4 C 1/2023-69 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobci se ve svém návrhu ze dne 18. 11. 2022 domáhají zaplacení částky 37 160 Kč, když s žalovanou uzavřeli nájemní smlouvu v obci [obec], a bylo dohodnuto nájemné ve výši 17 000 Kč měsíčně. Dne 17. 11. 2019 uzavřeli dohodu o ukončení nájmu, kterou byl ukončen 2 4 C 1/2023 nájemní vztah k 30. 11. 2019. V rámci této dohody žalovaná potvrdila, uznala svůj dluh na nájemném a zálohách v celkové výši 54 160 Kč, když proti této částce byla započtena kauce ve výši 17 000 Kč, zbývá zaplatit 37 160 Kč, což se zavázala uhradit nejpozději do 15. 12. 2019, což se přes upomínku nestalo. Žalovaná nebyla omezována na svobodě do doby než protokol podepíše. [příjmení] návrh na úhradu nájemného vznikl z nájemní smlouvy a ujednání o způsobu úhrady, bylo do smlouvy vloženo na žádost žalované, která po žalobcích žádala prodloužení lhůty splatnosti. Promlčecí doba je v tomto případě tříletá, a počala běžet ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, tedy od 19. 12. 2019. Návrh tedy byl podán před uplynutím promlčecí doby. V rámci předávacího protokolu žalovaná uznala svůj dluh, a promlčecí doba tak končí za 10 let od posledního dne, kdy dlužník určil uznání jako dobu, do které dluh splatí. 2. Proti platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor, když pronajatý dům trpěl vadami a majitelé si toho byli vědomi. Byli na to upozorňováni, na což nebrali zřetel. Docházelo k ohrožení jich, jako nájemců, a dále ubytovaných osob. Protože žalobci na vadách nemovitosti nebrali zřetel, rozhodli se urychleně najít vlastní bydlení, a co nejdříve ukončit nájemní smlouvu. Od 1. 11. 2019 již v pronajímaném objektu nebydleli. Toto majitelům oznámili a snažili se dohodnout. Dne 11. 11. 2019 se ještě vrátili pro zbytek věcí, které nestačili odstěhovat. Na předání nemovitosti se sešli až 17. 11. 2019. Žalobci nechtěli přistoupit na ukončení smlouvy ke dni 1. 11. 2019. Pod nátlakem jí donutili podepsat dohodu o ukončení nájmu až dne 30. 11. 2019. Byla pod psychickým nátlakem. Majitel objektu zamkl, odmítal jí pustit, dokud nepodepíše. Návrh na platební rozkaz byl podán až po třech letech. Jedná se o účelové jednání. Ve svém písemném vyjádření navrhla zamítnutí návrhu, když nárok je promlčen, když dle nájemní smlouvy bylo nájemné za každý měsíc splatné k 15. dni příslušného měsíce, tedy nájemné za listopad se stalo splatným dne 15. 11. 2019, když k tomuto datu začala běžet tříletá promlčecí lhůta. K podpisu předávacího protokolu byla donucena zamknutými dveřmi a s tím, že dokud nepodepíše, dveře nebudou odemknuty. Vznesla proto námitku neplatnosti právního jednání, které bylo učiněno v důsledku psychického nátlaku. Nedošlo k převodu služeb na žalovanou, když služby platili pronajímatelé s tím, že následně byly přeúčtovány, což je však v rozporu s nájemní smlouvou. Pokud tedy žalobci nárokují služby, činí tak bezprávního titulu. 3. Manžel žalované [jméno] [příjmení] jako svědek uvedl, že z objektu odešli, protože to tam nebylo k bydlení. Situaci měli snahu řešit, ale nic se však nedělo. Byl přítomen u podpisu dohody o ukončení nájmu. Byli tam žalobci a pan [příjmení], jako realitní makléř. Když přijeli, žalobci za nimi hned zamkli, a dali k podpisu dohodu. Chtěli si jí přečíst, ale chvátali. Manželce říkal, aby jí nepodepisovala, ta to nakonec udělala. Dveře byly zamčené, neměli klíče a chtěli odejít. Když se dohoda podepisovala už tam asi měsíc nebydleli. Nájem nebyl ukončen, prostě se odstěhovali. Když přišli byla smlouva připravena, byla na stole. Části v dohodě jsou psány tužkou a doplňovaly se před nimi. Dle protokolu o předání a stavu plynoměru ke dni 1. 11. 2019, byli žalovaným předány klíče od jiné nemovitosti, než je předmětem řízení. Dne 17. 11. 2019 potom byla mezi účastníky uzavřena dohoda o ukončení nájmu s tím, že se účastníci dohodli, že termín předání je nejpozději dne 30. 11. 2019. Součástí dohody je dohoda, že platby související s užíváním bytu jako odběr energií, médií a služeb platí nájemci, a případné nedoplatky jsou povinni hradit. Dále byla dohoda o vyrovnání kauce, která byla 17 000 Kč a v článku 2.5 bylo uvedeno, že výše dluhu nájemném a na zálohách dodavatelům plynu, elektrické energie a vody, vypočteno v korunách českých, činí k datu 17. 11. 2019 částku 54 160 Kč. Z této částky je pronajímatel oprávněn si započíst částku 17 000 Kč, oproti složené kauci. S pronajímateli se dohodli, že výše dluhu vyčísleno v korunách českých, činí k datu 17. 11. 2019 37 160 Kč, a že podpisem dohody uznává nájemce bezvýhradně tuto částku jako svůj dluh, co do výše a důvodu vůči pronajímateli, a že částka 37 160 Kč bude uhrazena nejpozději do 15. 12. 2019 Dohoda je 3 4 C 1/2023 ze strany žalobců a žalované podepsána. Žalované byla doporučeně zaslána předžalobní výzva. Dále byla předložena celá řada fotografií ohledně technického stavu nemovitosti pořízené v roce 2019 a e-mailová korespondence ohledně vyžadovaných úprav. 4. Na základě prováděného dokazování mezi účastníky je nesporné, že byla uzavřena nájemní smlouva, kdy byla složena kauce ve výši 17 000 Kč a k platnému ukončení nájemní smlouvy došlo dohodou o ukončení nájmu dne 17. 11. 2019, a to ke dni 30. 11. 2019. Pokud žalovaná tvrdí, že již v té době měla pronájem jiné nemovitosti, to nevylučuje skončení nájmu u předmětné nemovitosti až právě dle dohody. Pokud žalovaná tvrdí, že nemovitosti od 1. 11. už nevyužívali okresní soud nemůže dojít k jinému závěru než, že nájemní poměr byl ukončen až tak, jak vyplývá z dohody, neboť sama žalovaná uvedla, že ještě dne 11. 11. byly v nemovitosti uskladněny věci. Žalovaná se domáhá neplatnosti dohody o ukončení nájmu s tím že dohodu uzavřela proti své vůli. 5. Podle ust. § 587 o.z. kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. V daném případě však má soud za to, že nebylo prokázáno, že by žalovaná k podpisu dohody byla nějakým způsobem nucena. Jak uvedl svědek v době podpisu dohody byli přítomni oba žalobci a žalovaná, ale byl zde přítomen i manžel žalované a další třetí osoba pan [příjmení] z realitní kanceláře. Dohoda byla k dispozici, byla na stole a žalovaná si ji měla možnost přečíst. Jak potom vyplývá z účastnické výpovědi svědka, právě poslední závěrečná část dohody, která je pro posouzení ztěžejní, byla dopisována až za účasti žalované na místě samém. Fakt, že žalobci chtěli dohodu o ukončení nájmu podepsat, nelze brát jako hrozbu tělesného nebo duševního násilí. Pokud byly zamčeny hlavní dveře, nebylo ani tvrzeno, že by bylo vyvíjeno násilí typu, dokud nepodepíšeš, tak tě tady budeme věznit. Žalovaná nepodávala trestní oznámení ohledně omezování osobní svobody. Je plně způsobilá k právním úkonům. Ohledně pronajímání nemovitostí má své zkušenosti, o čemž svědčí to, že v mezidobí si pronajala jinou nemovitost, a soud neshledal, že by jí bylo nějakým způsobem vyhrožováno a tudíž, že by měl soud dohodu považovat jako neplatnou. 6. Podle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Samotné uznání dluhu není právním titulem vzniku závazku. Existující závazek se jím pouze utvrzuje. Uznáním se nemění právní důvod dluhu, je to nástroj preventivní, a vede k posílení procesní pozice věřitele v případném sporu. Z uznání musí být zřejmé, kdo je činí vůči komu směřuje, jaký peněžitý dluh uznává, jaká je jeho výše a důvod. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Jiný slovy věřitel už nemusí dokazovat ani vznik dluhu, ani jeho rozsah v době uznání dluhu, naopak důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl nebo, že by byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Právní účinky uznání dluhu, pokud jde o délku a počátek běhu promlčecí lhůty upravuje ust. § 639 o.z. dle kterého, uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. Žalovaná se ve svém uznávacím prohlášení zavázala dluh zaplatit do 15. 12. 2019. Žaloba potom byla podána dne 18. 11. 2022 k promlčení tedy dojít nemohlo. Na základě shora uvedených úvah, dospěl okresní soud k závěru, že žaloba je podána po právu, a proto uložil žalované žalovanou částku ve výši 37 160 Kč včetně zákonného úroku od 17. 6. 2020, kdy byla prokazatelně v prodlení zaplatit, a to na základě předžalobní upomínky, a to vše v zákonné lhůtě třech dní podle ust. § 160 o. s. ř.. 4 4 C 1/2023 7. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 1 487 Kč, tři a půl úkonu právní služby po 2 620 Kč, 4x režijní p