5 C 142/2023-32 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že jako příjemce příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále Zákon), zjistil postupem dle 15 odst. 1, 3 Zákona, že osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel neměl od 25.9.2021 do 13.12.2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 Zákona a vozidlo tak nebylo pojištěno 80 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dále stejné vozidlo neměl pojištěno ani v období od 14.12.2021 do 31.3.2022, tedy po dobu dalších 108 dnů. Žalobce dle § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému postupně výzvy k úhradě příspěvku, nejprve výzvu z 3.2.2022 za prvé uvedené období (příspěvek 7 440 Kč) a následně výzvu z 9.6.2022 za druhé uvedené období (příspěvek 10 044 Kč). Žalobce tedy požaduje uhradit shora uvedené částky, které se sestávají z uvedených příspěvků a vždy ke každému příspěvku z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. Soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla je od 13.1.2016 veden v evidenci vozidel žalovaný, ze zprávy [právnická osoba] [obec] soud zjistil, že ohledně předmětného vozidla uzavřel dne 14.5.2019 pojistnou smlouvu [číslo] žalovaný, pojištění bylo ukončeno z důvodu neplacení pojistného ke dni 24.9.2021. Žalobce dále soudu doložil v návrhu uvedené výzvy k úhradě příspěvku za nepojištěná v návrhu uvedená období, v nichž žalovanému vždy stanovil k zaplacení příspěvku za konkrétní období lhůtu 60 dnů od doručení, tyto výzvy byly žalovanému doručovány na poslední žalobci známou adresu bydliště žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [obec], ze zprávy [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] vyplývá, že k faktickému doručení nedošlo z důvodu neznámého pobytu žalovaného. Soud však konstatuje, že se jednalo ze strany žalobce v souladu se Zákonem o zaslání výzev na poslední jemu známou adresu bydliště žalovaného a data 16.2.2022 a 10.6.2022 soud považuje za data doručení zásilek žalovanému. I předvolání k jednání soudu bylo žalovanému přímo doručeno do vlastních rukou a tedy o nároku žalobce od data doručení návrhu měl žalovaný vědomost. Soud má shora uvedeným způsobem za prokázané, že vlastníkem předmětného vozidla byl v návrhu uvedených obdobích žalovaný, v uvedených obdobích nebylo k vozidlu sjednáno pojištění dle Zákona, ačkoli to bylo povinností žalovaného dle jeho § 1 odst. 2. Za této situace dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 Zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci jednak příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 93 Kč dle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a jednak náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tedy příspěvky ve výších 7 440 Kč a 10 044 Kč. Žalovaný byl k zaplacení vyzván výzvami žalobce ze dne 3.2.2022 a 9.6.2022, které obsahovaly veškeré náležitosti a lhůtu k plnění v rozsahu nejméně 30 dnů od doručení dle § 4 odst. 7 Zákona, v tomto případě byla prodloužena na 60 dnů. Pokud soud vychází z dat doručení jak je shora uvedeno, tedy 16.2.2022 a 10.6.2022, uplynuly lhůty 60 dnů ve dnech 17.4.2022 a 9.8.2022 a tedy 3 5 C 142/2023 dle § 1968 a § 1970 o.z. má žalobce nárok na zaplacení úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši jím požadované, ve prospěch žalovaného žalobce tyto úroky požaduje od dat pozdějších. Proto soud návrhu žalobce vyhověl. Žalobce jako ve věci úspěšný účastník má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu 800 Kč, odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč, odměny za jeden úkon právní služby 1 860 Kč, tří paušálů po 100 Kč, jednoho paušálu 300 Kč, náhrady za ztrátu času ve výši 150 Kč (z náhrady za cestu z [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 6 půlhodin při sazbě 100 Kč/půlhod žalobcem požadována pouze jedna čtvrtina), náhrady jízdného ve výši 388 Kč (z náhrady jízdného automobilem o průměrné spotřebě 4,5 l nafty /100 km za ujetí vzdálenosti 230 km z [obec] do [obec] a zpět ve výši 1 552 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. požadována jedna čtvrtina) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších a ze součtu shora uvedených položek, vyjma soudního poplatku, z 21% DPH, která činí 818,60 Kč Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 5 516,60 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.