5 C 9/2023-45 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že jako příjemce příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále pouze Zákon), zjistil při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě postupem dle § 15 odst. 1 až 3 Zákona následující skutečnosti. Nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho provozovatel neměl od 10.12.2020 do 2.2.2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 Zákona a vozidlo tak nebylo pojištěno 55 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce dle § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 8.5.2021, žalovaný příspěvek nezaplatil. Žalobce tedy požaduje uhradit částku 5 030 Kč, která se sestává z příspěvku 4 730 Kč, vypočteného násobkem denní sazby 86 Kč a počtem 55 dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1, písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Dále žalobce zjistil, že nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho provozovatel neměl od 11.12.2020 do 25.2.2021 k vozidlu sjednáno shora uvedené pojištění a vozidlo tak nebylo pojištěno 77 dnů, ze stejných důvodů jako v případě prvého vozidla, s odkazem na shora uvedená ustanovení zákona požaduje na žalovaném zaplacení další částky ve výši 6 922 Kč, sestávající se z příspěvku 6 622 Kč (vycházeno ze stejné denní sazby 86 Kč) a poplatku 300 Kč, když splatnost tohoto příspěvku nastala 21.8.2021. V této věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. Ohledně prvého vozidla [registrační značka] soud zjistil, že v registru silničních vozidel byl v návrhu uvedeném období veden jako vlastník i provozovatel žalovaný, konkrétně v období od 3.12.2020 do 3.2.2021. Že v tomto období byl žalovaný i faktickým vlastníkem předmětného vozidla vyplývá ze zpráv pojišťoven ohledně pojištění tohoto vozidla před a po v návrhu uvedeném období, když ze zprávy pojišťovny [právnická osoba] [obec a číslo] vyplývá, že k předmětnému vozidlu byla dle Zákona uzavřena pojistná smlouva 23.3.2018 [číslo] z níž vyplývá, že vlastníkem vozidla byl [anonymizována dvě slova], toto pojištění zaniklo k datu 7.12.2020 z důvodu změny vlastníka vozidla, další pojištění vozidla bylo realizováno až pojistnou smlouvou uzavřenou u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dne 4.2.2021 pod [číslo] vlastníkem [jméno] [příjmení], jak vyplývá ze zprávy této pojišťovny. Ohledně druhého vozidla [registrační značka] soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že v registru silničních vozidel je jako vlastník i provozovatel tohoto vozidla veden od 25.9.2018 [jméno] [příjmení], jak vyplývá ze zprávy [právnická osoba] [obec a číslo], uzavřel [jméno] [příjmení] k tomuto vozidlu dle Zákona pojištění smlouvou z 3.9.2018 [číslo] pojištění zaniklo dnem 10.12.2020 nezaplacením pojistného. [jméno] [příjmení] žalobci doložil, že vozidlo prodal žalovanému kupní smlouvou z 22.11.2020 za částku 8 000 Kč, tuto kupní smlouvu soud konstatoval. Žalobce soudu doložil, že žalovanému odeslal výzvy k úhradě příspěvků za nepojištěná shora uvedená období, v nichž 3 5 C 9/2023 žalovanému stanovil lhůtu k zaplacení 60 dnů od doručení, soud zjistil, že výzva z 22.2.2021 týkající se vozidla [registrační značka] byla žalovanému doručována dne 23.2.2021 na adresu jeho bydliště a byla žalobci vrácena z důvodu„ adresát neznámý“, výzva z 7.6.2021 týkající se vozidla [registrační značka] byla žalovanému doručována dne 9.6.2021, též na adrese jeho trvalého bydliště a i v tomto případě došlo k vrácení žalobci. Soud tedy považuje za data doručení dny 23.2.2021 a 9.6.2021, kdy se zásilky nacházely ve sféře možné dispozice žalovaného. Soud má shora uvedeným způsobem za prokázané, že vlastníkem i provozovatelem předmětných vozidel v uvedených obdobích byl žalovaný, v uvedených obdobích nebylo k vozidlům sjednáno pojištění dle Zákona, ačkoli to bylo povinností žalovaného dle § 1 odst. 2 Zákona. Za této situace dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 Zákona byl žalovaný povinen zaplatit žalobci jednak příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, tedy počtu 55 dní a 77 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 86 Kč dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a jednak náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč ve vztahu ke každému příspěvku dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaný byl k zaplacení vyzván shora uvedenými výzvami, které obsahovaly veškeré náležitosti a lhůtu k plnění v rozsahu nejméně 30 dnů od doručení dle § 4 odst. 7 zákona, v každé výzvě ve prospěch žalovaného mu byla takováto lhůta stanovena v trvání 60 dnů. Pokud prvá výzva byla žalovanému doručena dne 23.2.2021, uplynula lhůta 60 dnů k plnění dne 24.4.2021, pokud druhá výzva byla žalovanému doručena 9.6.2021, uplynula lhůta 60 dnů k plnění dne 8.8.2021 a tedy od následujících dat je žalovaný v prodlení se zaplacením částky obsažené v té které výzvě dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a má nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve prospěch žalovaného žalobce tyto úroky požaduje od dat pozdějších, v případě prvého příspěvku od 9.5.2021, v případě druhého příspěvku od 22.8.2021. Za této situace soud návrhu žalobce vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč, tří paušálů po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí 252 Kč Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 2 252 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.