15 C 124/2017-79 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou soud dne [datum] se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 20 000 000 Kč s příslušenstvím, představovaným úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši za dobu od [datum] do zaplacení, z titulu o odpovědnosti žalované za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. 2. Žalobce uvedl, že v letech 1991 až 2016 podnikal v polygrafickém průmyslu. Během tohoto období, spolu se společníky, žalobce vybudoval polygrafickou [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] To zahrnovalo zejména investice do strojního zařízení a výrobní haly. Investice do tiskárny žalobce financoval jako řádný podnikatel zejména pomocí bankovních a leasingových společností a vlastního zisku. Veškeré zdroje pro investice tak byly financovány z tržeb společnosti. Návratnost těchto investic žalobce řádně kalkuloval podle standardních ekonomických metod a sledování vývoje trhu. 3. Od roku 2004 a zejména v období 2007 [číslo] zahájila [země], tj. žalovaná, programy dotační podpory podnikání zejména tzv. [anonymizováno 6 slov]). V rámci tohoto dotačního programu žalovaná na dotacích vyplatila vybraným jednotlivým podnikatelům v polygrafii částky dosahující až 95 milionů Kč, ze kterých si tyto společnosti pořídily prostředky přímo související s podnikáním v polygrafii, zejm. tiskařské stroje, budovy apod. Celkově takto údajně žalovaná vyplatila části polygrafických podnikatelů částku nejméně 1 602 652 767,50 Kč. Podle informací z veřejného zdroje [anonymizováno] bylo podpořeno v oblasti [anonymizováno] 399 projektů uskutečněných 181 podnikateli. Většina konkurentů společnosti žalobce, která patřila k větším subjektům na trhu, se účastnila programu [anonymizováno] opakovaně (až 10 krát) a tak získali kumulovanou výhodu dotací ve výši až cca 95 milionů korun českých v průběhu cca 7 let. Tato veřejná podpora v hospodářské soutěži zvýhodňovala pouze některé podnikatele v tom smyslu, že dotace obdržely společnosti, které sídlily v tzv. regionech se soustředěnou podporou státu, zatímco společnosti se sídlem mimo tyto regiony nesplňovaly podmínky pro zařazení do dotačních programů. Společnosti na polygrafickém trhu tedy neměly rovné podmínky pro přístup k veřejné podpoře a v důsledku toho nebyly rovné jejich podmínky v hospodářské soutěži. Tato veřejná podpora byla diskriminující a poskytla konkurenční výhodu dotovaným podnikatelům, oprosti těm podnikatelům, kteří obdobnou tiskařskou infrastrukturu zakoupili za běžných tržních podmínek, zejm. na leasing, což byl právě případ společnosti žalobce. Žalovaná takto výběrově (zejména podle klíče regionální příslušnosti) přidělila dotace konkurentům žalobce. 4. Následkem provedení dotačního programu došlo na [anonymizováno] trhu k značnému narušení spravedlivé soutěže, když dotačně zvýhodnění podnikatelé mohli, při zachování zisku, snížit ceny díky financování podnikatelských investic z veřejných prostředků bez povinnosti je vrátit. Společnost žalobce, [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba], sídlila mimo takto zvýhodněné regiony, a tudíž na žádnou podporu neměla právo a žádnou neobdržela. Následkem narušení spravedlivé konkurence musel žalobce, po snaze o záchranu společnosti, podnikání ukončit. Společnosti [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba] je v současné době v konkurzu, a její záležitosti jsou řízeny insolvenčním správcem. 5. Přitom situaci na [anonymizováno] trhu, kam byly dotace směřovány, lze popsat tak, že zejména nebyl dán jakýkoliv důvod či potřeba pro příjem dotací. Trh dokázal uspokojit poptávku ve všech směrech - množství, kvalitě, ceně, rychlosti apod. Naopak lze tvrdit, že trh nabízel převis tiskařských kapacit nad poptávkou po tisku, který umožňoval úspěšné podnikání, avšak vytvářel také zdravou a silnou konkurenci na trhu. Žádný z konkurentů nedosahoval dominantního postavení, nejvyšší tržní podíly byly poměrně malé. Polygrafický trh sestával většinou z tzv. malých a středních podnikatelských subjektů. Jako relevantní trh se dá označit celá ČR, protože zejména pro větší tiskárny platilo, že většina zakázek, cca 70 %, pocházela z [obec] a tak regionální a pražské tiskárny o ně soutěžily společně např. formou výběrových řízení nebo elektronických aukcí. Polygrafičtí podnikatelé z tzv. podporovaných regionů, kteří získali konkurenční výhodu v podobě dotace tak byli a jsou přímými soutěžiteli nezvýhodněných podnikatelů. Vzhledem k převisu nabídky na polygrafickém trhu pak dotační zásah žalované vedl k podstatnému narušení konkurence na trhu, neboť tento zásah nevygeneroval novou poptávku. Vzhledem k tomu, že zásah žalované v podobě dotačních programů byl aplikován na etablovaný, stabilní trh polygrafický trh, nedošlo v jejich důsledku ke generování nové poptávky spotřebitelů ale pouze k přerozdělení stávající poptávky. Polygrafický trh se nevyznačuje poptávkovou elasticitou v tom smyslu, že by snížení ceny tisku či změna jeho kvality vedla k zvýšení poptávky. Tisk produktu je pro konečného zákazníka obvykle podružný jeho obsahu. Dodatečné tiskové kapacity generované dotacemi společně se sníženými náklady dotovaných společností vedly počínaje rokem 2009 k pádu cen, který byl pro nedotované podniky existenčním problémem. Cenová hladina postačovala k přiměřené ziskovosti společností, které obdržely až 95 mil. Kč z veřejných zdrojů (a mohly tím nahradit přirozeně generovaný zisk), ale nepostačovaly pro dlouhodobý výkon činnosti ostatních nezvýhodněných podnikatelů. Konkurenční výhoda dotovaných podniků spočívá ve skutečnosti, že dotační program [anonymizováno] Rozvoj v tzv. podporovaných regionech poskytuje až 60 % financování soukromých podnikatelských projektů. Výrazně levnějším financování investic mohou takto zvýhodnění konkurenti docílit podstatného snížení provozních nákladů až o 25 %. Sekundární výhoda pak spočívá v tom, že dotovaný podnikatel může získat tiskový stroj s vlastnostmi, které skýtají další konkurenční výhody v podobě úspory na nákladech za provoz, které se promítají do ceny a další výhody jako je kratší dodací lhůta, širší portfolio výrobků apod. Nutno zdůraznit, že takovou výhodu by při běžném financování podnikatel nezískal nebo by ji mohl uskutečnit až po splacení stávajících strojů. Obecně lze význam této výhody vyjádřit tak, že náklady na leasing tiskových strojů a dalších náležitostí činí běžně 30 % zakázky. Všechny ostatní vstupy pro výrobu mají konkurenti v zásadě stejné či obdobné. Společnost [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba] financovala investice do nového strojového zařízení v r. 2008 z leasingu. Dotace pro svoji polohu mimo podporovaný region neobdržela. 6. V tomto postupu státního orgánu, při výkonu veřejné moci, spatřuje žalobce hrubé porušení povinnosti žalované dle § 19a odst. 1), zák. č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže, neboť žalovaná narušila hospodářskou soutěž zvýhodněním určité skupiny podnikatelů. Žalobce má za to, že žádný orgán státní moci nemá oprávnění provádět opatření či politický program narušením soutěže do té míry, že takový zásah má za následek znevýhodnění skupin podnikatelů až na hranu rizika bankrotu. Přestože žalovaná měla k dispozici informace o svém vlivu na hospodářskou soutěž a ovlivnění konkurence, svoji činnost nijak nekorigovala. Ve výše popsaném jednání žalované spatřuje žalobce rovněž fundamentální porušení svých svobod zaručených Listinou základních práv a svobod, zejména svobody podnikat dle čl. 26 Listiny. 7. Dalším právním důvodem pro posouzení režimů podpory [anonymizováno] jako rozporné s ústavním pořádkem, konkrétně s čl. 11 LZPS je skutečnost, že tato opatření, byť formálně jsou žalovanou prezentovány jako souladné s platnou legislativou, měla na znevýhodněné tedy nedotované podnikatele tzv. rdousící efekt, tedy měla za následek existenční ohrožení těchto podnikatelských subjektů. Taková opatření jsou v rozporu se svobodou podnikatele vlastnit majetek a jejich právní základ a následky, byť nezamýšlené, se rovnají vyvlastnění majetku. 8. Dotační opatření státu program [anonymizováno] je dále částečně protiprávní pro rozpor s nařízením Evropské Komise č. 70/2001 [číslo] 2008 (dále jen nařízení), vždy v čl. 3, neboť některé režimy podpory neobsahují předepsaný odkaz na toto nařízení a na uveřejnění ve věstníku Evropské unie. Toto nařízení stanoví podmínky pro udělení výjimky z obecného zákazu podpor narušujících hospodářskou soutěž čl. 107 Smlouvy o fungování EU. Výjimky, splňují-li všechny právní i formální požadavky, pak legalizují obecně zakázané podpory. 9. V důsledku protiprávně narušené hospodářské soutěže v polygrafickém průmyslu, spočívající v zvýhodnění dotovaných společností snížením jejich výrobních nákladů společnost žalobce nemohla dlouhodobě poskytnout obdobné ceny a ztratila tak zákazníky, kteří využili cenově výhodnějších nabídek. V důsledku toho se hospodářská situace [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] zhoršila natolik, že na sebe samu dne [datum] podala návrh na insolvenci a později dne [datum] byla reorganizace společnosti přeměněna na konkurz. 10. Tím byla zm