5 C 199/2022-43 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále [příjmení]), při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 Zákona a vozidlo tak nebylo pojištěno 62 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce dle § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum], žalovaný příspěvek nezaplatil. Žalobce tedy požaduje uhradit částku 3 214 Kč, která se sestává z příspěvku 2 914 Kč, vypočteného násobkem denní sazby 47 Kč a počtem 62 dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí [příjmení]) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Dále v návrhu uvedl, že zjistil, že žalovaný je v registru silničních vozidle je veden jako vlastník/provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, ohledně tohoto vozidlo nebylo sjednáno pojištění v době od [datum] do [datum], tedy po dobu 17 dnů, splatnost tohoto příspěvku nastala [datum], je požadováno zaplacení částky 895 Kč sestávající se z příspěvku 595 Kč při počtu 17 dnů a denní sazby 35 Kč dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb. a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. V této věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. 2. Soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že jako vlastník i provozovatel obou předmětných vozidel byl v návrhu uvedených obdobích veden v evidenci vozidel žalovaný. Ze zprávy [právnická osoba] [obec a číslo] soud zjistil, že ohledně vozidla [registrační značka] bylo uzavřeno přímo žalovaným pojištění dle Zákona pojistnou smlouvou ze dne [datum] [číslo] které zaniklo [datum] z důvodu nezaplacení pojistného, ze zprávy [právnická osoba] [obec a číslo] zjistil, že ohledně vozidla [registrační značka] bylo uzavřeno též žalovaným pojištění dle Zákona pojistnou smlouvou z [datum] [číslo] které zaniklo [datum] uplynutím sjednané doby. Žalobce dále soudu doložil výzvy k úhradě příspěvků ze dne [datum] a [datum] za nepojištěná v návrhu uvedená období, v nichž žalovanému stanovil lhůtu k zaplacení 60 dnů od doručení, ze zprávy České pošty s.p. [obec a číslo] soud zjistil, že tyto výzvy byly žalovanému doručovány na adresu jeho bydliště, výzva z [datum] ohledně vozidla [registrační značka] byla doručována [datum], výzva z [datum] ohledně vozidla [registrační značka] byla doručována [datum], zásilky byly vráceny zpět žalobci, neboť je nebylo možno vložit do schránky. Soud tedy považuje za data doručení data, kdy byly zásilky doručovány, tedy kdy se zásilky nacházely ve sféře možné dispozice žalovaného na adrese, kde je hlášen k pobytu. 3 5 C 199/2022 3. Soud má shora uvedeným způsobem za prokázané, že vlastníkem předmětných vozidel byl v návrhu uvedených obdobích žalovaný, v uvedených obdobích nebylo k vozidlům sjednáno pojištění dle Zákona, ačkoli to bylo povinností žalovaného dle jeho § 1 odst. 2. Za této situace dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 Zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci jednak příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, tedy počtu 62 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 47 Kč dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve vztahu k vozidlu [registrační značka] a jednak ve výši součinu počtu 17 dní a výše denní sazby 35 Kč dle § 2 odst. 1 písm. f) téže vyhlášky a jednak náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve vztahu ke každé výzvě. Žalovaný byl k zaplacení vyzván výzvami žalobce, které obsahovaly veškeré náležitosti a lhůtu k plnění v rozsahu nejméně 30 dnů od doručení dle § 4 odst. 7 Zákona, v tomto případě byla prodloužena až na 60 dnů. Pokud tyto výzvy byly žalovanému doručeny shora uvedeným způsobem ve shora uvedených dnech, uplynula lhůta 60 dnů k plnění dne [datum] ohledně vozidla [registrační značka] a dne [datum] ohledně vozidla [registrační značka] a tedy od následujících dní je žalovaný v prodlení se zaplacením příslušných příspěvků 2 914 Kč a 595 Kč dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a žalobce má nárok na zaplacení úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25% ročně ve vztahu k částce 2 914 Kč a ve výši 8,5% ročně ve vztahu k částce 595 Kč, ve prospěch žalovaného žalobce tyto úroky požaduje až od dat pozdějších. Proto soud návrhu žalobce vyhověl. 4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 200 Kč, tří paušálů po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu shora uvedených položek, vyjma soudního poplatku, z 21% DPH, která činí 189 Kč Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 1 489 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.