5 C 21/2022-22 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], když v návrhu uvedl, že uzavřel s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] která se řídí úpravou dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, týkající se vozidla [registrační značka], bylo sjednáno první pojistné ve výši [částka] půlročně, vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil pojistné splatné [datum], vyzval jej žalobce upomínkou k jeho zaplacení v dodatečné lhůtě, žalovaný dlužné pojistné neuhradil a po marném uplynutí lhůty v upomínce stanovené pojištění ke dni [datum] zaniklo. Za dobu od [datum] do [datum] činilo dlužné pojistné částku [částka]. K tomuto dlužnému pojistnému žalobce nárokuje částku [částka], když se jedná o paušalizovaný náklad za prokazatelně odeslanou upomínku k zaplacení dlužného pojistného. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, k jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že pojistná smlouva byla mezi účastníky uzavřena [datum] na dobu neurčitou, jedná se o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smlouvě uvedeného, bylo sjednáno půlroční pojistné [částka], žalobce soudu doložil, že žalovanému doručil upomínku k zaplacení dlužného pojistného splatného dne [datum], v níž žalovanému stanovil lhůtu k zaplacení dlužného pojistného do [datum] s upozorněním, že pokud nebude pojistné v této lhůtě zaplaceno, pojištění zanikne. Součástí smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky a Sazebník poplatků účinný od 1.7.2016, z něhož vyplývá, že poplatek za předmětnou upomínku činí [částka]. Soud konstatuje, že mezi účastníky byla uzavřena shora uvedená pojistná smlouva ohledně pojištění, které se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. K zániku pojištění došlo z důvodu nezaplacení pojistného dle § 12 odst.1 písm. e) uvedeného zákona uplynutím dne [datum], v něm uvedené skutečnosti žalobce doložil. Za období od [datum] do [datum] včetně má žalobce nárok na zaplacení poměrné části pojistného ve výši [částka] (půlroční pojistné [částka]: 184 dní x 96 dní) a nikoli [částka], jak žalobce v návrhu uvádí. Dále žalobce požaduje na žalovaném zaplacení nákladů spojených s prokazatelně odeslanou upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ve výši [částka], když soud je vázán takto vymezeným nárokem žalobce v návrhu. Jak však vyplývá z žalobcem předloženého Sazebníku poplatků, činí tento poplatek pouze částku [částka], jiný Sazebník poplatků žalobce nepředložil. Z těchto důvodů tedy soud přiznává žalobci nárok na zaplacení dlužného pojistného [částka] a dále částky [částka] za předmětnou upomínku, tedy celkem [částka]. Do prodlení se ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dostal žalovaný se zaplacením pojistného dnem následujícím po splatnosti pojistného, tedy dnem [datum], v případě částky [částka] na poplatku za upomínku k zaplacení dlužného pojistného došlo k prodlení žalovaného dnem následujícím po uplynutí lhůty, ve které měl tento poplatek společně s dlužným pojistným dle upomínky zaplatit, tedy k prodlení došlo od [datum]. Ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má tedy z obou částek žalobce nárok na zaplacení 8,25% úroku z prodlení ročně, ve prospěch žalovaného jej žalobce požaduje až od [datum] z celkové dlužné částky a požaduje jej pouze do [datum], za toto období z částky [částka] činí tento úrok z prodlení částku [částka] při minimálním zaokrouhlení. Na základě shora uvedeného tedy soud návrhu vyhověl pouze částečně, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] a ve zbývajícím rozsahu nárok žalobce zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce byl úspěšný v 82,7% 3 5 C 21/2022 předmětu řízení, jeho neúspěch spočíval v 17,3% předmětu řízení, při odečtení jeho neúspěchu od jeho úspěchu má tedy nárok na 65,4% jemu vzniklých nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení ve výši [částka], sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po [částka], tří paušálů po [částka] dle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka]. Z těchto nákladů řízení jejich 65,4% představuje částku [částka] a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.