5 C 80/2023-33 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že jako příjemce příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 2 5 C 80/2023 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále Zákon), zjistil postupem dle 15 odst. 1, 3 Zákona, že osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel neměl od 18.2.2019 do 9.9.2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 Zákona a vozidlo tak nebylo pojištěno 204 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce dle § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 29.2.2020. Žalobce tedy požaduje uhradit částku 13 560 Kč, která se sestává z příspěvku 13 260 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. Soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla byl v návrhu uvedeném období veden v evidenci vozidel žalovaný, ze zprávy pojišťovny [právnická osoba] [obec a číslo] vyplývá, že ohledně předmětného vozidla uzavřel pojištění dle Zákona žalovaný pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 22.12.2017, pojištění zaniklo k 9.9.2018 z důvodu neplacení pojistného. Žalobce dále soudu doložil výzvu k úhradě příspěvku ze dne 16.1.2020 za nepojištěné v návrhu uvedené období, v níž žalovanému stanovil lhůtu k zaplacení 30 dnů od doručení. Z údajů České pošty s.p. Praha 1 ohledně doručení této výzvy vyplývá, že k jejímu doručení došlo uplynutím úložní lhůty dnem 27.1.2020. Soud má shora uvedeným způsobem za prokázané, že vlastníkem předmětného vozidla byl v návrhu uvedeném období žalovaný, v uvedeném období nebylo k vozidlu sjednáno pojištění dle Zákona, ačkoli to bylo povinností žalovaného dle jeho § 1 odst. 2. Za této situace dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 Zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci jednak příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, tedy počtu 204 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a jednak náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaný byl k zaplacení vyzván výzvou žalobce ze dne 16.1.2020, která obsahovala veškeré náležitosti a lhůtu k plnění v rozsahu nejméně 30 dnů od doručení dle § 4 odst. 7 Zákona. Pokud tato výzva byla žalovanému doručena dnem 27.1.2020, uplynula lhůta 30 dnů k plnění dne 26.2.2020 a tedy od následujícího dne je žalovaný v prodlení se zaplacením částky 13 260 Kč dle § 1968 a § 1970 o.z. a žalobce má nárok na zaplacení úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 10% ročně, ve prospěch žalovaného žalobce tyto úroky požaduje až od data 1.3.2020. Proto soud návrhu žalobce vyhověl. Žalobce jako ve věci úspěšný účastník má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu 800 Kč, odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč, tří paušálů po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu shora uvedených položek, vyjma soudního poplatku, z 21% DPH, která činí 225 Kč Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 2 252 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.