14 C 226/2017-138 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 71 861 244 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 71 861 244 Kč od [datum] do zaplacení, jako náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že v roce 2011 zakoupila rozsáhlé pozemky v [katastrální uzemí], [územní celek], [stát. instituce], Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, list vlastnictví [číslo]. Uvedené pozemky žalobkyně zakoupila, neboť na pozemcích parcelní [číslo] jakož i na pozemcích parcelní [číslo] byla územním plánem [územní celek] č. l, schváleným na 23. veřejném zasedání zastupitelstva města Potštát dne [datum] schválena výstavba dvou kusů větrných elektráren VESTAS V 90 o výkonu 2x 2 MW. K územnímu plánu [číslo] schváleného zastupitelstvem [územní celek] dne [datum], bylo provedeno zjišťovací řízení (nahrazující EIA). Závěr zjišťovacího řízení ze dne [datum rozhodnutí], evidováno pod [číslo jednací] vyjadřuje souhlas s výstavbou dvou kusů větrných elektráren typu VESTAS V 90 na pozemcích, které jsou uvedeny v územním plánu [číslo] [územní celek]. Na základě shora uvedených skutečností byla s [právnická osoba] Distribuce a.s. uzavřena smlouva o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě vysokého napětí nebo velmi vysokého napětí [číslo] CEZDI02662859. Tato smlouva o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě byla převedena na žalobkyni. Rezervační poplatek činil 900 000 Kč. V souvislosti s výstavbou dvou kusů větrných elektráren typu Vestas V 90 dle schváleného územního plánu [číslo] [územní celek] byla rovněž vypracována studie připojení těchto elektráren k distribuční síti ČEZ. Na základě této studie bylo rozhodnuto, že pro připojení z místa výstavby větrných elektráren musí být položeno kabelové vedení do rozvodny [obec], která je vzdálená od elektráren cca 10 km. K naplnění této podmínky, položení kabelového vedení, bylo uzavřeno 80 Smluv o věcném břemeni s předkupním právem na potřebné pozemky. V několika případech byla soukromým vlastníkům dotčených pozemků za souhlas s položení kabelového vedení zaplacena finanční záloha. Dále byl vyžádán souhlas dotčených orgánů a organizací s výstavbou dvou kusů větrných Elektráren typu VESTAS V 90 s výkonem 2x 2 MW. Dále byl zpracován a zaplacen odborný posudek německými renomovanými firmami na měření větru se vztahem k dosaženému výkonu výroby elektrické energie v MWh. Po soustředění všech těchto dokladů a dokumentací měla žalobkyně v úmyslu dokončit realizaci výstavby dvou kusů větrných elektráren typu VESTAS V 90 o výkonu 2x2MW nejpozději do konce roku 2014. V roce 2012 byla podána žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby. Do současné doby toto nebylo přes urgence na stavební úřad [stát. instituce] zasláno. Na poslední urgenci bylo sděleno, že na celém území katastru [anonymizováno] platí stavební uzávěra, kterou vydalo zastupitelstvo [územní celek]. Veškerá tato sdělení byla pouze telefonická. V roce 2016 obdržela žalobkyně písemnou zprávu o územní uzávěře. Na základě dalšího urgování a dožádání bylo žalobkyni zasláno opatření obecné povahy [číslo] kterým se vydává územní opatření o stavební uzávěře na pozemky v [katastrální uzemí] posléze doručeno datovou schránkou. O vydání opatření o stavební uzávěře v [katastrální uzemí] nebyla žalobkyně informována, a ani nebyla [stát. instituce] vyzvána k vyjádření se k plánované stavební uzávěře. Tato stavební uzávěra v daném [katastrální uzemí] se dotýká pouze a výhradě žalobkyně, neboť v daném území není schválením územním plánem schválená jiná další stavba, pouze územní plán č. l povoluje v daném území realizovat výstavbu větrných elektráren. Žalobkyně vyzvala [stát. instituce] ke zrušení stavební uzávěry. Na základě shora uvedených skutečností byla žalobkyni znemožněna realizace výstavby větrných elektráren na pozemcích, které jsou územním plánem [územní celek] [číslo] určeny na výstavbu větrných elektráren. Žalobkyně se obrátila na Krajský soud v Ostravě s návrhem na zrušení územního opatření o stavební uzávěře. Na základě shora uvedeného návrhu soud po šetření vydal usnesení o tom, že návrh se zamítá. Z odůvodnění k tomuto usnesení bylo zjištěno, že usnesení zastupitelstva ze dne [datum] bylo sice dle zjištění soudu ze stránek [webová adresa] zveřejněno na elektronické úřední desce města, zveřejněno však již nebylo samotné OOP. Text předmětného územního opatření nebyl dle zjištění soudu a sdělení starosty [územní celek] ([anonymizována dvě slova]) na úřední desce ani elektronické úřední desce [územní celek] nikdy zveřejněn. Ve vyjádření odpůrce - [stát. instituce] - (které podepsal starosta [jméno] [příjmení]) uvádí, odst. 13, že v souladu s tím byl návrh napadeného opatření obecné povahy, jakož i samo napadené opatření obecné povahy oznámeny formou veřejné vyhlášky zveřejněny na úřední desce [územní celek], jakož i na elektronické úřední desce na webových stránkách města. Tímto aktem toto nezákonné rozhodnutí nabylo platnosti i účinnosti. Toto tvrzení samotného odpůrce soud nevzal v úvahu. Vzhledem k tomu, že žalobkyni nebylo na žádost o náhradu škody, se kterou se obrátila nejdříve na [územní celek], odpovězeno obrátila se žalobkyně na Ministerstvo pro místní rozvoj, kam uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným nebo nesprávným úředním postupem správního orgánu v působnosti stavebního zákona ve smyslu §102 odst. 1 stavebního zákona 183/2006 Sb. Žádost o náhradu škody Ministerstvo místního rozvoje odmítlo s tím, že nedošlo ke zrušení nezákonného rozhodnutí správního orgánu, neboť nenabylo účinnosti. S tímto rozhodnutím žalobkyně nesouhlasí, neboť náhradu škody uplatňuje na základě stavebního zákona č.183/2006 Sb. a to dle § 102 odst. l. Pokud se jedná o výši škody, která přijetím, schválením a vyvěšením, jakož i nabytím právní moci byla způsobená tak tato vychází ze znaleckých posudků renomovaných německých společností, které v dané lokalitě prováděly měření síly a stálosti větru, včetně jimi prováděného výpočtu výkonu větrných elektráren v MWh/rok. Shora uvedené posudky shodně došly k závěru, že v dané lokalitě větrná elektrárna typu VESTAS V 90 o výkonu 2 MW vyrobí přes 5 500 MWh/rok. Výkupní cena na elektřinu pro větrné elektrárny v roce 2014 činila dle Věstníku energetického regulačního úřadu 2 054 000 Kč za MWh/rok, což činí 2, 054 Kč za 1 kWh. případě [právnická osoba] Invest a.s. se jedná o dvě větrné elektrárny typu VESTAS V 90 o výkonu 2MW, které měly být uvedeny do proyozu k [datum] čemuž zabránilo Opatření obecné povahy [číslo] kterým se vydává územní opatření o stavební uzávěře na pozemky v k.ú. [obec]. Vzniklá škoda, kterou žalobkyně požaduje uhradit v plné výši, vychází ze znalci vypočteného předpokladu vyrobených kWh/rok. Toto činí u jedné větrné elektrárny našeho typu a výkonu 5 831 000 kwh/rok. Při výkupní ceně 2 054 Kč škoda u jedné větrné elektrárny činí 11 976 874 Kč. V daném případě se jedná o dvě větrné elektrárny, takže vzniklá škoda činí 23 953 748 Kč za rok. Za tři roky škoda činí 71 861 244 Kč. 2. Žalovaná se vyjádřila k žalobě podáním ze dne [datum], ve kterém v první řadě poukázala na skutečnost, že není ve sporu pasivně legitimovaná. Nárok žalobce je dle jeho tvrzení v žalobě uplatněn podle § 102 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podle § 102 odst. 5 stavebního zákona povinnost poskytnout náhradu za změnu v území na základě písemné žádosti vlastníka obsahující prokázání majetkové újmy má obec nebo kraj, jejichž orgány vydaly územní opatření o stavební uzávěře. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud. Z výše uvedeného je zřejmé, že v předmětném sporu podle § 102 odst. 5 stavebního zákona není žalovaná pasivně legitimována. Žalovaná dále uvádí, že žalobkyně spojuje vznik škody s vydáním územního opatření o stavební uzávěře, které jako opatření obecné povahy bylo schváleno zastupitelstvem [územní celek] dne [datum]. Zákon [číslo] Sb. rozeznává dvě formy odpovědnosti státu za škodu, odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle žalované se odpovědnost podle zákona č. 82/1998 Sb. za vydání opatření obecné povahy řídí ustanoveními tohoto zákona o nezákonném rozhodnutí. Tato skutečnost vyplývá z úmyslu zákonodárce uvedeného v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb., kterým byl zákon č. 82/1998 Sb. zásadně novelizován (dostupná na [webová adresa], sněmovní tisk [číslo]). Na straně 9 předmětné důvodové zprávy je uvedeno„ Mezi nové instituty, které nový správní řád přinese, patří především veřejnoprávní smlouvy, opatření obecné povahy a některé jiné úkony správní