§ 30 zákon o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů – Jak celní úřad postupuje se zbožím
Zákon o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů · 191/1999 Sb. · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 30 zákona 191/1999 stanovuje, jak celní úřad postupuje se zbožím, které porušuje práva duševního vlastnictví nebo zákazy související s klamavými obchodními praktikami či humanitárními účely, a to v rámci řízení o správním deliktu. (§ 30 zákona č. 191/1999 Sb., zákon o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Zjistí-li celní úřad v řízení o správním deliktu vedeném podle zákona o ochraně spotřebitele, že byl porušen zákaz používání klamavých obchodních praktik51) nebo zákaz nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely, uloží rozhodnutím kromě pokuty i propadnutí nebo zabrání zboží, kterým jsou právní předpisy porušeny. Pro ukládání propadnutí a zabrání zboží se použije § 28a a 28b obdobně.
(2) Celní úřad na náklady pachatele správního deliktu zajistí
a) se souhlasem držitele práva odstranění ochranných známek z propadlých nebo zabraných padělků a zničení takto odstraněných ochranných známek, nebo
b) zničení propadlého nebo zabraného zboží, v souvislosti s jehož nabízením nebo prodejem došlo k porušení zákazu používání klamavých obchodních praktik.
(3) Je-li pachatel správního deliktu osobou neznámou nebo osobou, která není za spáchání správního deliktu odpovědná, celní úřad zajistí zničení zboží, v souvislosti s jehož nabízením nebo prodejem byl porušen zákaz používání klamavých obchodních praktik a u něhož bylo vysloveno zabrání. V takovém případě nese náklady na zničení zboží stát.
(4) Jsou-li propadlé nebo zabrané padělky využitelné pro humanitární účely, může celní úřad rozhodnout, že budou bezplatně převedeny na přejímající organizaci podle § 14b.
(5) V případech uvedených v odstavci 2 celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením nebo s úpravami zboží.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud celní úřad v řízení o správním deliktu zjistí porušení zákazu klamavých obchodních praktik nebo zákazu nabízení/prodeje/vývozu výrobků určených pro humanitární účely, uloží kromě pokuty i propadnutí nebo zabrání zboží, kterým byly tyto předpisy porušeny.
- Celní úřad na náklady pachatele zajistí odstranění ochranných známek z padělků a jejich zničení, nebo zničení zboží, které porušuje zákaz klamavých obchodních praktik.
- Pokud je pachatel neznámý nebo neodpovědný, celní úřad zajistí zničení zabraného zboží, které porušuje zákaz klamavých obchodních praktik, a náklady nese stát.
- Propadlé nebo zabrané padělky, které jsou využitelné pro humanitární účely, mohou být bezplatně převedeny na přejímající organizaci.
Na co si dát pozor
- Celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením nebo úpravami zboží, které nese pachatel.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 30
Jak soudy aplikují § 30
V souladu s tímto rozhodnutím, jež vycházelo z § 30 odst. 2 písm. b) zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2014 (dále jen „zákon č. 191/1999 Sb.“), totiž uvedenou částku uhradila státu jako náhradu nákladů spojených s likvidací jejího zboží představovaného 185 …
Na tomto základě proto bylo dovození porušení povinností obviněného vyplývajících z § 45 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb. a § 29a a § 30 zákona č. 191/1999 Sb. zcela na místě.
Celní úřad proto za účelem předejití vzniku škod na majetku státu (uskladňovacích prostor) rozhodl o jeho zničení (realizováno 5. 12. 2011) a rozhodnutím č. j. 7837-2/2012-177500-021 ze dne 27. 3. 2012 uložil stěžovatelce povinnost nahradit státu vzniklé náklady spojené se zničením zboží [viz § 30 odst. 2 písm. b) zákona č. 191/1999 Sb.; dále jen "rozhodnutí o uložení náhrady nákladů likvidace zboží"], kterou stěžovatelka splnila dne 29. 4. 2012; proti uvedenému rozhodnutí se bránila, ovšem pouze odvoláním ke správnímu orgánu druhého stupně.