27 C 136/2019-205 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala původně na soudu určení, že smlouva o smlouvě budoucí kupní (dále jen„ SOSB“), uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, jejímž předmětem je oboustranný závazek žalobkyně a žalované uzavřít mezi sebou na výzvu žalované kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], je neplatná. Žalobu odůvodnila existencí naléhavého právního zájmu na určení, jímž dojde k odstranění právní nejistoty. Žalobkyně odkázala na ustanovení § 38a odst. 3 zák. č. 77/2002 Sb., o českých drahách, v platném znění (dále jen„ ZoČD“) a v něm obsažené poznámky pod čarou odkazující na zák. č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v platném znění (dále jen„ zákon o privatizaci“ nebo„ ZoP“), podle kterých je ve všech případech převodu majetku dle přílohy ZoČD nutné přiměřeně postupovat podle ZoP, jenž vyžaduje pro přímý prodej majetku dle přílohy ZoČD souhlas vlády, který v případě předmětné SOSB nebyl udělen, na čemž podle žalobkyně nic nemění ani výslovné pravidlo obsažené v ustanovení § 38a odst. 3 ZoČD, že se pro nakládání s tímto majetkem souhlas vlády nevyžaduje, neboť žalobkyně zákon o velké privatizaci považuje za lex specialis ve vztahu k zákonu o ČD. Podle žalobkyně, pokud by se při uzavírání SOSB nepostupovalo podle zákona o privatizaci, ale podle zákona o státním podniku (dále jen„ ZoSP“), došlo by podle žalobkyně k porušení ustanovení § 17c ZoSP, podle kterého měla žalobkyně předmětné pozemky uvedené v SOSB zveřejnit na Portálu veřejné správy za účelem informovanosti ostatních státních organizací a organizačních složek o možnosti jejich převzetí, což však žalobkyně neučinila, proto je SOSB absolutně neplatná pro porušení veřejného pořádku. 2. Soud usnesením při jednání soudu dne [datum] připustil změnu žalobního petitu podle § 95 o.s.ř., kterou navrhla žalobkyně podáním došlým soudu dne [datum] tak, že právní vztah založený smlouvou o smlouvě budoucí kupní uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, jejímž předmětem je oboustranný závazek žalobkyně a žalované uzavřít mezi sebou na výzvu žalované kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], neexistuje. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odkazem na platnou judikaturu Ústavního a Nejvyššího soudu, neboť žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem, protože určení neexistence daného právního vztahu založeného SOSB nejistotu v právních vztazích neodstraňuje, nýbrž vytváří. Poznámka pod čarou nemůže stanovit závazná pravidla chování ani interpretace právního předpisu, neboť se jedná o legislativní pomůcku, jež má pouze informativní charakter, že při prodeji majetku dle přílohy ZoČD je možné postupovat i podle zákona o privatizaci, pokud byl konkrétní majetek dříve do privatizace vyhlášen. Zákon o privatizaci se na SOSB nepoužije, když na základě pouhé nezávazné poznámky pod čarou nelze dle konstantní judikatury Ústavního soudu dojít k výkladu, který by popřel jasné pravidlo stanovené„ nahoře nad čarou“, že se souhlas vlády nevyžaduje. I pokud by se měl zákon o privatizaci použít, neměl by povahu speciálního zákona, neboť podle ustanovení § 38a odst. 3 ZoČD by se v takovém případě použil jen„ přiměřeně“, což dle Legislativních pravidel i konstantní judikatury zakládá vztah analogie, nikoli speciality. Na základě přiměřeného (analogického) použití lze ovšem pravidla z jiného právního předpisu použít jen v tom rozsahu, v jakém sám odkazující právní předpis úpravu neobsahuje. Pokud § 38a odst. 3 ZoČD stanoví, že se souhlas vlády nevyžaduje, nelze toto pravidlo přiměřenou aplikací zákona o privatizaci popřít a dojít k závěru, že se souhlas vlády vyžaduje. Opačný výklad by vedl k vyprázdnění uvedeného zákonného pravidla, což je interpretace, kterou ustálená judikatura odmítá. Ustanovení § 17c ZoSP se v daném případě nepoužije. Majetek dle přílohy ZoČD je podle § 38a odst. 3 nepotřebný pro celý stát, tj. i pro všechny ostatní stání organizace a organizační složky. Jeho nabízení na Portálu veřejné správy by šlo proti smyslu zákona. I pokud by došlo k žalobkyní tvrzenému porušení zákona, smysl a účel zákona by neplatnost SOSB nevyžadoval. Že nešlo o pravidlo tvořící veřejný pořádek, dokládala skutečnost, že zákonodárce odkaz na zákon o privatizaci z ustanovení § 38a ZoČD aktuální novelou vypustil. SOSB není s veřejným pořádkem v rozporu a není absolutně neplatná ani relativní neplatnost, neboť pokud by ji žalobkyně namítla, způsobila by ji sama. 4. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci jednak výpisem z obchodního rejstříku [anonymizováno], státní organizace, nyní nově [název žalobkyně] ze dne [datum] a [datum], podle kterého byla [anonymizováno] ke dni [datum] přejmenována na [anonymizována dvě slova], státní organizace, přičemž za ni jedná a podepisuje v plném rozsahu generální ředitel samostatně. Jak soud zjistil z obchodního rejstříku žalované, ze dne [datum], tato je akciovou společností, za níž jedná statutární ředitel. Z uvedených výpisů z obchodního rejstříku vyplývá, že jak žalobkyně, tak žalovaná, jsou subjekty práva způsobilými k právnímu jednání, kterým byla jak Smlouva o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum] uzavřená mezi účastníky řízení, tak jimi následně uzavřená Smlouva o zákazu zcizení a zatížení ze dne [datum] (dále jen„ SOZZZ“). Ze shora uvedených smluv ve spojení s výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek] ze dne [datum], s dopisem žalobkyně adresovaným žalované ze dne [datum], že žalobkyně uzavřela jako budoucí prodávající se žalovanou jako budoucí kupující dne [datum] Smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem byl oboustranný závazek žalobkyně a žalované uzavřít mezi sebou na výzvu žalované kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] o výměře 22891 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití dráha, parc. [číslo] o výměře 509 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, parc. [číslo] o výměře 16 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, parc. [číslo] o výměře 455 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, a parc. [číslo] o výměře 176 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, zapsaným v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro kat. úz. [část obce], obec Praha (dále jen„ předmětné pozemky“), jakož i úprava dalších souvisejících práv a povinností mezi žalobkyní a žalovanou (dále jen„ SOSB“). V návaznosti na čl. VII SOSB byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zákazu zcizení a zatížení, kterou se žalobkyně zavázala do doby vkladu vlastnického práva žalované k předmětným pozemkům do katastru nemovitostí nezcizit a nezatížit uvedené pozemky ve prospěch cizí osoby. Zákaz zcizení a zatížení byl sjednán jako věcné právo. Jak vyplynulo z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum], žalobkyně namítla neplatnost SOSB dopisem ze dne [datum] s odůvodněním, že SOSB byla uzavřena v rozporu se zák. č. 92/1991 Sb., o privatizaci. Jak soud zjistil z dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného žalobkyni, že žalovaná vložila do realizace SOSB nemalé prostředky v řádech stovek miliónů. Jak soud zjistil z rozsudku [název soudu] ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 27 Co 497/2009-393, tento se zabýval přiměřeným postupem při převodu vlastnického práva k nemovitostem podle ZoP s odkazem na ustanovení § 38a ZoČD, přičemž dospěl k závěru, že přicházejí v úvahu postupy podle § 10 a 14 ZoP bez nutnosti vypracování privatizačních projektů, tj. že převodce může při zpeněžování uvedených nemovitostí postupovat pouze formou veřejné dražby či výběrem kupujícího, jenž by vzešel z veřejné soutěže, nemůže však rozhodnout o prodeji zájemci vybranému mimo veřejnou soutěž nebo veřejnou dražbu, neboť oprávnění dává zákon pouze vládě. Citovaný rozsudek byl však následně zrušen rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 32 Cdo 2389/2010. Jak soud zjistil z Usnesení vlády České republiky ze dne [datum], [číslo] ve spojení s výkazem dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí – geometrický plán č. 2094 [číslo], z výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí – geometrický plán [číslo] z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] v kat. úz. [část obce], obec Praha, předmětem SOSB byl převod vlastnického práva k předmětným pozemkům. V příloze k ZoČD jsou uvedeny pozemky parc. [číslo]. Nejsou v ní uvedeny pozemky parc. [číslo] když na uvedené je třeba hledět jako na pozemky uvedené v příloze k ZoČD a vztahuje se na ně úprava uvedená v ustanovení § 38a odst. 3 ZoČD, přičemž uvedená příloha ZoČD vychází z usnesení vlády ČR ze dne [datum], [číslo] kterým vláda vzala