5 C 168/2021-85 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal dne 29.7.2021 u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovaným povinnost vrátit žalobci dar, tedy každý z žalovaných svůj spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální čtvrtiny na nemovitostech uvedených v I. výroku tohoto rozsudku a dále kterým by soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem těchto nemovitostí. V žalobě uvedl, že dne 3.2.2017 byla mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalované] uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů (dále pouze SJM), jejímž předmětem byl mimo jiné závazek žalobce vyplatit jí na vypořádání SJM částku 1 400 000 Kč z titulu vypořádání investic z výlučného vlastnictví [jméno] [celé jméno žalované] do uvedených nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobce a závazek žalobce darovat dětem účastníků, tedy žalovaným, každému jednu ideální čtvrtinu předmětných nemovitostí. Dne 3.2.2017 byla tato darovací smlouva mezi žalobcem a žalovanými uzavřena, žalobce každému z žalovaných daroval jednu ideální čtvrtinu předmětných nemovitostí. Dne 29.4.2021 žalovaní uzavřeli jako dárci se svou matkou [jméno] [celé jméno žalované] jako obdarovanou darovací smlouvu, na základě které matce darovali každý svou ideální čtvrtinu předmětných nemovitostí, darovali jí tak majetek, který získali darem od žalobce a o této skutečnosti se žalobce dozvěděl zcela náhodou v internetové aplikaci katastru nemovitostí, žalovaní svůj záměr převést spoluvlastnické podíly na předmětných nemovitostech na matku s žalobcem nijak nekonzultovali, ani ho o tom neinformovali. Žalobce se pokoušel žalované kontaktovat ihned poté, co zjistil uzavření darovací smlouvy, chtěl vysvětlit proč žalovaní podíly matce darovali, ovšem žalovaní jsou pro žalobce nekontaktní, přestali jej navštěvovat, nezvedají své mobilní telefony, na SMS neodpovídají a odmítají jakýkoliv kontakt. Do doby uzavření darovací smlouvy mezi nimi a jejich matkou přitom byly vztahy mezi žalobcem a žalovanými standardní, oba žalovaní žalobce pravidelně navštěvovali, vodili si do bydliště žalobce kamarády, společně grilovali, chodili na pivo, měli v domě [adresa] své pokoje a i žalobce řádně plnil své rodičovské povinnosti, když hradil druhému žalobci nákladné studium na konzervatoři, přispíval na výživu prvé žalované. Vztahy žalobce s matkou žalovaných jsou od rozvodu jejich manželství napjaté, ze strany bývalé manželky až nepřátelské a žalobce tedy nevylučuje, že k uzavření darovací smlouvy žalované přesvědčila jejich matka za účelem opakovaného a neoprávněného obohacení se na úkor žalobce, neboť na základě darovací smlouvy nabývá de facto majetek v souvislosti s nímž byla už v minulosti jednou vypořádána v rámci dohody o vypořádání SJM. Takové její jednání by muselo být považováno za jednání nepoctivé a porušující dobré mravy a tedy za jednání neplatné. Tomu nasvědčuje fakt, že darovací smlouva byla uzavřena pouhých [anonymizováno] dnů poté, co se prvá žalovaná stala zletilou a nebylo nutné schválení opatrovnického soudu. Chování žalovaných žalobce psychicky zasáhlo, od doby kdy s ním žalovaní přestali komunikovat má psychické problémy, které se odráží mimo jiné ve ztížené schopnosti soustředit se na práci a jsou příčinou vztahových problémů s partnerkou žalobce. V popsaném jednání žalovaných žalobce spatřuje zjevné porušení dobrých mravů, které žalobce opravňuje k odstoupení od darovací smlouvy z roku 2017 dle § 2072 a násl. občanského zákoníku. Dne 21.5.2021 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovaným výzvy, kterými od darovací smlouvy odstoupil a vyzval žalované k vrácení daru. 3 5 C 168/2021 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. K žalobě se vyjádřili tak, že od roku 2015, kdy se jejich rodiče rozvedli, žijí s jejich matkou, s otcem se stýkali do doby než byla uzavřena darovací smlouva, kterou převedli své podíly na nemovitostech na matku, jejich vztahy byly vždy standardní a nezavdali žádnou příčinu k vrácení daru. Darovací smlouva, na základě které podíly na nemovitostech získali, byla uzavřena proto, že při vypořádání SJM mezi jejich rodiči žalobce požadoval do svého vlastnictví nemovitý majetek, který byl v SJM a měl zaplatit jejich matce poměrnou značnou sumu za zhodnocení nemovitostí, které měl ve svém vlastnictví. Protože nebyl schopen matku vyplatit, navrhl postup ohledně tohoto daru. K převodu podílů žalovanými na matku nedošlo po žádném nátlaku ze strany jejich matky, rozhodli se svobodně a jejich úmysl nelze kvalifikovat jako nevděk či porušení dobrých mravů. Ochrana vlastnického práva je jednou ze základních zásad soukromého práva a pouze výjimečně je možné do tohoto práva zasáhnout. Svým majetkem byli žalovaní oprávněni disponovat, mohli se například rozhodnout své podíly prodat třetí osobě a takovýto jejich postup nelze považovat za nevděk ve smyslu § 2072 o.z.. V rozporu s dobrými mravy by naopak považovali, kdyby žalobce získal na jejich úkor majetek zpět, čímž by se v podstatě vyhnul povinnosti vyrovnat se po rozvodu manželství s jejich matkou. Z tohoto pohledu považují žalobu za účelovou. Při rozhodování o převodu podílů na matku vycházeli z toho, že nemohou své podíly využívat, chtěli by si zajistit vlastní bydlení, nechtěli však vstupovat do sporu s otcem kvůli vypořádání podílového spoluvlastnictví, bydlet s ním nechtějí a chtěli by si zajistit s matkou samostatné bydlení. Pokud se jedná o tvrzení žalobce, že s ním žalovaní nekomunikují, došlo k tomu proto, že žalobce nejprve volal druhému žalovanému, byl velmi nepříjemný, dožadoval se okamžitého zrušení smlouvy s tím, že jinak spolu končí a proto mu druhý žalovaný již další telefony nezvedal z obavy před vyhrocením konfliktu a stejně se zachovala i prvá žalovaná. Od nemovitostí, které spoluvlastní nikdy neměli klíče, pokoje, které měli v nemovitosti prvá žalovaná nikdy k přespání nevyužila, druhý žalovaný asi 5 x. Spoluvlastnictví nemovitostí žalovaným nic nepřinášelo, spoluužívání by bylo problematické i z důvodu problémů žalobce s alkoholem a proto se rozhodli převést podíly na matku, která měla sama vstoupit do jednání s žalobcem o vypořádání spoluvlastnictví. 3. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu postupně 2 x částečně zpět, nejprve v části týkající se jeho žalobního nároku ohledně vrácení daru a poté částečně i v části týkající se jeho žalobního nároku ohledně určení vlastnického práva, a to ohledně té jedné ideální poloviny, která je v katastru nemovitostí vedena v jeho vlastnictví. V těchto částech bylo řízení zastaveno a předmětem řízení zůstal pouze žalobní nárok žalobce tak, jak je vymezen v I. výroku tohoto rozsudku. 4. Z listin předložených soudu žalobcem, které žalovaní nezpochybňovali, soud zjistil, že dne 31.7.2017 byla uzavřena mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalované] dohoda o vypořádání SJM, na základě které účastníci dohody do svého výlučného vlastnictví převzali věci zde uvedené a žalobce se zavázal jmenované zaplatit částku 1 400 000 Kč ve sjednané lhůtě, když při jejím stanovení bylo přihlédnuto k vnosům obou účastníků do SJM a současně touto částkou byly vypořádány investice z výlučného vlastnictví [jméno] [celé jméno žalované] do nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobce. Bylo ujednáno, že součástí širšího vypořádání je i dar na základě darovací smlouvy, podle které žalobce daroval svým dětem, tedy žalovaným, každému z nich jednu ideální čtvrtinu nemovitostí, zaps. na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Dne 31.1.2017 byla uzavřena darovací smlouva mezi žalobcem a žalovanými, kterou žalobce daroval každému z žalovaných jednu ideální čtvrtinu předmětných nemovitostí. Dne 29.4.2021 byla uzavřena darovací smlouva mezi žalovanými a jejich matkou [jméno] [celé jméno žalované], kterou každý z žalovaných daroval svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech své matce. Tato smlouva do katastru nemovitostí již vložena nebyla, usnesením zdejšího soudu ze dne 18.5.2021, č.j. [číslo jednací], bylo zdejším soudem nařízeno předběžné opatření, kterým byla uložena žalovaným povinnost zdržet se nakládání s jejich podíly na předmětných nemovitostech. Za této situace je ohledně předmětných nemovitostí v katastru nemovitostí situace, kdy stále je jako 4 5 C 168/2021 vlastník jedné ideální poloviny veden žalobce, žalovaní jsou vedeni každý jako vlastník jedné ideální čtvrtiny. 5. Žalobce soudu doložil, že každému z žalovaných doručil listinu z 20.5.2021 nazvanou„ Odvolání daru pro nevděk – výzva k vrácení daru“, žalovaní doručení této listiny nijak nezpochybňovali. Jedná se o listiny stejného obsahu, každá je adresována samostatně tomu kterému z žalovaných a v každé této listině žalobce prostřednictvím svého advokáta uvádí, že došlo 3.2.2017 k uzavření darovací smlouvy mezi ním a tím kterým z žalovaných ohledně jedné ideální čtvrtiny předmětných nemovitostí, že 29.4.2021 žalovaní uzavřeli s jejich matkou [jméno] [celé jméno žalované] jako obdarovanou darovací smlouvu, na základě které darovali matce každý svou ideální čtvrtinu nemovitostí, že o uzavření této darovací smlouvy z 29.4.2021 se žalobce doz