5 C 218/2025-30 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne 6.11.2025 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14 000 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 14 000 Kč od 12.1.2024 do zaplacení a dále částku 5 190 Kč jako smluvní pokutu, když v návrhu uvedl, že v návrhu uvedeným způsobem došlo mezi účastníky dálkově k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobce poskytl ve dnech 8.9.2023 a 18.9.2023 převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, úvěr se sjednaným smluvním úrokem ve výši 40% měsíčně z jistiny, žalovaný měl každý měsíc k 8. dni v měsíci splácet úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru mohl splatit zcela nebo z části kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou, byl opakovaně k zaplacení upomínán, v poslední upomínce z 8.1.2024 byl informován o zesplatnění úvěru k 11.1.2024 a byl vyzván k jeho úhradě. Částka 14 000 Kč je tvořena jistinou 10 000 Kč a 40% měsíčním úrokem ve výši 4 000 Kč za první měsíc doby čerpání úvěru, částka 5 190 Kč představuje v úvěrové smlouvě sjednanou smluvní pokutu 0,1% denně z částky ohledně níž je žalovaný v prodlení, je požadována za období od 12.1.2024 do 14.6.2025.2. Ve věci elektronický platební rozkaz soudem vydán nebyl z důvodu nutnosti posouzení platnosti mezi účastníky uzavřené smlouvy s ohledem na značně vysoké sjednané úroky. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, zástupce žalobce svou neúčast předem omluvil. Soud tedy ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud v průběhu jednání konstatoval listiny předložené soudu žalobcem. Ze smlouvy o úvěru a dalších žalobcem předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena dne 8.9.2023 smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , žalovanému byl poskytnut převodem na v návrhu uvedený účet úvěr ve výši 10 000 Kč platbami z 8.9.2023 a 18.9.2023 se sjednanou měsíční úrokovou sazbou 40%, úvěrový limit byl uvedenou smlouvou sjednán až na 30 000 Kč. Bylo dohodnuto splácení způsobem v návrhu uvedeným, pro případ prodlení žalovaného s vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného úroku byla sjednána smluvní pokuta 0,1% denně z částky ohledně níž by byl žalovaný v prodlení, bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného po dobu dvou kalendářních měsíců se bez dalšího stává splatný celý dluh. Žalobce doložil, že k tomuto zesplatnění přistoupil dopisem z 8.1.2024 k témuž datu. Součástí smlouvy je i Sazebník poplatků obsahující mimo jiné poplatky v souvislosti s náklady na vymáhání pohledávky. Ze zprávy , právnická osoba, . , adresa, soud dále zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný, na tento účet došlo k připsání částky 10 000 Kč platbami 7 000 Kč z 8.9.2023 a 3 000 Kč z 18.9.2023 převodem z účtu žalobce.4. Ze shora uvedeného je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), která má s ohledem na charakter účastníků spotřebitelský charakter ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě nárokuje evidentně značně vysoký úrok 4 000 Kč představující 40% měsíčně sjednané jistiny, tento úrok požaduje za prvý měsíc doby čerpání úvěru, přistoupil soud nejprve z úřední povinnosti k přezkumu výše takto sjednaných úroků z hlediska dobrých mravů, když konstatuje, že dle ustálené judikatury je úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se3 5 C 218/2025úroková sazba považuje tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem v rámci kontokorentů a revolvingových úvěrů činila dle statistiky České národní banky, kterou soud v průběhu jednání konstatoval, v době uzavření úvěrové smlouvy 6,76% ročně. Sjednaná úroková sazba mezi účastníky v úvěrové smlouvě ve výši 40% měsíčně, tedy 480% ročně, tuto sazbu mnohonásobně převyšuje, je tak dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy a smlouva o úvěru je tak v části ujednání o výši úroků absolutně neplatná dle § 588 o.z.. V části týkající se sjednané smluvní pokuty 0,1% denně z dlužné částky tuto neplatnost soud neshledává, výše sjednané smluvní pokuty odpovídá stávající judikatuře.5. Vzhledem k tomu, že soud mezi účastníky uzavřenou úvěrovou smlouvu shledal v části týkající se sjednaných úroků za neplatnou, přistoupil nyní k určení úrokové sazby tohoto úvěru sám podle § 1802 o.z. s přihlédnutím k § 1792 o.z., dle nichž má dlužník platit úroky obvyklé v místě svého bydliště nebo sídla v době uzavření smlouvy. Soud tedy vychází z obvyklého úroku 6,76% ročně, v přepočtu na měsíční výši se jedná v tomto případě o částku 56,30 Kč (6,76% ročně z 10 000 Kč: 12). V této výši tedy soud určil obvyklé úroky pro žalobcem požadovaný prvý měsíc.6. Na základě shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr žalobci vrátit v průběhu trvání smlouvy, zavázal se pravidelně měsíčně splácet sjednané úroky. Pokud žalobce žalovanému úvěr poskytl a žalovaný žalobci úroky nezaplatil, dostal se do prodlení a došlo příslušným sjednaným způsobem k zesplatnění úvěru k datu 8.1.2024. Za této situace je tedy oprávněný nárok žalobce na vrácení částky 10 000 Kč jako úvěrové jistiny, včetně sjednaného úroku za žalobcem požadovaný prvý měsíc doby čerpání úvěru v soudem určené obvyklé výši 56,30 Kč. Současně je dle názoru soudu oprávněný nárok žalobce na zaplacení sjednané smluvní pokuty v rozsahu 0,1% denně ve smyslu § 2048 o.z., která za období v návrhu uvedené představuje částku 5 190 Kč. Soud však ve smyslu § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na této smluvní pokutě přiznává žalobci nárok pouze na částku 5 000 Kč rovnající se polovině poskytnutého úvěru. Pak za této situace soud vyhověl návrhu pouze částečně, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci úvěrovou jistinu 10 000 Kč, s úrokem 56,30 Kč, z dlužné částky 10 056,30 Kč dále zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně od 12.1.2024 (k zesplatnění došlo k 8.1.2024) ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. a dále smluvní pokutu 5 000 Kč. Za této situace pak současně zamítl nárok žalobce v části týkající se zaplacení částky 190 Kč na smluvní pokutě, 3 943,70 Kč na požadovaném dalším úroku a požadovaný úrok z prodlení z této částky.7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobce byl v tomto případě zcela úspěšný ohledně žalované úvěrové jistiny, jeho neúspěch spočíval v nepatrné části smluvní pokuty a dále v části týkající se příslušenství ve formě části požadovaného úroku z úvěrové jistiny a části požadovaného zákonného úroku z žalované částky, jedná se tedy o neúspěch na smluvní pokutě v nepatrné části a v ostatním předmětu řízení pouze na příslušenství a soud tento neúspěch hodnotí jako neúspěch v poměrně nepatrné části. Za této situace má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu 1 000 Kč (viz. následující odstavec), odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč, tří paušálů po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších, 21% DPH ze součtu odměny a paušálů ve výši 315 Kč. Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 2 815 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.Žalobce na soudním poplatku zaplatil 800 Kč z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dle Položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona č.4 5 C 218/2025549/1991 Sb., ve znění předpisů pozdějších, o soudních poplatcích (dále pouze popl. zák.), k jeho návrhu elektronický platební rozkaz vydán nebyl, věc byla převedena do rejstříku C a v řízení bylo pokračováno a z tohoto důvodu soud ve smyslu Položky 2 Sazebníku poplatků doměřil žalobci soudní poplatek do výše Položky 1 Sazebníku poplatků, tedy do částky 1 000 Kč. Pokud tedy žalobce zaplatil 800 Kč, uložil nyní soud žalobci povinnost doplatit soudní poplatek o částku 200 Kč.