5 C 201/2022-24 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu 2 5 C 201/2022 vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále [příjmení]), při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 Zákona a vozidlo tak nebylo pojištěno 81 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce dle § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum], žalovaný příspěvek nezaplatil. Žalobce tedy požaduje uhradit částku 4 107 Kč, která se sestává z příspěvku 3 807 Kč, vypočteného násobkem denní sazby 47 Kč a počtem 81 dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí [příjmení]) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V této věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. 2. Soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla byl v návrhu uvedeném období veden v evidenci vozidel žalovaný. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že ohledně předmětného vozidla uzavřel žalovaný pojištění dle Zákona pojistnou smlouvou [číslo] s účinností od [datum], toto pojištění zaniklo dnem [datum] z důvodu neplacení pojistného. Žalobce dále soudu doložil výzvu k úhradě příspěvku ze dne [datum] za nepojištěné v návrhu uvedené období, v níž žalovanému stanovil lhůtu k zaplacení 60 dnů od doručení, ze zprávy České pošty s.p. [obec a číslo] soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému doručována na adresu jeho bydliště dne [datum], protože si jí žalovaný po uložení nevyzvedl, byla dne [datum] vrácena zpět žalobci. Soud tedy považuje za datum doručení den [datum], kdy se zásilka nacházela ve sféře možné dispozice žalovaného na adrese, kde je hlášen k pobytu. 3. Soud má shora uvedeným způsobem za prokázané, že vlastníkem předmětného vozidla byl v návrhu uvedeném období žalovaný, v uvedeném období nebylo k vozidlu sjednáno pojištění dle Zákona, ačkoli to bylo povinností žalovaného dle jeho § 1 odst. 2. Za této situace dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 Zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci jednak příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, tedy počtu 81 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 47 Kč dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a jednak náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaný byl k zaplacení vyzván výzvou žalobce ze dne [datum], která obsahovala veškeré náležitosti a lhůtu k plnění v rozsahu nejméně 30 dnů od doručení dle § 4 odst. 7 Zákona, v tomto případě byla prodloužena až na 60 dnů. Pokud tato výzva byla žalovanému doručena dnem [datum], uplynula lhůta 60 dnů k plnění dne [datum] a tedy od následujícího dne je žalovaný v prodlení se zaplacením částky 3 807 Kč dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a žalobce má nárok na zaplacení úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25% ročně, ve prospěch žalovaného žalobce tyto úroky požaduje až od data [datum]. Proto soud návrhu žalobce vyhověl. 4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu 3 5 C 201/2022 nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 200 Kč, tří paušálů po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu shora uvedených položek, vyjma soudního poplatku, z 21% DPH, která činí 189 Kč Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 1 489 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.