z prodlení tak, jak je žalováno. 5. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 400 Kč, 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x paušál po 100 Kč, 21% DPH, celkem 1 489 Kč. 6. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. 7. Odůvodnění rozsudku bylo vypracováno ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o.s.ř., neboť proti jemu není odvolání přípustné.