5 C 222/2025-23 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že uzavřel s žalovaným dne 6.6.2023 smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, , jejíž2 5 C 222/2025součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, na základě níž žalobce poskytnul žalovanému bezhotovostně úvěr 350 000 Kč se sjednaným úrokem 11,5% ročně, žalovaný se zavázal úvěr žalobci splatit v 72 měsíčních splátkách po 6 819 Kč splatných do 25. dne v měsíci od 25.7.2023. Žalovaný uhradil pouze prvých 21 splátek, byl opakovaně marně vyzýván k úhradě a proto žalobce uplatnil právo požadovat okamžité splacení všech závazků ze smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem, jelikož žalovaný do dne stanoveného ve výzvě splátky neuhradil, byl úvěr prostřednictvím zesplatňujícího dopisu zesplatněn k datu 20.8.2025. Pohledávka žalobce činí na jistině 274 216,86 Kč, na poplatcích 12 364,42 Kč, na úroku 17 097,28 Kč (11,5% ročně z jistiny k datu 9.9.2025), na úroku z prodlení 2 174,71 Kč (11,5% ročně z jistiny k datu 9.9.2025), dále jsou požadovány od 10.9.2025 z jistiny úroky a úroky z prodlení v procentních výších shora uvedených.2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil a za této situace soud ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodnul v jeho nepřítomnosti, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, soud zjistil, že na základě ní poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 350 000 Kč, část ve výši 159 900 Kč byla poskytnuta účelově na konsolidaci dluhů žalovaného, zbývající část byla poskytnuta neúčelově, žalovaný se zavázal splácet peněžní prostředky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 819 Kč od 25.7.2023 po dobu 72 měsíců do data 25.5.2029, úrok byl sjednán ve výši 11,5% ročně. Z dalších listin předložených žalobcem soud zjistil, že se žalovaný dostal s úhradou splátek do prodlení, upomínkou z 2.7.2025 byl žalovaný žalobcem upozorněn na dluh ve výši 39 341,01 Kč a byl vyzván k jeho zaplacení do 20.8.2025 s tím, že nebude-li v této lhůtě dluh uhrazen, uplatňuje věřitel okamžité splacení celé vyčerpané jistiny pohledávky, když splatnost pohledávky v takovém případě nastane 20.8.2025. Dluh žalobce činí částku shora uvedenou, jak vyplývá z historického výpisu z úvěrového účtu žalovaného. Současně byly konstatovány součásti úvěrové smlouvy ve formě v návrhu uvedených úvěrových podmínek. Dále soud zjistil ze systému ČNB ARAD, že k datu uzavření úvěrové smlouvy činila výše obvyklých úroků u úvěrů na spotřebu, bydlení a ostatní 6,75% ročně, u úvěrů s fixací úrokové sazby do 5 let 9,66% ročně.4. Mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.) mající s ohledem na charakter účastníků spotřebitelský charakter, pokud žalobce žalovanému poskytl úvěr, byl žalovaný povinen ve formě sjednaných splátek čerpaný úvěr společně se sjednaným úrokem, žalobci vrátit a pokud neplnil sjednané splátky, došlo ze strany žalobce k ukončení smluvního vztahu a k zesplatnění dlužného úvěru v souladu se sjednanými podmínkami úvěrové smlouvy, takovýto postup žalobce soudu shora uvedeným způsobem (výzva z 2.7.2025) doložil. Soud neshledává úvěrovou smlouvu mající charakter spotřebitelské smlouvy za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ohledně úroků, protože mezi účastníky sjednaná úroková sazba není v rozporu s obvyklými úroky v té době poskytovanými, míru obvyklých úroků přesahuje pouze nepatrně a dle stávající judikatury takovýto nepatrný přesah nemůže vést k neplatnosti úvěrové smlouvy v této části. V návrhu žalobce uvedl jakým způsobem posoudil úvěruschopnost žalovaného, v tomto směru nebylo žalovaným ničeho namítáno. Za této situace tedy došlo k ukončení smlouvy a vzniku závazku žalovaného zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 286 581,28 Kč, tvořící jistinu žalované částky 274 216,86 Kč a dlužné poplatky 12 364,42 Kč, zaplatit žalobci sjednaný úrok 11,5% ročně v kapitalizované výši k datu 9.9.2025 a následně až do zaplacení od data 10.9.2025, zaplatit žalobci dle § 1968 a § 1970 o.z. a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 11,5% ročně, opět v kapitalizované výši k datu 9.9.2025 a následně až do zaplacení od data 10.9.2025. Soud tedy návrhu žalobce vyhověl.3 5 C 222/20255. Žalobce jako ve věci úspěšný účastník má proti žalovanému dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši 59 428,40 Kč, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu 11 464 Kč, odměny za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu, účast při jednání soudu) po 9 460 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1.1.2025 (dále pouze advokátní tarif), čtyř paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a ze součtu shora uvedených položek, vyjma soudního poplatku, z 21% DPH, která činí 8 324,40 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.