5 C 243/2021-20 — Okresní soud v Pelhřimově

Dne [datum] podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobcem, uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob, při 2 5 C 243/2021 této jeho jízdě byla ze strany žalobce provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, žalobci tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení jízdného [částka] a přirážky [částka]. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, k věci se nevyjádřil. Na základě provedených důkazů, zejména žalobcem předloženého zápisu o provedené přepravní kontrole, z něhož vyplývá, že cestující osoba neměla jízdní doklad, předložila potvrzení o ztrátě občanského průkazu, z něhož vyplývalo jméno, příjmení a bydliště žalovaného, a ze zprávy [stát. instituce], že potvrzení o ztrátě občanského průkazu předmětného číselného označení měl žalovaný v době kontroly ve svém držení, dospěl soud k závěru, že při jízdě hromadným dopravním prostředkem provedl žalovaný jízdu bez jízdního dokladu a tedy za této situace ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), zákona [číslo] Sb., zákona č. 266/1994 Sb. a vyhlášky č.175/2000 Sb. je povinen zaplatit sankční postih [částka] dle Smluvních přepravních podmínek a samotné jízdné [částka] dle tarifu. Žalovaný byl v návrhu označen křestním jménem [jméno], z údajů ohledně žalovaného v registru obyvatel a zprávy [stát. instituce] je však zřejmé, že jeho křestní jméno je [jméno]. Ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. a Smluvních přepravních podmínek je žalovaný od data následujícího po provedené kontrole v prodlení se zaplacením částky [částka] a výše úroku z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy návrhu vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po [částka], tří paušálů po [částka] dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka] Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši [částka] a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.