65 C 119/2018 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou domáhá náhrady škody, která mu vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem správního orgánu. Žalobce k žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemků v [katastrální uzemí], obec Praha, okres [územní celek] ([číslo] trvalý travní porost [výměra], [číslo] trvalý travní porost [výměra], [číslo] trvalý travní porost [výměra], [číslo] trvalý travní porost [výměra]) (dále také:„ předmětné pozemky“) určených podle platného územního plánu ke stavebním záměrům. 2. Žalobce dále uvedl, že v roce 2012 začal zvažovat využití předmětných pozemků k realizaci projektu, který by jejich funkčnímu využití podle územního plánu co nejvíce odpovídal. S ohledem na nákladnost přípravy projektu však chtěl mít žalobce ohledně souladu projektu s územním plánem, a potažmo ohledně možnosti jeho realizace, dostatečnou jistotu. Proto příslušný stavební úřad požádal o územně plánovací informaci ohledně podmínek využití jeho pozemků k realizaci projektu podle územně plánovací dokumentace. 3. [ulice] [anonymizováno] žádosti vyhověl a v územně plánovací informaci soulad projektu s územně plánovací dokumentací potvrdil. Žalobce proto začal s přípravou realizace projektu, tedy zejména zpracováním dokumentace pro územní řízení a opatřováním dalších podkladů pro územní rozhodnutí, včetně podkladů pro posouzení vlivů projektu na životní prostředí. To si pochopitelně vyžádalo značné finanční prostředky i čas. Žalobce je ovšem vynaložil s legitimním očekáváním, že povedou k realizaci projektu. 4. Postup stavebního úřadu tak nijak nenasvědčoval dalšímu vývoji, kdy stavební úřad při vydávání dalších podkladů ve shodě s nadřízeným orgánem otočil o 180 stupňů a začal tvrdit, že projekt žalobce územně plánovací dokumentaci odporuje. Odkazoval přitom na části územního plánu, které podle územně plánovací informace realizaci projektu nebrání, ať výslovně nebo proto, že v ní nejsou vůbec zmíněny. Územní plán ani jiné podklady, na jejichž základě byla územně plánovací informace vydána, se přitom po jejím vydání nezměnily. 5. Vzhledem k tomu, že stejný názor na (ne) soulad projektu s územně plánovací dokumentací zaujímá i nadřízený správní orgán, je zřejmé, že územní rozhodnutí nebude vydáno a žalobce nebude moci svůj projekt realizovat. Žalobci tedy nezbylo, než přípravu realizace projektu ukončit, aby na ni nemusel vynakládat další prostředky. Již vynaložené prostředky byly vynaloženy zbytečně. 6. Žalobce tedy v důsledku nesprávného úředního postupu stavebního úřadu při vydání územně plánovací informace vynaložil náklady na přípravu realizace projektu, které k jeho realizaci nepovedou, takže byly vynaloženy marně. Tyto náklady jsou tedy škodou, kterou žalobci stavební úřad způsobil svým nesprávným úředním postupem. 7. Žalobce je názoru, že kdyby [anonymizováno] [obec a číslo] závěry o rozporu pietního parku s [anonymizována dvě slova] uvedl již v územně plánovací informaci, žalobce by přípravu realizace pietního parku již v samém počátku před vynaložením značných prostředků ukončil. 8. Dosud vynaložené náklady jsou tedy již nyní škodou. Jen v období od vydání územně plánovací informace do vydání rozhodnutí potvrzujícího zrušení vyjádření pro EIA, jímž byla nesprávnost ÚP informace autoritativně potvrzena, tedy od 27. června 2012 do 30. března 2015, se jednalo o celkovou částku 1.636.828,81 Kč. 9. Další značná škoda žalobci vznikla v souvislosti se zajištěním prostředků na přípravu realizace Pietního parku. Žalobce byl jakožto právnická osoba založen za účelem stavebního využití jeho pozemků v [obec] [část obce]. [příjmení] činnost, z níž by mu mohl plynout příjem, žalobce nevykonává. Prostředky na přípravu realizace Pietního parku či jiného projektu a jeho následnou výstavbu proto mohl získat pouze z externích zdrojů. V roce 2008 proto žalobce uzavřel smlouvy o půjčce se svými akcionáři panem [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], aby v případě přípravy konkrétního projektu využití svých pozemků mohl potřebné prostředky získat. Pro účely přípravy realizace Pietního parku byly na základě těchto rámcových smluv žalobci poskytnuty jednotlivé půjčky v celkové výši přesahující tři miliony Kč. V žalobě jsou ovšem zohledněny pouze prostředky poskytnuté v již uvedeném rozhodném období, tedy od 27. června 2012 do 30. března 2015. Ve smlouvách o půjčce bylo sjednáno, že půjčky budou úročeny sazbou, kterou budou v příslušném období úročeny půjčky poskytované bankami fyzickým osobám. 10. Žalobce prodejem části svého majetku půjčky svým věřitelům v rozsahu jejich jistin 30. června 2015 vrátil, aby k nim nenarůstaly další sjednané úroky. Úroky do té doby narostlé však žalobce s ohledem na svoji finanční situaci svým věřitelům uhradil jen částečně, a to započtením. Již vznikem povinnosti je uhradit však žalobci vznikla škoda. 11. Žalobce vynaložil na přípravu realizace Pietního parku částku 1.636.828,81 Kč. Dalších 273.192,96 Kč vynaložil na získání prostředků nutných k úhradě těchto nákladů. Nesprávným úředním postupem [anonymizováno] [obec a číslo] mu tedy vznikla škoda v celkové výši 1.910.021,77 Kč. 12. Žalovaný k žalobě uvedl, že ji v celém rozsahu neuznává. Podle ustanovení § 21 stavebního zákona, ve znění platném v době podání žádosti, stavební úřad poskytoval v rámci své působnosti územně plánovací informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace území v kompetenci stavebního úřadu. Podle odstavce 3 ustanovení § 21 stavebního zákona je platnost územně plánovací informace stanovena na 1 rok. To znamená, že i v případě, pokud by po uplynutí platnosti informace postupoval správní orgán ve správním řízení v rozporu s ní, nelze to posoudit jako nesprávný úřední postup, neboť osoba, jíž byla předběžná informace vydána, předem věděla o důsledcích uplynutí doby. 13. Ze správního řádu ani ze stavebního zákona nevyplývá, že by na dobu platnosti předběžné informace mělo vliv podání žádosti ve věci. územně plánovací informace, jako předběžná informace, nenahrazuje rozhodnutí v dané věci a jejím prostřednictvím není rozhodováno o právech či povinnostech. Na základě vydání územně plánovací informace tudíž nedochází k zásahu do práv žadatele, který názor správního orgánu vyjádřený v územně plánovací informaci nemusí respektovat. K zásahu do práv dochází teprve při uplatnění názoru správního orgánu v územním řízení, ve kterém správní orgán rozhoduje podle hledisek stanovených stavebním zákonem a podle skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. územně plánovací informace je vyjádřením správního orgánu podle části čtvrté správního řádu a z uvedené informace nelze dovozovat výsledek, natož vydání kladného rozhodnutí v územním řízení. 14. Územně plánovací informace je úkonem správního orgánu, který je primárně určen pro stavebníka a má toliko informativní charakter, neplní tak funkci závazného podkladu pro vydání rozhodnutí. Žalovaný tedy zdůrazňuje, že územně plánovací informace nedává stavebníkovi ani jiné osobě právní jistotu, že stavba bude po řádném projednání povolena. Je zřejmé, že stavebník než začne stavbu realizovat je povinen mít potřebné pravomocné stavební povolení, a že nelze záměr legálně realizovat pouze na základě předběžné informace. 15. K dalšímu postupu žalobce je třeba uvést, že žádost o vydání územního rozhodnutí na předmětnou stavbu podal až 26. 6. 2013. Součástí žádosti o územní rozhodnutí mělo být i stanovisko EIA nebo podklady k projednání EIA v průběhu územního řízení. Žádost o stanovisko k záměru byla žalobcem na [stát. instituce] podána až 27. 11. 2012. Na základě sdělení [stát. instituce] však byla žádost o posouzení záměru na životní prostředí žalobcem předložena až dne 19. 6. 2013. Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivu na životní prostředí, mělo být součástí předloženého záměru i vyjádření stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace. S ohledem na dobu vydání ÚPI a délku její platnosti požádal žalobce dne 7. 11. 2013 o vydání samostatného vyjádření stavebního úřadu ve smyslu uvedeného zákona. Stavebním úřadem bylo k předmětné žádosti vydáno vyjádření ze dne 28. 11. 2013. 16. Žalobce své tvrzení o nesprávném úředním postupu stavebního úřadu při vydání ÚPI ze dne 27. 6. 2012 dovozuje od právní moci usnesení ze dne 17. 12. 2014, jímž stavební úřad zrušil své vyjádření pro EIA ze dne 28. 11. 2013 pro tvrzený rozpor s právními předpisy. K uvedenému žalovaný dodává, že vyjádření stavebního úřadu ze dne 28. 11. 2013 bylo vydáno i zrušeno po uplynutí platnosti územně plánovací informace, kdy stavební úřad již nebyl touto předběžnou informací nijak vázán. Nelze tedy dovozovat příčinnou souvislost mezi územně plánovací informací a zrušením vyjádření stavebního úřadu pro EIA. 17. Vzhledem k charakteru záměru žalobce, jímž bylo nakládání s ostatky domácích zvířat a který lze označit jako neobvyklý, si jeho příprava vyžadovala náročnější přípravu při zajišťování souladu nejen se stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami, ale i dal