65 C 364/2010 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 1.541.469 Kč s příslušenstvím. K žalobě uvedl, že ve vztahu k zdaňovacímu období únor, březen a duben 2004 vedl správce daně vytýkací řízení po dobu více než 35 měsíců. V tomto postupu spatřuje žalobce nesprávný úřední postup. Tím, že není v přiměřené lhůtě ukončeno vytýkací řízení, jehož maximální časovou délku stanovil ústřední správní úřad interním pokynem, nedostává se subjektivnímu právu plátce u správce daně zvláštní kvality, totiž vyplacení částky nadměrného odpočtu na jeho účet. Potřeboval-li plátce (žalobce) částku nadměrného odpočtu k profinancování některých obchodních aktivit firmy a v důsledku jiné nečinnosti správce daně byl tento proces narušen, a v příčinné souvislosti s tím vznikne na straně žalobce škoda, ať již skutečná, či v podobě ušlého zisku, pak jde, dle názoru žalobce, o vznik škody v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem. 2. Důsledkem nesprávného úředního postupu správce daně byl stav, kdy žalobci v řádných termínech nebyl vrácen uplatněný nadměrný odpočet DPH (2/04 834156 Kč, 3/04 - 406.331 Kč, 4/04 502.399 Kč). V příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem tak vznikla žalobci škoda, sestávající ze skutečné škody ve výši 133.617,68 Kč spočívající v rozdílu mezi úrokem, který zaplatil správce daně a úrokem, který v předmětných souvislostech a v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem byl povinen žalobce zaplatit na základě úvěrové smlouvy [právnická osoba]. A dále ušlého zisku ve výši 1.407.851,18 Kč, tedy ztráta očekávaného přínosu za situace, kdy žalobce měl zajištěny předpoklady pro očekávaný chod věcí, který by vedl k tomu, že by nastalo zvětšení majetku, které bylo možno, nebýt škodné události, důvodně očekávat právě s ohledem na pravidelný běh věcí. Jinými slovy, nebýt nezákonného zásahu, docílil by žalobce vyššího majetkového prospěchu. 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že ji z části neuznává. Zmínil, že dne 28. 6. 2010 uplatnil žalobce u žalovaného mimo jiné i nárok na náhradu škody ve výši 1.541.469 Kč, který byl složen z náhrady skutečné škody ve výši 133.617,68 Kč, jež představovala úrok, který musel žalobce uhradit bance v důsledku nedostatku finančních prostředků. Dále z ušlého zisku ve výši 1.407.851,18 Kč, který také vznikl žalobci v souvislosti s nedostatkem finančních prostředků. Ve věci probíhalo mimosoudní jednání o vypořádání uplatněného nároku s tím, že žalovaný z důvodu opatrnosti neuznal uplatněný nárok na náhradu škody. V mimosoudním jednání uznal žalobcem uplatněnou skutečnou škodu ve výši 133.617,68 Kč a ušlý zisk ve výši 318.456 Kč, což je 22,62 % z částky nárokované, a uhradil i k tomu se vázající příslušenství. Spornou pak žalovaný činí částku 1.089395 Kč, kterou žalobce kvalifikuje jako ušlý zisk. 4. Žalovaný přiznal výši ušlého zisku žalobci dle revizní zprávy [právnická osoba] [anonymizováno] v procentuálním vyjádření 22,62% s přihlédnutím k tomu, že žalobce měl u banky zřízen kontokorentní účet u banky. Žalovaný dále uvádí, že je třeba tvrdit zcela konkrétní příčiny poklesu obratu, nestačí jen obecná úvaha o možných následcích jednání škůdce či škodné události ani pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku toho. 5. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení, má za to, že vytýkací řízení bylo ukončeno 16. 3. 2007, tedy toto je nejzazší datum, kdy vznikla škoda. Vzhledem k tomu, že byl nárok uplatněn dne 28. 6. 2010, uběhla dle žalovaného promlčecí doba. 6. Žalovaný pak jako zásadní vidí otázku, proč žalobce použije dvakrát stejný prostředek a vypočítá z něj škodu, respektive ušlý zisk. Neboť žalobce vzal finanční částku a počítá z ní náhradu tak, jako by ji v podstatě dvakrát zhodnotil. Poprvé tak, že částku vložil do banky a pobíral z ní úroky a podruhé tak, že částku investoval a měl z ní zisk. 7. Obvodní soud pro Prahu 1 ve věci již rozhodl rozsudkem ze dne 13. listopadu 2014 č.j. 65 C 364/2010-96, kterým ve výroku I. řízení ohledně částky 452.073,68 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 29. 12. 2010 ve výši 7,75% p.a. zastavil, a to vzhledem ke zpětvzetí žalobce po podání žaloby, pro dobrovolnou úhradu žalovaným. A dále ve výroku II. zamítl žalobu, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.089.395,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29. 12. 2010 do zaplacení ve výši 7,75% p.a. Dále rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (dále jen:„ rozsudek I.“) 8. Do výroku II. rozsudku I. podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 7. října 2015 č.j. [číslo jednací] tak, že výrokem I. rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. co do částky 637.262,32 Kč s 7,75% úrokem z prodlení od 29. 12. 2010 do zaplacení potvrdil a co do částky 452.133 Kč s 7,75% úrokem z prodlení od 29. 12. 2010 do zaplacení jej v tomto výroku zrušil a řízení zastavil. Současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (dále jen:„ rozsudek MS“) 9. K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 27. února 2018 čj. [číslo jednací] Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2015, č. j. [číslo jednací] (rozsudek MS), a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 11. 2014, č. j. 65 C 364/2010-96 (rozsudek I.), ve výrocích, v nichž byla žaloba co do částky 637 262,32 Kč zamítnuta, jakož i ve výrocích, v nichž bylo rozhodnuto o náhradách nákladech řízení před těmito soudy zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení. (dále jen:„ rozsudek NS“). 10. S ohledem na uvedené soud shrnuje, že výrok I. rozsudku I. (ve kterém bylo řízení zastaveno co do částky 452.073,68 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 29. 12. 2010 ve výši 7,75% p.a.) nebyl rozhodnutím odvolacího ani dovolacího soudu dotčen. Dále pak nebyl rozsudkem NS dotčen výrok rozsudku MS, kterým co do částky 452.133 Kč s 7,75% úrokem z prodlení od 29. 12. 2010 do zaplacení se v tomto výroku zrušil výrok rozsudku I. a v tomto rozsahu řízení zastavil. Předmětem dalšího řízení tak zůstává toliko nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 637.262,32 Kč s příslušenstvím, ve které byla rozsudkem I. a rozsudkem MS žaloba zamítnuta a tyto výroky byly poté zrušeny rozsudkem NS. Soud prvního stupně ve věci znovu rozhodl rozsudkem ze dne 19. 2. 2021 č.j. 65 C 364/2010-215, ve kterém zamítl žalobu ve zbytku, tj. co do částky 637.262,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. července 2021 č.j. [číslo jednací]. 11. Na základě provedeného dokazovaní a shodných tvrzení účastníků, které vzal podle § 120 odst. 3 o.s.ř. soud za svá skutková zjištění, má za prokázané, že [anonymizována dvě slova] v [obec] vedl od 25. 3. 2004 do 16. 3. 2007 vytýkací řízení ve věci žalobce. Dne 7. 11. 2007 byl vydán [anonymizována dvě slova] v [obec] platební výměr na daň z přidané hodnoty za únor 2004 [číslo jednací] (nadměrný odpočet 834.156 Kč), dne 7. 11. 2007 byl vydán [anonymizována dvě slova] v [obec] platební výměr na daň z přidané hodnoty za březen 2004 [číslo jednací] (nadměrný odpočet 406.331 Kč), dne 7. 11. 2007 byl vydán [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] platební výměr na daň z přidané hodnoty za duben 2004 [číslo jednací] (nadměrný odpočet 502.399 Kč). Uvedené platební výměry byly žalobci doručeny dne 12. 11. 2007. Předmětné nadměrné odpočty byly žalobci vráceny dne 16. 11. 2007. Tedy nadměrný odpočet za období [číslo] ve výši 834.156 Kč neměl žalobce k dispozici od 26. 4. 2004 do 16. 11. 2007; nadměrný odpočet za období [číslo] ve výši 406.331 Kč, neměl žalobce k dispozici od 27. 5. 2004 do 16. 11. 2007; nadměrný odpočet za období [číslo] ve výši 502.399 Kč neměl žalobce k dispozici od 25. 6. 2004 do 16. 11. 2007. (viz shodná tvrzení účastníků, spis [anonymizována tři slova] [obec] týkající se vytýkacích řízení za zdaňovací období 2, 3, 4/ 2004 ohledně daňového subjektu [právnická osoba], tabulka 1 celkový přehled – skutečná škoda, výpis z č. účtu [číslo] ze dne 23. 11. 2007, ze dne 5. 12. 2008, ze dne 8. 7. 2005, ze dne 30. 9. 2005, ze dne 30. 9. 2005, ze dne 31. 3. 2006, ze dne 16. 2. 2007, ze dne 16. 2. 2007, ze dne 30. 3. 2007). 12. Soud má dále za prokázané, že žalobce se domáhá zaplacení náhrady škody za jiná období i dalších řízeních (viz důkaz žaloby sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]). 13. Soud má dále za prokázané, že žalobce uplatnil u žalovaného dne 28. 6. 2010 nárok dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve výši 1.541.468 Kč (viz důkaz podání žalobce ze dne 25. 6. 2010, které bylo úřadu doručeno dne 28. 6. 2010). 14. Soud má dále za prokáz