5 C 149/2021-260 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalovaná si u něho objednala vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení na akci 2 5 C 149/2021 zateplení bytového domu [adresa], který je součástí pozemku parc.č.st. [číslo] v obci [obec], jehož byla žalovaná vlastníkem, žalobce tuto projektovou dokumentaci dle objednávky žalované zpracoval a tuto jí předal a na úhradu díla jí pak dne 18.3.2019 vystavil fakturu [číslo] [rok] znějící na částku 26 100 Kč se splatností do 1.4.2019, z důvodu nezaplacení této částky jí zaslal 2.10.2019 výzvu k úhradě a následně 25.1.2021 předžalobní výzvu. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen v důsledku odporu podaného žalovanou, v němž žalovaná tvrdila, že si u žalobce žádné služby neobjednala, nikdy od něj žádnou službu nepřevzala, s žalobcem nikdy nejednala. Dále, aniž by v tomto směru byla ze strany žalobce učiněna v návrhu nějaká skutková tvrzení, popisovala kdy, z jakého důvodu probíhala ohledně budovy [adresa] v [obec], jehož byla vlastnicí, jednání mezi jejím vnukem [jméno] [příjmení] (dále pouze příjmením [příjmení]), [anonymizována dvě slova] a žalobcem, rozsáhle v odporu se v tomto směru vyjadřuje, jejich jednání posuzuje jako jednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu s etickým kodexem komory autorizovaných inženýrů, posuzuje jejich jednání z hlediska trestněprávní odpovědnosti a podobně. 3. V návaznosti na odpor žalované žalobce svá tvrzení uvedená v návrhu ještě před jednáním ve věci samé doplnil v tom směru, že při jednáních s žalobcem žalovanou zastupoval její vnuk [příjmení], nebylo pochyb o tom, že objednatelem služeb je vlastník nemovitostí, tedy žalovaná, která i udělila žalobci plnou moc. Žalovaná si službu zpracování předmětné projektové dokumentace objednala prostřednictvím svého zástupce [příjmení], objednávka byla učiněna ústně a před započetím prací byla učiněna obhlídka na místě samém, kde byly dále požadavky na dokumentaci od zástupce žalované specifikovány, na základě plné moci od žalované získal žalobce na příslušném stavebním úřadě potřebné podklady. Projektová dokumentace s s fakturou byla zaslána žalované poštou, žalovaná žalobci nic nevrátila, nesdělila, že si nic neobjednala. 4. Prvému jednání soudu předcházelo ze strany žalované podání obsáhlého písemného vyjádření, ve kterém se žalovaná zaobírá trestně právní stránkou jednání žalobce s [příjmení], otázkami předání díla, pasivní legitimace její osoby, jednáním advokátky žalobce a vznáší i námitku promlčení nároku žalobce pro případ, že by bylo připuštěno, že skutečně pohledávka žalobce vznikla. Dále tomuto jednání předcházelo telefonické kontaktování soudce [příjmení] ve snaze vysvětlit soudci důkazní situaci, což bylo ze strany soudce odmítnuto s tím, že není ani účastníkem řízení a orientace žalované ve věci vyplývá z jejích obsáhlých písemných podání, k čemuž jmenovaný sdělil, že tato písemná podání v této věci nepsala žalovaná. Při prvém jednání soudu pak žalovaná ve vztahu jí podepsaným písemným podáním (odpor, žádost o odročení jednání, písemná vyjádření) uvedla, poté co jí byla tato podání soudem předložena, že vše vyřizoval její vnuk, podpisy jsou její, vyjma podpisu na žádosti o odročení jednání datované 21.9.2021, byla však tehdy nemocná. Vnuk žalované [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi potvrdil, že písemná podání žalované nejsou jejími písemnými podáními, sepsal je on, žalovanou však s nimi vždy seznámil a ona je podepsala. Důvodem bylo, že v posledních dvou letech se zdravotní stav žalované značně zhoršil, protože si přestala věci pamatovat. Za této situace soud ve vztahu k obsahu písemných podání žalované učiněných v této věci k těmto podáním po obsahové stránce nepřihlíží jako k podáním, která obsahují tvrzení žalované, jedná se o tvrzení sestavená jejím vnukem, žalovanou pouze podepsaná. 5. Samotné konkrétní tvrzení žalované je tedy obsaženo až v rámci její výpovědi, v níž žalovaná popírá, že by žalobce znala, že by s ním někdy jednala, že by od něho projektovou dokumentaci převzala, neví o ní a neví o nějakém jednáním mezi žalobcem a [příjmení], žalobce nikdy neviděla, nikdy žádné zateplení domu nechtěla a neví ani oč se jedná. Žalované byly soudem v rámci její výpovědi předloženy plná moc z 22.5.2017, doklad o doručení předžalobní výzvy z 25.1.2021, potvrdila, že její podpis je pouze u data 26.1.2021 v rámci převzetí předžalobní výzvy, na plné moci se její podpis nenachází, pokud jí byla soudem předložena samotná 3 5 C 149/2021 předžalobní upomínka z 25.1.2021 i upomínka předchozí od žalobce, uvedla ve své výpovědi, že tyto listiny vidí poprvé a pokud je na dodejce z 26.1.2021 její podpis, nepamatuje si, co jí bylo doručeno. Celkový charakter a kvalita výpovědi žalované při soudním jednání dle názoru soudu byla ovlivněna jejím věkem a s ním spojeným duševním stavem, z něhož bylo patrno, že žalovaná si nevybavuje zcela přesně či vůbec skutečnosti z minulosti, protože v rámci výpovědi na dotazy soudu kdy, z jakého důvodu a na základě jaké skutečnosti získala k domu v [obec] vlastnické právo, uváděla žalovaná s viditelnou časovou neorientací, že si tak daleko nepamatuje, pamatuje si jen, že dům koupila, protože ho potřebovala, nebydlela tam, ví, že dům darovala potom jako babička vnukovi, nepamatuje si však kdy, neví proč dům kupovala, k některým dotazům v rámci výpovědi pouze mlčela. 6. S ohledem tvrzení žalobce v návrhu a v jeho doplnění a žalované v její výpovědi, je dle názoru soudu nutno nejprve posoudit, zda v rámci jednání s žalobcem byla žalovaná opravdu zastoupena vnukem či nikoli a teprve poté posuzovat jaké byly následky takového jednání buď v zastoupení žalované či bez takového zastoupení z hlediska uzavření smlouvy smlouva o dílo, na základě které měl žalobce, jak uvádí, pro žalovanou vypracovat příslušnou projektovou dokumentaci. 7. Na svých skutkových tvrzeních žalobce setrval i v rámci jeho výpovědi, i on potvrdil, že žalovanou osobně nezná a vždy jednal pouze s jejím vnukem [příjmení]. Ve své výpovědi popisuje, že [příjmení] nejprve kontaktoval [anonymizováno] [ulice], který zpracovává posudky v rámci energetické náročnosti budov, k jejich jednání u [anonymizováno] [ulice] pozval žalobce, jehož podnikatelskou činností je zpracování projektové dokumentace ohledně zateplení, [anonymizována dvě slova], žalobce byl tehdy v květnu 2017 [příjmení] seznámen s tím, že chce zateplit dům, který patří jeho babičce, při tomto jednání byla uzavřena smlouva o dílo mezi žalobcem a [příjmení], který zastupoval majitelku domu, tedy žalovanou, když jako zástupce žalované vystupoval a i z následného jednání na místě samém při další schůzce to vyplývalo. Domluvili se, co bude obsahem projektové dokumentace, [příjmení] se domluvil i s [anonymizována dvě slova] na vypracování posudku energetické náročnosti po zpracovaní projektové dokumentace žalobcem, žádný termín ani cena nebyly dohodnuty, následně za týden při druhé schůzce v budově [adresa] v [obec] opět za přítomnosti žalobce, [anonymizováno] [ulice] a [příjmení], žalobce [příjmení] předal plnou moc datovanou 22.5.2017, kterou celou žalobce předem připravil, v níž jako zmocnitele označil žalovanou, když údaje o ní zjistil v katastru nemovitostí a sám [příjmení] ji jako vlastnici označoval s tím, že investorem bude ona, tuto plnou moc [příjmení] žalobci asi po týdnu podepsanou ze strany žalované předal zpět na další schůzce v kanceláři [anonymizováno] [ulice] v přítomnosti [anonymizováno] [ulice]. Právě na základě této plné moci si žalobce mohl na stavebním úřadu vyžádat stavební dokumentaci. Po celou dobu vycházel z tvrzení [příjmení], že žalovanou zastupuje. Projektovou dokumentaci po zpracování žalobce zaslal elektronicky [anonymizována dvě slova], který měl zpracovat posudek energetické náročnosti, sdělil [příjmení] e-mailem její zpracování, ten však s ním přestal komunikovat a proto žalobce v roce 2019 vystavil žalované fakturu a společně s ní jí poštou projektovou dokumentaci zaslal, dokladem o odeslání nedisponuje. 8. Pokud žalobce uvádí, že s žalovanou uzavřel jím uváděným způsobem smlouvu o dílo, když při jednáních žalovanou zastupoval [jméno] [příjmení] a žalovaná něco takového zcela popírá, je samozřejmě na žalovaném, aby prokázal svá tvrzení. Z výpovědi žalobce vyplývá, že nemá k dispozici smlouvu v písemné formě, nemá k dispozici doklad, který by prokazoval, že při jednání s ním byla žalovaná [jméno] [příjmení] zastoupena, nemá doklad o předání díla a faktury za provedenou činnost žalované, z jeho výpovědi nevyplývá, že by [jméno] [příjmení] žalobci vůbec nějakým způsobem své oprávnění jednat jménem žalované dokladoval, že by žalobce po něm vůbec nějaký doklad v tomto směru požadoval, z výpovědi žalobce vyplývá, že se prostě měl 4 5 C 149/2021 spokojit s tvrzením [jméno] [příjmení], že jako zástupce majitelky domu vystupoval. 9. Dle výpisu z katastru nemovitostí