5 C 66/2022-34 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když z návrhu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou zřízenou na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále pouze [příjmení]), § 1 odst. 2 2 5 C 66/2022 Zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených podmínek a v případě, že dojde k porušení této povinnosti, vzniká žalobci nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 Zákona, který je povinen uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla. Žalobce zjistil postupem dle § 15 Zákona, že k registrovanému vozidlu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], o obsahu válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, je evidován v registru silničních vozidel žalovaný, ohledně vozidla v období od [datum] do [datum] nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti. Proto dle § 4 odst. 6,7 Zákona žalobce vyzval [datum] žalovaného k úhradě příspěvku 5 330 Kč ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (82 dní krát 65 Kč). Žalobci dle § 4 odst. 4 Zákona vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle uvedené vyhlášky. Dle výzvy měl žalovaný částku 5 630 Kč uhradit do 30 dnů od doručení výzvy, ve lhůtě splatnosti do [datum] tak neučinil. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla byl v období od [datum] do [datum] veden v evidenci vozidel žalovaný. Ze zprávy [právnická osoba] [obec], soud zjistil, že žalovaný k předmětnému vozidlu měl uzavřeno pojištění dle Zákona od [datum], toto pojištění zaniklo pro neplacení pojistného ke dni [datum]. Žalobce soudu doložil výzvu k úhradě příspěvku ze dne [datum] za nepojištěné shora uvedené období, v níž žalovanému stanovil lhůtu k zaplacení 60 dnů od doručení, z údajů ohledně doručování této zásilky na webových stránkách České pošty s.p. [obec a číslo] soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Soud má shora uvedeným způsobem za prokázané, že vlastníkem i provozovatelem předmětného vozidla v uvedeném období byl žalovaný, v uvedeném období nebylo k vozidlu sjednáno pojištění dle Zákona, ačkoli to bylo povinností žalovaného dle jeho § 1 odst. 2. Za této situace dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 Zákona byl žalovaný povinen zaplatit žalobci jednak příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, tedy počtu 82 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a jednak náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl k zaplacení vyzván výzvou žalobce ze dne [datum], která obsahovala veškeré náležitosti a lhůtu k plnění v rozsahu nejméně 30 dnů od doručení dle § 4 odst. 7 Zákona, v tomto případě byla prodloužena na 60 dní. Pokud tato výzva byla žalovanému doručena dnem [datum], uplynula lhůta 60 dnů k plnění dne [datum] a tedy od následujícího dne [datum] je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky 5 630 Kč dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a žalobce má nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 8,25% ročně, ve prospěch žalovaného žalobce tyto úroky požaduje až od data [datum]. Proto soud návrhu žalobce vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 200 Kč, tří paušálů po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí 189 Kč Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 1 489 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. 3 5 C 66/2022