19 C 48/2017 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobu doručenou soudu dne [datum] domáhá zrušení rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při [příjmení] komoře [obec] Republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen také„ Rozhodčí soud“) sp. zn. Rsp [číslo] ze dne [datum]. 2. V žalobě uvedl, že Rozhodčí soud dne [datum] nálezem sp. zn. Rsp 808 (dále také jen„ původní rozhodčí nález“) zamítl žalobu, aby žalobce (v rozhodčím řízení žalovaná strana) Družstvo POM [číslo], družstvo, uhradil žalované (v rozhodčím řízení straně žalující) Českomoravské záruční a rozvojové bance, a.s., (dále také jen„ ČMZRB“) částku Kč 295.932,78 Kč s příslušenstvím. V souladu s rozhodčí doložkou obsaženou ve formulářových obchodních podmínkách žalované podala žalovaná dne [datum] návrh na přezkoumání původního rozhodčího nálezu jinými rozhodci. Rozhodčím nálezem Rozhodčího soudu při [příjmení] komoře [obec] Republiky a Agrární komoře České republiky ze dne [datum], sp. zn. Rsp 1119, (dále také jen„ napadený rozhodčí nález“), přezkumný rozhodčí senát rozhodl, že původní rozhodčí nález se mění a žalobě vyhověli. Uznali žalobce povinným zaplatit ČMZRB částku 295.932,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 24 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, a to až do výše 460.890 Kč a nahradit jí náklady řízení a náklady rozhodčího řízení. Napadený rozhodčí nález byl žalobci doručen dne [datum] v neúplném vyhotovení s chybějící stránkou 21 a v úplném vyhotovení dne [datum]. 3. Žalobce se nyní domáhá zrušení napadeného rozhodčího nálezu soudem, a to z důvodů podle § 31 písm. c), písm. e) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen ZRŘ) ve znění aktuálním ke dni podání žaloby, a důvody zrušení popisuje tek, že rozhodovali rozhodci, kteří neměli způsobilost být rozhodci, a že žalobce neměl možnost věc před rozhodci projednat. Tvrdí existenci důvodů, které vzbuzují vážné pochybnosti o nepodjatosti jednoho nebo více rozhodců, a že napadený rozhodčí nález je výrazem nepředvídatelné a svévolné interpretační libovůle přezkumného rozhodčího senátu, což je v rozporu s právem žalobce na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 4. K věci samé žalobce uvedl, že je bytovým družstvem se 48 byty panelového domu na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Od roku 2011 žalobce prováděl celkovou rekonstrukci domu spočívající v opravě střechy, lodžií a fasády. Cena díla ve výši zhruba 10.000.000 Kč měla být hrazena z úvěru poskytnutého [právnická osoba], čerpání bylo podmíněno bankovní zárukou od ČMZRB. Bankovní záruku bylo možné získat s využitím veřejné podpory podle programu NOVÝ PANEL vydaného Státním fondem rozvoje bydlení. Dne [datum] uzavřel žalobce smlouvu o úvěru a dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o bankovní záruce. Následně uzavřel smlouvu o dílo se zhotovitelem a vymínil si, že cena bude hrazena postupně po předání jednotlivých etap díla. Vzhledem k tomu, že zhotovitel neprovedl dílo řádně a včas, nebyla oprava domu skončena do 3 let od uzavření smlouvy o bankovní záruce, a tím došlo k porušení jedné z podmínek Programu NOVÝ PANEL pro další čerpání veřejné podpory. Žalobce z úvěru zaplatil zhotoviteli pouze částku ve výši zhruba 2.700.000 Kč a v roce 2014 splatil bance zbývající vyčerpanou část úvěru a smlouvu o úvěru ukončil. Dne [datum] byla ukončena také bankovní záruka poskytnutá žalovanou. Následně vznikl mezi žalobcem a žalovanou spor o to, jakou částku veřejné podpory přijaté v souvislosti s bankovní zárukou má žalobce žalované vrátit z důvodu porušení podmínky. Žalovaná požadovala vrácení celé veřejné podpory, získané za dobu od uzavření smlouvy o bankovní záruce do skončení záruky, tj. od [datum] do [datum]. Argumentovala svými formulářovými obchodními podmínkami, resp. jednou jejich izolovanou větou, a dopisem od náměstka ministryně MMR ze dne [datum]. Žalobce měl požadavek žalované za neoprávněný, podle podmínek programu NOVÝ PANEL se vrací část veřejné podpory za dobu od porušení podmínky Programu NOVÝ PANEL do skončení záruky, což v případě žalobce bylo období od [datum] do [datum]. První rozhodčí senát v „ původním rozhodčím nálezu“ přisvědčil žalobci. Podle žalobce z podmínek vyplývá, že„ rozhodným datem“ je především datum porušení podmínky programu, což byl den [datum]. Argumentoval článkem IX, odst. 3obchodních podmínek ČMZRB, který zní:„ Veřejná podpora získaná klientem formou záruky mu náleží pouze po dobu, po kterou dodržuje podmínky Programu uvedené v čl. VIII těchto obchodních podmínek.“ Argumentoval také tím, že Program NOVÝ PANEL i obchodní podmínky žalované rozlišují případy, ve kterých má při porušení podmínek docházet k vrácení části veřejné podpory a případy, kdy má být vrácena celá státní podpora. Napadený rozhodčí nález dal za pravdu žalované. Dle žalobce není přezkumné rozhodnutí měnící původní rozhodčí nález řádně a logicky odůvodněno a jsou v něm zcela pominuty jak podstatné argumenty žalobce, tak podstatné právní závěry prvního rozhodčího senátu. 5. Žalobce tvrdí, že napadený rozhodčí nález přijali rozhodci, u kterých existují vážné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Do funkce rozhodce byla za žalovanou dne [datum] jmenována JUDr. [jméno] [příjmení]. Za žalobce byl dne [datum] jmenován JUDr. [jméno] [příjmení]. Předsedou rozhodčího senátu byl dne [datum] zvolen JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M.. Všichni tři přijali funkci rozhodce, JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. přijal funkci předsedy rozhodčího senátu. Okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o nepodjatosti, žádný z členů rozhodčího senátu účastníkům nesdělil. 6. Dne [datum] byl napadený rozhodčí nález žalobci doručen a ve stejný den vyšel na serveru [webová adresa]“ článek s názvem„ Česko přišlo o dotace, úředníkům hrozí až deset let vězení“, který obsahuje zprávu, že úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky přes varování právníků špatně rozdělili 2,1 miliardy Kč na dotacích, při čerpání dotací spolupracovali se žalovanou, právní posudek v té věci pro ministerstvo vypracovala uznávaná advokátní kancelář [příjmení] [jméno]. Přečtením tohoto článku získal žalobce důkazy, na základě kterých má vážné pochybnosti o nepodjatosti rozhodce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. 7. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Tvrzení žalobce, že údajnou podjatost měl zjistit z internetového článku, považuje za pochybné. Vztahy mezi osobami lze v době dnešní otevřenosti informací zjistit cíleným vyhledáním informací. Dále namítla, že žalobce mohl námitku podjatosti vznést nejpozději do zahájení prvního ústního jednání ve věci. Žalobce žádnou námitku podjatosti nevznesl a to i přes skutečnost, že předseda rozhodčího senátu JUDr. Ing. [jméno řešitele] [příjmení řešitele], LL.M ve svém písemném potvrzení přijetí funkce předsedy rozhodčího senátu ze dne [datum] uvedl, že Advokátní kancelář [příjmení] [jméno], ve které je společníkem, poskytuje právní poradenství žalované ve věci veřejné zakázky na dodávku nového informačního EPR systému. První jednání ve věci se konalo dne [datum], žalobce se tak mohl z rozhodčího spisu s dostatečným předstihem s prohlášením seznámit. Žalobce do rozhodčího spisu nahlédl až dne [datum]. 8. Postup předsedy rozhodčího senátu JUDr. Ing. [jméno řešitele] [příjmení řešitele], LL.M, který oznámil při přijetí funkce předsedy rozhodčího senátu, že je činný v advokátní kanceláři [příjmení] [jméno], považuje žalovaná za zákonný a souladný s rozhodčím řádem rozhodčího soudu. 9. Rozhodkyni JUDr. [jméno] [příjmení] jmenovala předsedkyně rozhodčího soudu proto, že žalobce svého rozhodce nejmenoval. Žalovaná již řadu let v rozhodčích řízeních s kterýmikoli účastníky nejmenuje za svoji stranu rozhodce, a v zájmu objektivity nechává jmenování na rozhodčím soudu. 10. Námitky tvrzené podjatosti předsedy rozhodčího senátu JUDr. Ing. [jméno řešitele] [příjmení řešitele], LL.M a členky rozhodčího senátu za žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] směřují k faktu, že obě tyto osoby mají pracovní vazby na ministerstva, která zastupují Českou republiku jako jediného akcionáře žalované. Tyto námitky neshledává žalovaná relevantními, neboť vazby na Českou republiku je možné dohledat téměř u všech advokátů, kteří přicházejí do styku se státními orgány. To, že osoba spolupracuje s nějakým orgánem státu, ještě neznamená podjatost vůči každé právnické osobě vlastněné státem. 11. Pokud žalobce spatřuje důvod ke zrušení rozhodčího nálezu ve skutečnosti, že mu nebyla v rozhodčím řízení poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, žalovaná namítla, že žalobce k prokázání svých tvrzení v rozhodčím řízení předložil přibližně 50 listinných důkazů, rozhodčí soud je všechny řádně provedl, žalobce nevznesl žádné výhrady ke způsobu jejich provedení či proti jejich pravosti. Strany sporu byly rozhodčím senátem poučeny v souladu s § 118a o.s.ř. Strany sporu zůstaly bez důkazních návrhů, a proto bylo dokazování ukončeno. To, že rozhodčím soudem byly z předložených důkazních materiálů vyvozeny jiné závěry, než jaké si představ