5 C 186/2020-293 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobkyně podala dne [datum] u zdejšího soudu žalobu a domáhala se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému jako jejímu otci povinnost platit žalobkyni výživné 5 000 Kč měsíčně od [datum], dluh na výživném vyčíslila za období od [datum] do [datum] na částku 136 000 Kč, požadovala aby soud spolu s tímto dlužným výživným uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni i 8,25% úrok z prodlení ročně od [datum]. V žalobě a výpovědi uvedla, že manželství jejích rodičů bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozvedeno v době její zletilosti, takže nedošlo ve vztahu k její osobě k úpravě poměrů pro dobu po rozvodu. Je studentkou vysoké školy, je nucena si zajistit s ohledem na vzdálenost bydliště vlastní bydlení, má výdaje v rámci stravy, nákupu studijního materiálu, jízdné a podobně. Po ukončení středoškolského studia nastoupila v září 2013 tříleté bakalářské kombinované studium na [anonymizována čtyři slova] v [obec] (dále pouze [ulice] fakulta) v oboru [anonymizováno] a současně tříleté bakalářské prezenční studium na [anonymizována čtyři slova] (dále pouze [anonymizována dvě slova]) v oboru [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], kombinované (dálkové) studium ukončila řádně po třech letech, v případě prezenčního studia studium nezvládala a proto studium ukončila a znovu nastoupila do prvého ročníku stejného oboru, ročník 2016 2017 neukončila, protože nevykonala některé zkoušky a nezískala potřebný počet kreditů, požádala o prodloužení studia postupně do roku 2019, kdy studium přerušila. Současně s uvedeným bakalářským studiem začala od akademického roku 2017 2018 studovat v prezenční formě dvouleté magisterské studium ve stejném oboru, protože měla ukončené bakalářské studium v rámci [anonymizována dvě slova], ukončila však řádně pouze prvý ročník, druhý ročník neukončila opět z důvodu chybějících některých zkoušek a nedostatečného počtu kreditů a studium postupně v dalších dvou letech prodlužovala, nedokázala jej zatím ukončit kvůli nedokončeným zkouškám a nedostatečnému počtu kreditů. Své studijní neúspěchy přičítá svému psychickému stavu, když rozvod jejích rodičů měl na její psychiku negativní vliv, rozvod rodičů provázely hádky, napadání matky otcem, otec byl vůči ní psychicky agresivní, vyhrožoval jí, vyčítal jí, že nic nezvládne, že je neschopná apod., je dyslektikem. Bylo jí zakazováno bydlet v [obec], do školy v [obec] nejprve dojížděla, čímž ztratila hodně času, každý pátek dojížděla do [obec] v rámci dálkového studia, které byla nucena absolvovat na přání rodičů. Vlastní příjem po dobu studia neměla, po rozvodu rodičů odešla do [obec] na sdílené ubytování, pak začala v červenci 2017 bydlet u svého přítele v [obec], kde nejprve nějakou dobu přispívala 5 000 Kč měsíčně na bydlení, kvůli studiu však na ní přítel přestal příspěvek požadovat. V souvislosti s prodlužování studia musela platit v rámci bakalářského studia 18 000 Kč za každý prodloužený semestr, v případě magisterského studia se jednalo o poplatek 24 000 Kč. Je sice majitelskou tří psů, má je však zapůjčené její matka, která má chovnou stanici a žádné peníze jí z prodeje štěňat nedává. Od roku 2018 se s otcem z důvodu neshod nestýká. Žalovaný od [datum] do [datum] žalobkyni nepravidelně platil 5 000 Kč měsíčně, za období od [datum] do [datum] jí zaslal částku 53 173 Kč, proto za toto období nárok neuplatňuje, po [datum] jí již ničeho nezaplatil. Svůj nárok vzala v průběhu řízení žalobkyně částečně zpět v části týkající se výživného za dobu od [datum] do [datum], protože do tohoto data žalovaný vyživovací povinnost plnil. 3 5 C 186/2020 2. Žalovaný se nejprve k žalobě vyjádřil tak, že spor povařuje za zbytečný, od listopadu 2016 žalobkyně výživné platil ve výši 5 000 Kč měsíčně, po rozvodu se z důvodů trestního oznámení jeho bývalé manželky na jeho osobu obával ztráty zaměstnání a příjmů, obával se, že nebude moci svou vyživovací povinnost vůči žalobkyni plnit a pro jí poslal jednorázově částku 53 173 Kč, kterou získal jako daňovou vratku, a tyto peníze měly vystačil na asi 11 měsíců výživného, v prosinci 2017 požádal žalobkyni o doložení studia, žalobkyně mu studium nedoložila, přesto do [datum] platil dále výživné, pak však platit přestal, protože mu žalobkyně potvrzení o studiu nedoložila a on vycházel z toho, že má studium ukončené. Pokud by mu potvrzení od studijního roku 2017 2018 předložila, je ochoten výživné doplatit. Poukázal na to, že žalobkyně od ledna 2018 má příjmy z prodeje štěňat, mělo by se jednat o 780 000 Kč. V průběhu řízení však žalovaný své stanovisko změnil, požadoval zamítnutí žaloby, neboť má pochybnosti o soustavnosti a cílevědomosti studia žalobkyně, jejím zájmu o obou, studium na [anonymizována dvě slova] nepovažuje za navazující studium na [anonymizována dvě slova], žalobkyně studium nedokončila ani po 9 letech. Má příjem z pracovního poměru a dále ve výši 3 000 Kč měsíčně z pronájmu bytu. 3. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o..z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 4. Že mezi žalobkyní a žalovanou je vztah dcery a otce je dokladováno rodným listem žalobkyně. Spisem zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] je dokladováno, že žalovaný má další vyživovací povinnost k dceři [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], sestře žalobkyně, dle rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], je tato svěřena do výchovy matky a žalovaný platí výživné 3 000 Kč měsíčně. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo manželství rodičů rozvedeno s právní mocí ke dni [datum]. 5. Ohledně studia žalobkyně soud učinil dotazy u obou shora uvedených vysokých škol. Ze sdělení [anonymizována dvě slova] vyplývá, že žalovaná zde studovala obor Zootechnika v rámci tříletého kombinovaného bakalářského studia od [datum] do [datum], studium řádně ukončila. V případě [anonymizována dvě slova] žalobkyně nastoupila dne [datum] tříleté prezenční bakalářské studium v oboru Český jazyk a literatura, které na vlastní žádost dne [datum] ukončila, protože na základě přijímacích zkoušek dne [datum] nastoupila totožné studium nově od prvého ročníku. Toto bakalářské studium by při standardní době studia mělo být ukončeno nejpozději ke dni [datum], žalobkyně po jeho prodloužení jej [datum] přerušila z důvodu splnění podmínek pro složení státní závěrečné zkoušky, předměty měla žalovaná splněné stejně jako dostatečný počet kreditů, dne [datum] na vlastní žádost studia zanechala. Dne [datum] nastoupila dvouleté prezenční magisterské studium, při standardní délce studia by mělo být studium ukončeno nejpozději ke dni [datum], žalobkyně se nenechala zapsat do akademického roku 2021 [číslo], ukončení studia ve standardní době bránilo nesplnění podmínek k uzavření studia před konáním státní závěrečné zkoušky, tzn. nesplnění povinného studijního plánu a dostatek kreditů nutných k uzavření studia, žalobkyně neměla splněno celkem 6 předmětů a další jeden povinný předmět neměla ve studiu zapsán, dne [datum] na vlastní žádost studia zanechala. Při studiu byla žalobkyně členkou řešitelského týmu, za což obdržela stipendium 21 500 Kč v prosinci 2017 a 22 500 Kč v červnu 2018. 6. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná ukončila v roce 2013 středoškolské studium a že v září 2013 nastoupila kombinované studium na [anonymizována dvě slova] a současně prezenční studium na [anonymizována dvě slova], že tato studia začala žalobkyně se souhlasem rodičů, že za této situace nebyla schopna se sama živit, začala se připravovat na budoucí zaměstnání, a tedy jejím rodičům vůči ní vznikla vyživovací povinnost. Žalovaný sám ostatně ve své výpovědi uvádí, že až 4 5 C 186/2020 do července 2018 svou vyživovací povinnost plnil. Matka žalobkyně ve své svědecké výpovědi potvrzuje tvrzení žalobkyně, že kombinované studium začala žalobkyně studovat na přání rodičů, resp. žalovaného, který studium též začal absolvovat při zaměstnání na stejné škole, potvrzuje tvrzení žalobkyně, že prezenční studium na [anonymizována dvě slova] bylo souběžným studiem žalobkyně již na její přání. Tříleté bakalářské kombinované studium žalobkyně řádně ukončila [datum]. Ve stejném období měla ukončit při řádném studiu i prezenční bakalářské studium, to se jí však nepodařilo, po prvém ročníku studium ukončila, opět jej nastoupila v září 2014 a měla jej tedy ukončit do září 2017. I když toto studium žalobkyně po září 2017 prodlužovala, v září 2019 přerušila a v prosinci 2021 na svou žádost ukončila, nejsou dle názoru soudu ohledně tohoto studia tyto skutečnosti ve formě prodlužování, přerušení a neukončení tohoto studia pro posouzení nároku žalobkyně tak důležité, protože, jak již bylo shora uv