5 C 12/2022-18 — Okresní soud v Pelhřimově

Dne [datum] podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalovaná ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] cestovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozované [právnická osoba] podnik [územní celek], a.s., při těchto jejích jízdách byly ze strany uvedené společnosti provedeny přepravní kontroly žalované, při kterých se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, uvedené společnosti tak vznikl vůči žalované nárok na zaplacení jízdného [částka] a přirážky [částka] ve vztahu ke každé jízdě. Žalobce je právním nástupcem uvedené společnosti na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, k věci se nevyjádřila. Na základě provedených důkazů, zejména žalobcem předložených zápisů o provedených přepravních kontrolách, z nichž vyplývá, že cestující osoba neměla jízdní doklad, předložila občanský průkaz, z něhož vyplývalo jméno, příjmení a bydliště žalované, a z údajů evidence obyvatel České republiky, že tento občanský průkaz byl opravdu vydán žalované a měla jej v době jízd ve svém držení, dospěl soud k závěru, že při jízdách hromadným dopravním prostředkem provedla žalovaná jízdy bez jízdního dokladu a tedy za této situace ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), zákona [číslo] Sb., zákona č. 266/1994 Sb. a vyhlášky č.175/2000 Sb. je povinna zaplatit sankční postih [částka] dle Smluvních přepravních podmínek a samotné jízdné [částka] dle tarifu za každou provedenou jízdu bez jízdního dokladu. Právní nástupnictví žalobce bylo doloženo shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek. Ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. a Smluvních přepravních podmínek je žalovaná od data následujícího po provedené kontrole v prodlení se zaplacením částky [částka] ve vztahu ke každé jízdě a výše úroku z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy považuje žalobu za důvodnou a žalobě vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], odměny za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po [částka], odměny za jeden úkon (jednoduchá výzva k plnění) v rozsahu 50%, tedy [částka], tří paušálů po [částka] dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka] Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši [částka] a soud uložil žalované povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.