19 C 97/2017 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ZOdpŠk“). Celní úřad [obec] dne 23.1.2009 pod č.j. 1729/2009-177500-03/3 rozhodl o zadržení zboží - [číslo] ks nepoškozených plechovek, označených nápisem [anonymizováno] ENERGY DRINK a 301 ks poškozených plechovek, označených rovněž nápisem [anonymizováno] ENERGY DRINK. Týž úřad dne 6.8.2010 pod č.j. 22542/2010 177500-021 rozhodl o propadnutí uvedených zadržených výrobků v množství [číslo] ks. Toto rozhodnutí Celního úřadu [obec] bylo jako věcně správné potvrzeno rozhodnutím Celního ředitelství [obec] ze dne 20.10.2010 č.j. 16887-2/2010-170100-21. Následně Celní úřad [obec] dne 27.3.2012 č.j. 7837-2/2012 177500-021 rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit náklady, spojené se zničením zboží v částce 59.148 Kč. Žalobkyně dne [datum] předepsanou částku v uložené lhůtě zaplatila. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 11.12.2014 sp. zn. 10 As 157/2014 byla rozhodnutí Celního úřadu [obec] o uložení peněžité sankce v částce 1.000.000 Kč a o propadnutí zboží zrušena se závěrem o protiprávnosti postupu Celního úřadu [obec] i Celního ředitelství [obec]. Současně Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16.4.2014 čj. 9 Af 59/2010-167 NSS dospěl k závěru, že žalobkyně„ ... se mohla až do okamžiku, než byly jí užívané ochranné známky příslušným orgánem veřejné moci zrušeny, ve vztahu k celním úřadům plně opřít o legalitu ochranných známek“. Generální ředitelství cel dne 26.1.2015 pod č.j. 3058-5/2015-900000-304.7 zastavilo řízení, následně také Celní úřad pro středočeský kraj dne 5.3.2015 zastavil řízení pod č.j. 38383-2/2015- 610000-12, přičemž dovodil, že dě se žalobkyně nedopustila správního deliktu a že pominuly důvody pro zadržení zboží. Současně poznamenal, že zadržené zboží bylo dne [datum] zlikvidováno. Dne [datum] uplatnila žalobkyně proti žalované náhradu způsobené hmotné škody v žalované částce, protože rozhodnutí Celního úřadu o propadnutí zboží, na které rozhodnutí i náhradě nákladů likvidace zboží, bylo zrušeno. Stanovisko Ministerstva financí ČR ze dne [datum] nárok odmítlo. Žalobkyni bylo popsanými nezákonnými rozhodnutími způsobeno více škod, nemohla déle než 3 roky disponovat a použít v podnikání. Žalobkyně dále uvedla, že ač uloženou částku 59.148 Kč včas uhradila, orgány celní správy ji začaly znovu vymáhat exekučním příkazem vydaným dne 31.3.2014 pod č.j. 53640/2014 - [číslo] - [číslo]. Teprve k námitce žalobkyně bylo rozhodnuto o zastavení exekuce. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení ze žalované částky, běžícím ode dne následujícího po obdržení zamítavého stanoviska MF ČR. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Učinila nespornými tvrzení žalobkyně o uplatnění nároku na náhradu škody u žalované učiněné podáním ze dne [datum] a odmítnutí nároku žalobkyně dopisem žalované ze dne [datum] čj. MF- [číslo]. Na svoji obranu žalovaná uvedla následující: Dne [datum] obdržel Celní úřad [obec] (dále jen„ CÚK“) žádost držitele ochranné známky [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] BVBA, se sídlem [adresa], Belgické království (dále jen společnost„ Duracell [anonymizováno] BVBA“), o přijetí opatření ve smyslu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZOSpotř“) k zadržení zboží - energetického nápoje [anonymizováno], nacházejícího se ve skladových prostorách společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], jehož vlastníkem byla žalobkyně. V žádosti zástupce držitele ochranné známky uvedl, že [právnická osoba] [anonymizováno] BVBA je světově proslulým výrobcem baterií uváděných na trh několik desetiletí pod ochrannou známkou [anonymizováno], přičemž toto označení je proslulé a požívá celosvětově, včetně ČR, dobré pověsti. Skutečnost všeobecné známosti a proslulosti zástupce držitele ochranné známky doložil rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví čj.: [číslo] ve věci české národní známky čj. [číslo], ve kterém úřad jasně deklaroval, že se u ochranných známek [anonymizováno] jedná o označení, které je všeobecně známé a proslulé a jako takové toto označení požívá ochrany ve vztahu ke všem výrobkům a třídám. Současně zástupce držitele ochranné známky předložil kopii žaloby na ochranu před porušováním práv z ochranné známky, nekalou soutěží a na ochranu obchodní firmy a návrhu na nařízení předběžného opatření, na jejichž základě Městský soud v Praze dne 11.12.2008 usnesením čj.: 19 Cm 153/2008-23 nařídil ochranné opatření ve vztahu k uvedeným výrobkům. V odůvodnění usnesení soud mimo jiné konstatuje, že [právnická osoba] [anonymizováno] BVBA je vlastníkem ochranné známky platné na území ČR, která v důsledku svého dlouhodobého užívání a masivní propagace je známkou s dobrým jménem a její užívání žalovaným (žalobkyní v tomto řízení) nepoctivě těží z dobrého jména a je jí na újmu ve smyslu § 8 odst. 2 písm. c) zákona č.441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o ochranných známkách“). V žalobě zástupce držitele ochranné známky současně specifikoval ochranné známky, jichž je vlastníkem. Dále zástupce držitele ochranné známky předložil kopie návrhů na prohlášení neplatnosti ochranných známek [číslo] [anonymizováno] a [číslo] [anonymizováno] podaných Úřadu průmyslového vlastnictví, které byly zapsány pro výše uvedené zadržené výrobky a jejichž vlastníkem je společnost [právnická osoba], [adresa žalobkyně]. 3. Při kontrole CÚK bylo zjištěno skladování celkem [číslo] ks plechovek energetických nápojů [anonymizováno]. Po vyhodnocení žádosti, databáze ochranných známek a předložených podkladů měl CÚK důvodné podezření, že předmětné zboží neoprávněně užívá označení chráněného podle zákona o ochranných známkách, a proto toto zboží dne [datum] rozhodnutím čj.: [číslo] a č.j.:1729/2009-177500- 032/3 zadržel. Proti rozhodnutí CÚ č.j.: 1729/2009-177500-032/3 podala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce odvolání, které Celní ředitelství [obec] (dále jen„ CŘ“) č.j.: 3596/09-1701-21 zamítlo. Řízení o správní žalobě, kterou žalobkyně podala proti rozhodnutí CŘ, Městský soud v Praze dne 30.6.2009, č.j. 10 Ca 167/2009-16 zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně kasační stížnost, Nejvyšší správní soud ji dne 26.5.2010 č.j. 1 As 7/2010-53 zamítl. Dne 1.9.2009 obdržel CÚK rozhodnutí č.j.: O - [číslo] a čj.:O - [číslo] ze dne [datum], kterými Úřad průmyslového vlastnictví prohlásil kombinovanou ochrannou známku [číslo] ve znění [anonymizováno] ENERGY DRINK a slovní ochrannou známku [číslo] ve znění [anonymizováno] za neplatné s účinky ex tunc, a to podle ustanovení § 32 odst. 3, ve spojení s ustanoveními § 7 odst.1 písm. b) a e) zákona o ochranných známkách č. 441/2003 Sb. Žalobkyně napadla obě rozhodnutí rozklady, o těch rozhodl ředitel ÚPV pod č.j.: O [číslo] a č.j.: O - [číslo] ze dne [datum] tak, že rozhodnutí potvrdil. Na základě popsaných dokladů měl CÚK důvodné podezření, že žalobkyně v daném případě porušila právní povinnost danou ustanovením § 4 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 5 odst. 2 ZOSpotř a dopustila se tak správního deliktu podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) ZOSpotř. Proto zahájil správního řízení, jehož výsledkem bylo rozhodnutí CÚ ze dne 6.8.2010 č.j. 22542/2010-177500-021, kterým byla žalobkyni podle ustanovení § § 24 odst. 9 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele uložena pokuta ve výši 1.000.000 Kč. Současně CÚK rozhodl o propadnutí zadrženého zboží. Proti rozhodnutí CÚK podala žalobkyně odvolání, které CŘ dne pod č.j. 16887-2/2010-170100-21 zamítnuto a napadené rozhodnutí CÚ potvrdil. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu bylo napadeno žalobou u Městského soudu v Praze, která byla zamítnuta rozsudkem ze dne 16.4.2014 č.j. Af 59/2010-167 [číslo]. [příjmení] propadlého zboží (kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví) se tak podle ustanovení § 28a odst. 2 zákona o opatřeních stal stát. 4. Na základě pravomocného rozhodnutí o propadnutí zboží CÚK dne 27.3.2012 pod č.j. 7837-2/2012-177500-021 uložil žalobkyni v souladu s § 30 odst. 2 písm. b) zákona č. 191/1999 Sb. o opatřeních, týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujících některá práva duševního vlastnictví ve znění účinném do 31.12.2012 povinnost k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s likvidací zboží, které bylo zlikvidováno dne [datum]. Toto rozhodnutí bylo napadeno odvoláním, které CŘ dne 18.6.2012 pod č.j.8263-2/2012-170100-21 zamítlo. CÚK k likvidaci přistoupil z důvodu zabránění dalším škodám na majetku, neboť energetický nápoj vytékal na podlahu skladu Správy státních hmotných rezerv v obci [obec], způsobené s největší pravděpodobností způsobeno korozí obalu. Datum spotřeby výrobků byl na obalu vyznačen dnem [datum]. Žalobkyně náklady uhradila dne [datum]. Žalovaná zdůraznila, že rozhodnutí o uložení povinnost