5 C 238/2022-19 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu a v následném sdělení uvedl, že uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] formou přijetí návrhu, které bylo učiněno prostřednictvím tzv. akceptační platby, která byla žalovaným 2 5 C 238/2022 uhrazena na pobočce zprostředkovatele pojistné smlouvy, smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění [datum]. Předmětem pojištění bylo vozidlo [registrační značka], na pojistné období od [datum] do [datum] bylo sjednáno pojistné ve výši 4 884 Kč v měsíčních splátkách po 407 Kč, žalovaný zaplatil pouze částku 407 Kč, žalobce tuto pojistnou smlouvu vypověděl, pojištění zaniklo k [datum] a za období od [datum] do [datum] žalovaný žalobci dluží na pojistném 4 477 Kč. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. K jednání se žalovaný nedostavil, k návrhu se nevyjádřil. Z listin předložených žalobcem soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena žalobcem uváděná pojistná smlouva, soudu byl doložen návrh na uzavření pojistné smlouvy, potvrzení o zaplacení prvého pojistného z [datum], jedná se o pojištění v pojistné smlouvě uvedeného vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění předpisů pozdějších s počátkem pojištění od [datum] se sjednaným ročním pojistným 4 884 Kč. Žalobce soudu doložil, že dopisem ze dne [datum] tuto pojistnou smlouvu vypověděl ke konci pojistného období, tedy ke dni [datum]. Soud konstatuje, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ohledně pojištění, které se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ze strany žalobce došlo ve smyslu § 1741 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), k akceptaci návrhu pojistné smlouvy přijetím prvého pojistného, došlo tedy k uzavření pojistné smlouvy. K zániku pojištění došlo v tomto případě výpovědí pojistné smlouvy ke konci pojistného období v souladu s čl. 3 Všeobecných pojistných podmínek, které jsou součástí smlouvy a § 2807 o.z., pokud za celé pojistné období jednoho roku činil nárok žalobce na zaplacení pojistného 4 884 Kč a ze strany žalovaného bylo zaplaceno pouze 407 Kč, činí nárok žalobce na zaplacení dlužného pojistného 4 477 Kč. Do prodlení se zaplacením pojistného se ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. dostal žalovaný dnem následujícím po splatnosti každého jednotlivého měsíčního pojistného, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí u dlužných pojistných splatných do [datum] úrok výši 10% ročně, u dlužných pojistných splatných po [datum] činí tento úrok výši 8,25% ročně, pokud žalobce požaduje tento úrok z prodlení 8,25% ročně z celkové dlužné částky až od [datum], není tento jeho požadavek v rozporu se shora uvedeným, požaduje méně, než by požadovat mohl. Proto soud návrhu vyhověl. Žalobce jako ve věci úspěšný účastník má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 400 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu) po 200 Kč, tří paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí 189 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.