5 C 235/2025-43 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (v návrhu popsán způsob uzavření) byla mezi2 5 C 235/2025účastníky uzavřena dne 24.11.2023 smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 25 000 Kč v rámci speciální akce „, podezřelý výraz, “, žalovaná se zavázala úvěr 25 000 Kč vrátit za splnění sjednaných podmínek, tedy zavázala se k úhradě částky 29 904,75 Kč ve 12-ti splátkách po 4 414,87 Kč, když poslední splátka byla splatná 18.11.2024. Dnem uzavření smlouvy byly finanční prostředky převedeny na účet žalované. Žalovaná žalobci uhradila dne 2.1.2024 částku 5 014,18 Kč, která byla započtena na jistinu úvěru, nic jiného nezaplatila a žalobce se na ní domáhá vrácení poskytnutého úvěru ve výši 19 985,82 Kč, tedy pouze zbývající části jistiny. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, k jednání soudu se účastníci nedostavili, zástupce žalobce svou neúčast předem omluvil. Soud tedy ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.2. Soud v průběhu jednání konstatoval listiny předložené soudu žalobcem. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a dalších žalobcem předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena dne 24.11.2023 smlouva o spotřebitelském úvěru, žalované byl poskytnut převodem na ve smlouvě uvedený účet úvěr ve výši 25 000 Kč platbou z 24.11.2023, ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 0,095890410958904% denně, žalovaná se zavázala žalobci úvěr s úrokem, tedy celkovou částku 29 904,75 Kč, vrátit ve 12-ti měsíčních splátkách ve smlouvě rozepsaných, pro případ prodlení byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta 0,1% denně z dlužné částky a poplatek za každou písemnou upomínku 200 Kč. Termín splatnosti byl stanoven na dobu 360 dnů od odeslání finančních prostředků. Ze zprávy , právnická osoba, . , adresa, soud dále zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byla žalovaná, na tento účet došlo k připsání částky 25 000 Kč od žalobce dne 24.11.2023.3. Ze shora uvedeného je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), která má s ohledem na charakter účastníků spotřebitelský charakter ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud konstatuje, že mezi účastníky sjednaná smlouva je částečně neplatná v části týkající se sjednaných úroků, sjednané úroky představují přibližně 35% ročně, dle ustálené judikatury je úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem v rámci kontokorentů a revolvingových úvěrů činila dle statistiky České národní banky, kterou soud v průběhu jednání konstatoval, v době uzavření úvěrové smlouvy 6,61% ročně. Sjednaná úroková sazba mezi účastníky v úvěrové smlouvě ve výši 35% ročně tuto sazbu výrazně převyšuje, je tak dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy a smlouva o úvěru je tak v části ujednání o výši úroků absolutně neplatná dle § 588 o.z.. Ve zbývající části soud žádné důvody neplatnosti smlouvy neshledal. Protože žalobce ve smlouvě zaplacení úroků nepožaduje, nebylo nutno aby soud ve smyslu § 1802 o.z. s přihlédnutím k § 1792 o.z. přistupoval k určování výše obvyklých úroků. Soud tedy vychází z toho, že žalovaná od žalobce na základě úvěrové smlouvy na jistině obdržela částku 25 000 Kč, uplynula doba splatnosti úvěrové částky, žalovaná v této době zaplatila pouze část úvěrové jistiny ve výši 5 014,18 Kč a za této situace soud shledává oprávněný nárok žalobce na zaplacení zbývající části jistiny ve výši 19 985,82 Kč. Stejně tak soud považuje za oprávněný nárok žalobce na zaplacení požadovaných úroků z prodlení. Ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. došlo k prodlení na straně žalované vždy ve vztahu ke každé jednotlivé měsíční splátce, u které byl stanoven termín její splatnosti, v rámci těchto jednotlivých úvěrových splátek by činily postupně ve smyslu vyhlášky č. 351/2013 Sb. úroky z prodlení sazby 15%, 14,75% a od druhého pololetí roku 2024 12,75%,3 5 C 235/2025žalobce ve prospěch žalované požaduje úroky z prodlení až z celkové dlužné částky od 24.12.2024 v sazbě 12,75% ročně a z tohoto důvodu soud jeho nároku vyhověl.4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ten z účastníků, který byl ve věci zcela úspěšný. Žalobce má proto právo na náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu 800 Kč, odměny za dva úkony právní služby po 300 Kč učiněné do 31.12.2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva), odměny za jeden úkon právní služby 400 Kč učiněný po 1.1.2025 (podání žaloby), tří paušálů po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném k datu učinění jednotlivých úkonů, 21% DPH ze součtu odměny a paušálů ve výši 273 Kč. Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 2 373 Kč a soud uložil žalované povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.