5 C 71/2022-78 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 uvedeného zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho provozovatel neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona a vozidlo tak nebylo pojištěno 131 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 uvedeného zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce dle § 4 odst. 6 uvedeného zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum], žalovaný příspěvek nezaplatil. Žalobce tedy požaduje uhradit částku 8 815 Kč, která se sestává z příspěvku 8 515 Kč, vypočteného násobkem denní sazby 65 Kč a počtem 131 dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 uvedeného zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Dále žalobce zjistil, že ohledně téhož osobního automobilu nebylo žalovaným sjednáno předmětné pojištění ani v obdobích od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] a za tato období dle shora uvedených právních předpisů požaduje při počtu 171 dnů nepojištěného období zaplacení částky ve výši 11 415 Kč sestávající se ze samotného příspěvku ve výši 11 115 Kč a z poplatku ve výši 300 Kč, při dalším počtu 258 dnů nepojištěného období zaplacení částky ve výši 17 070 Kč sestávající se ze samotného příspěvku ve výši 16 770 Kč a z poplatku ve výši 300 Kč, za každé z těchto dalších dvou období byl též žalovaný žalobcem vyzván k zaplacení příspěvku samostatnými výzvami, ve lhůta splatnosti nebyl příspěvek zaplacen. Dále žalobce zjistil obdobné skutečnosti ohledně dalších dvou automobilů. Zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný jako jeho provozovatel neměl sjednáno předmětné pojištění ohledně tohoto automobilu v období od [datum] do [datum], v této souvislosti požaduje na žalovaném zaplacení částky 5 611 Kč sestávající se z příspěvku 5 311 Kč vypočteného násobkem denní sazby 47 Kč (§ 2 odst. 1 písm. g) shora uvedené vyhlášky) a počtem nepojištěného období 113 dnů a poplatku 300 Kč, k zaplacení tohoto 3 5 C 71/2022 příspěvku byl vyzván samostatnou výzvou, v termínu splatnosti nebyl příspěvek zaplacen. Dále zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný jako jeho provozovatel neměl sjednáno předmětné pojištění ohledně tohoto automobilu v období od [datum] do [datum], v této souvislosti požaduje na žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč sestávající se z příspěvku 4 700 Kč vypočteného násobkem denní sazby 47 Kč (§ 2 odst. 1 písm. g) shora uvedené vyhlášky) a počtem nepojištěného období 100 dnů a poplatku 300 Kč, k zaplacení tohoto příspěvku byl vyzván samostatnou výzvou, v termínu splatnosti nebyl příspěvek zaplacen. V této věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. 2. Žalobce v návrhu uvádí, že v souladu s § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále pouze zákon) zjistil, že žalovaný je provozovatelem předmětných osobních automobilů a že tato vozidla ve shora uvedených obdobích neměla uzavřena pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. V tomto směru soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že u všech shora uvedených vozidel ve shora uvedených obdobích byl v registru motorových vozidel veden jako jejich vlastník i provozovatel žalovaný. Soud dále při jednání konstatoval veškeré pojistné smlouvy týkající se tohoto druhu pojištění, které byly ohledně předmětných vozidel uzavřeny v období předcházejícím obdobím, ve kterých nebyla vozidla pojištěna, pokud snad z některých těchto smluv vyplývá, že pojištění k vozidlu v dřívější době nesjednával vždy žalovaný, není samozřejmě soudu známa skutečnost, na základě které pojištění sjednala od žalovaného rozdílná osoba, pro posouzení této věci je důležité, že v návrhu uvedených obdobích byl ohledně předmětných vozidel veden v registru vozidel jako jejich vlastník a provozovatel žalovaný, neboť ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění předpisů pozdějších, se má při určení povinné osoby k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná v registru silničních vozidel jako vlastník či provozovatel je vlastníkem či provozovatelem automobilu. Takovouto skutečnost může samozřejmě vyvrátit pouze žalovaný, což se však v průběhu tohoto řízení nestalo. Žalobce soudu doložil, že žalovanému odeslal výzvy k úhradě příspěvků za nepojištěná shora uvedená období u jednotlivých automobilů, v nichž žalovanému stanovil lhůtu k zaplacení buď 30 nebo 60 dnů od doručení, soud zjistil ze zprávy České pošty s.p. [obec a číslo], že všechny výzvy byly žalovanému doručovány na adresu jeho trvalého bydliště, ve všech případech byly výzvy vráceny zpět žalobci z důvodu, že se žalovaný odstěhoval bez udání adresy, takto byly předmětné výzvy žalobci vráceny zpět v pořadí v návrhu uvedených jeho nároků (jednotlivých příspěvků) ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Soud tedy v tomto směru konstatuje, že zásilky je nutno považovat pro účely rozhodování soudu za doručené ve shora uvedených dnech, kdy byly poštovním doručovatelem doručovány a nedoručené odeslány zpět žalobci, neboť zásilky byly doručovány na adrese trvalého pobytu žalovaného, tímto způsobem se dostaly do sféry dispozice žalovaného (§ 570 zákona č. 89/2012 Sb., rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. [spisová značka]). 3. Soud má shora uvedeným způsobem za prokázané, že vlastníkem i provozovatelem předmětných vozidel v uvedených obdobích byl žalovaný, žalovaný takovou skutečnost vyplývající z registru silničních vozidel nijak nevyvrátil, v uvedených obdobích nebylo k vozidlům sjednáno pojištění dle uvedeného zákona, ačkoli to bylo povinností žalovaného dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona. Za této situace dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 uvedeného zákona byl žalovaný povinen zaplatit žalobci jednak příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla dle § 2 odst. 1, písm. g), h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a jednak náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč ve vztahu ke každému příspěvku dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. 4 5 C 71/2022 Žalovaný byl k zaplacení vyzván písemnými výzvami, které obsahovaly veškeré náležitosti a lhůtu k plnění v rozsahu nejméně 30 dnů od doručení dle § 4 odst. 7 zákona, ve výzvách z [datum], [datum] (prvé dva nároky) se jednalo o lhůtu 30 dnů, ve výzvách z [datum], [datum] a [datum] (zbývající tři nároky) se jednalo o lhůtu 60 dnů. Pokud soud považuje jednotlivé výzvy za doručené žalovanému ve dnech shora uvedených dle zprávy České pošty s.p. a uplynuly lhůty k plnění v nich uvedené, konstatuje soud, že ohledně prvého nároku nastala splatnost [datum], ohledně druhého nároku nastala splatnost [datum], ohledně třetího nároku nastala splatnost [datum], ohledně čtvrtého nároku nastala splatnost [datum] a ohledně pátého nároku nastala splatnost [datum], od následujících dat je žalovaný v prodlení se zaplacením částek obsažených v té které výzvě dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a má nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve prospěch žalovaného žalobce tyto úroky požaduje od dat pozdě