5 C 218/2022-42 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. a II. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu 2 5 C 218/2022 uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále Zákon), při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel neměl od 26.6.2020 do 8.10.2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 Zákona a vozidlo tak nebylo pojištěno 105 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce dle § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 23.2.2021, žalovaný příspěvek nezaplatil. Žalobce tedy požaduje uhradit v souvislosti s tímto vozidlem částku 5 235 Kč, která se sestává z příspěvku 4 935 Kč, vypočteného násobkem denní sazby 47 Kč a počtem 105 dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí Zákon) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Dále žalobce zjistil, že další osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, je též evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel neměl od 18.9.2020 do 9.12.2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo nebylo pojištěno 83 dní a dle týchž předpisů žalobce požaduje v souvislosti s tímto vozidlem na žalovaném zaplacení částky ve výši 5 695 Kč, která se sestává z příspěvku 5 395 Kč, vypočteného násobkem denní sazby 65 Kč a počtem 83 dní (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.) a z poplatku 300 Kč. V této věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. 2. Ohledně vozidla [registrační značka] soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla je veden v evidenci vozidel žalovaný od 22.1.2020, ze zprávy [právnická osoba] [obec a číslo], soud zjistil, že k předmětnému vozidlu bylo uzavřeno pojištění dle Zákona pojistnou smlouvou [číslo] dne 14.6.2019 [jméno] [příjmení], v pojistné smlouvě je i v této předchozí době uveden jako provozovatel vozidla žalovaný, pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného dnem 17.9.2020. Žalobce dále soudu doložil výzvu k úhradě příspěvku ze dne 3.2.2021 za nepojištěné v návrhu uvedené období, v níž žalovanému stanovil lhůtu k zaplacení 60 dnů od doručení, ze zprávy [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému doručována na adresu jeho bydliště dne 4.2.2021, téhož dne byla zásilka vrácena zpět žalobci, neboť bylo konstatováno, že žalovaný je na této adrese neznámým. Soud tedy považuje za datum doručení den 4.2.2021, kdy se zásilka nacházela ve sféře možné dispozice žalovaného na adrese, kde je hlášen k pobytu. 3. Soud má shora uvedeným způsobem za prokázané, že vlastníkem vozidla reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] byl v návrhu uvedeném období žalovaný, v uvedeném období nebylo k vozidlu sjednáno pojištění dle Zákona, ačkoli to bylo povinností žalovaného dle jeho § 1 odst. 2. Za této situace dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 Zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci jednak příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, tedy počtu 83 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a jednak náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle 3 5 C 218/2022 § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaný byl k zaplacení vyzván výzvou žalobce ze dne 3.2.2021, která obsahovala veškeré náležitosti a lhůtu k plnění v rozsahu nejméně 30 dnů od doručení dle § 4 odst. 7 Zákona, v tomto případě byla prodloužena až na 60 dnů. Pokud tato výzva byla žalovanému doručena dnem 4.2.2021, uplynula lhůta 60 dnů k plnění dne 5.4.2021 a tedy od následujícího dne je žalovaný v prodlení se zaplacením částky 5 395 Kč dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a žalobce má nárok na zaplacení úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25% ročně, ve prospěch žalovaného žalobce tyto úroky požaduje až od data 20.4.2021. Proto soud tomuto nároku žalobce vyhověl. 4. Ohledně vozidla [registrační značka] soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla je veden v evidenci vozidel žalovaný od 15.6.2017 do současné doby, ze zprávy [právnická osoba] [obec a číslo], soud zjistil, že k předmětnému vozidlu bylo uzavřeno pojištění dle Zákona před v návrhu uvedeným obdobím pojistnou smlouvou [číslo] dne 19.9.2019 pojistníkem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], která při uzavírání pojistné smlouvy uvedla, že je vlastnicí předmětného vozidla i jeho provozovatelkou, pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného dnem 25.6.2020. Soud tedy konstatuje, že v registru vozidle je sice veden žalovaný od 15.6.2017, ovšem tato skutečnost sama o sobě nedokladuje vlastnické právo žalovaného k vozidlu ani skutečnost, že je jeho provozovatelem, v tomto případě je shora uvedenou pojistnou smlouvou prokázáno, že dne 19.9.2019 jako vlastník vozidla i jeho provozovatel při uzavírání pojistné smlouvy vystupovala zcela jiná osoba, tato skutečnost tedy vyvrací vlastnické právo žalovaného k předmětnému vozidlu v návrhu uvedeném období, stejně jako skutečnost, že v tomto období by byl žalovaný provozovatelem vozidla. Za této situace soud v této části návrh žalobce zamítl. 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud konstatuje, že žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 5 695 Kč, žalovaný byl ve věci úspěšný co do částky 5 235 Kč, úspěch každého z nich byl přibližně stejný, a tedy soud rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.