ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2014:61.C.2725.2014.1 Datum: 2014-08-11 Předmět: o 39 855,77 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 517 nař. vl. č. 142/1994 Sb ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 39 855,77 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1)
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 39 855,77 Kč s příslušenstvím. Žaloba vycházela z tvrzení, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky. Žalovaná řádně neplnila podmínky sjednané mezi účastníky řízení, na výzvy žalobkyně nereagovala a žalobkyně v souladu se sjednanými podmínkami úvěr zesplatnila.
Žalovaná se k žalobnímu návrhu nevyjádřila.
Protože účastníci řízení souhlasili s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) soud tedy věc projednal za splnění těchto podmínek.
Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: [právnická osoba] (dále jen„ banka“), a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru s pojištěním klienta [anonymizováno], na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky dle čl. II, 1. Smlouvy. Žalovaná byla povinna poskytnuté peněžní prostředky vrátit formou anuitních řádných měsíčních splátek. Řádná měsíční splátka se skládala z platby jistiny, úroku, úhrady pojištění v případě, že bylo pojištění sjednáno a poplatku za vedení úvěrového účtu (čl. II., 4., 4.1.). Banka byla dále oprávněna požadovat po žalované úhradu smluvní pokuty (čl. III., 8.). Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] (čl. I.). Z jejich ustanovení vyplývá, že žalovaná byla povinna bance platit z poskytnutých peněžních prostředků úroky (část VII., čl. 156). Pro případ porušení smluvních povinností žalovanou byla banka oprávněna úročit dlužnou částku, ohledně které byla žalovaná v prodlení úrokem z prodlení a dále také mohla banka prohlásit svým rozhodnutím úvěr za ihned splatný a požádat žalovanou o jeho předčasné splacení. Žalovaná byla pak povinna do 10-ti dnů od obdržení oznámení splatit bance jistinu úvěru, úroky smluvní a úroky z prodlení narostlé ke dni prohlášení okamžité splatnosti úvěru k jistině úvěru, případně další částky, jež náležely bance dle smlouvy o úvěru a smluvní pokutu, přičemž výpočet celkové peněžní částky měla banka uvést v oznámení o prohlášení úvěru za ihned splatný. Pokud žalovaná neuhradila tuto částku, byla banka oprávněna úročit tuto celkovou část úroky z prodlení (část VII. čl. 183). Žalovaná porušovala za trvání smluvního vztahu své povinnosti hradit splátky úvěru řádně a včas a proto svým dopisem oznámila banka žalované, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek ze strany žalované prohlašuje úvěr za splatný. Banka a žalobkyně uzavřely rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla mj. postoupena pohledávka za žalovanou. Banka a žalobkyně oznámily žalované, že její pohledávka byla postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy mezi bankou a žalobkyní uzavřené s tím, že byla vyčíslena částka, kterou je žalovaná povinna uhradit. Žalované byl také bankou poskytnut výpis z úvěrového účtu s přehledem transakcí, tj. s přehledem čerpaných a uhrazených částek.
Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.
Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu se plně ztotožňuje s výše uvedenými skutkovými zjištěními, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na výše uvedené.
Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
Úvěrová smlouva patří mezi tzv. absolutní obchodní závazkové vztahy. Znamená to, že bez ohledu na postavení smluvních stran a bez ohledu na účel právního jednání (zda jde o úvěr pro účely podnikání nebo o spotřebitelský úvěr) smlouva bude podřízena vždy režimu obchodního zákoníku. Protože je většina ustanovení obchodního zákoníku, jež upravují institut smlouvy o úvěru, dispozitivní, záleží na smluvním ujednání stran a široce se tedy uplatňuje zásada smluvní volnosti.
Dle ust. § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podstatnými částmi smlouvy je určení věřitele a dlužníka, určení částky úvěru a závazek dlužníka k vrácení částky úvěru a zaplacení úroku. Předmětem jsou peněžní prostředky ve stanovené měně. Smlouva je uzavřena již dohodou o poskytnutí peněžních prostředků a nikoli teprve faktickým poskytnutím těchto prostředků.
Soud dospěl na základě provedených listinných důkazů k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák. Obsahem závazku právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytnutí peněžních prostředků a závazek žalované tyto peněžní prostředky vrátit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši avšak žalovaná svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách, které obsáhly také další nároky právní předchůdkyně žalobkyně, jak byly uvedeny shora, neplnila. Úvěr byl proto (v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba]), zesplatněn. Žalovaná přesto dlužnou částku neuhradila. Následně byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní platně uzavřena smlouva o postoupení této pohledávky, přičemž i o této okolnosti byla žalovaná informována (věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému; s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená; postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi - § 524 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Žalovaná je tedy s ohledem na shora uvedené povinna uhradit žalobkyni částku, která je předmětem tohoto řízení.
Právo žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ust. § 369 odst. 1 obch. zák., podle kterého je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku, je povinen platit úroky z prodlení určené předpisy práva občanského, není-li smluveno jinak. Mezi účastníky nebyla výše úroků z prodlení smluvena a tudíž je třeba aplikovat v souladu s ust. § 517 odst. 2 obč. zák. nařízení vlády č. 142/1994 Sb., které ve znění účinném ke dni prodlení stanovilo, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o osm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po dni, kdy došlo k zesplatnění úvěru, kdy se tedy žalovaná dostala do prodlení, až do zaplacení. Tento její nárok tedy soud považuje za oprávněný.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Přiznaná částka ve výši 12.880,00 Kč, sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 1.990,00 Kč, dále z odměny za právní zastoupení advokátem a to za 3 úkony právní služby ve výši 2.700,00 Kč úkon, tj. výzva, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby (ust. § 7 ve vazbě na ust. § 11 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300,00 Kč úkon (ust. § 13 odst. 2 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.), vše, s výjimkou soudního poplatku, zvýšené o DPH ve výši 21% vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty (viz. nález Ústavního soudu ČR ze dne 17.4.2012, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů ČR dne [datum], částka 52, [číslo]). Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně je dána § 149 odst. 1 o.s.ř., lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty první před středníkem o.s.ř.
<i>Závěrem soud cítí potřebu uvést, že nic nebrání tomu, aby i po vydání soudního rozhodnutí žalobkyně na základě vzájemné dohody žalované umožnila uhradit dlužnou částku v jiné výši splátek, popř. umožnila splatit dluh jiným způsobem nebo až po uplynutí účastníky sjednané doby.</i>
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.