12 C 219/2020-45 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci se žalobou ze dne 10. 9. 2020, která byla podána v rámci evropského řízení o drobných nárocích, domáhali na žalované zaplacení částky 1 200 Eur s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z níže uvedených důvodů. 2. Žalobci se měli zúčastnit dne 26. 12. 2019 letu žalované č. [anonymizována dvě slova] z [obec] ([anonymizováno]) do [příjmení] [jméno] [příjmení] (DOH) v rámci rezervace z [obec] ([anonymizováno]) do [příjmení] [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]). Na letišti v [anonymizováno] však žalovaná žalobcům sdělila, že je rezervace zrušena kvůli letu [anonymizováno] [číslo] operovaného [právnická osoba] [anonymizováno], který byl součástí této rezervace. Žalobcům bylo nabídnuto přesměrování. Celkové zpoždění na příletu alternativního letu činilo více než 3 hodiny, přičemž délka trasy leteckou vzdáleností činila 8 902 km ([anonymizováno] – [anonymizováno]). 3. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným vyjádřil podáním ze dne 26. 2. 2021. Žalovaný uznal žalobní nároky co do důvodu a do výše jistiny 1 200 Eur. 4. Podáním ze dne 26. 5. 2021 vzali žalobci žalobu částečně zpět a to co do nároku na zaplacení částky ve výši 1 200 Eur s tím, že tato částka byla žalobcům uhrazena dne 12. 3. 2021, tedy po podání žaloby. 5. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby řízení do částky 1 200 Eur zastavil usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 5. 2021, č. j. 12 C 219/2020-39, které nabylo právní moci 17. 6. 2021. Předmětem řízení je nyní pouze požadovaný zákonný úrok z prodlení z původně žalované částky. 6. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle § 115a o. s. ř., a věc rozhodl bez nařízení jednání. 7. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 8. Z provedených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázaný tento skutkový stav. Žalobci se zúčastnili letu žalované č. [anonymizována dvě slova] dne 26. 12. 2019 z [obec] ([anonymizováno]) do [příjmení] [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]) v rámci rezervace z [obec] ([anonymizováno]) do [příjmení] [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]) (dále jen„ rezervace“). Na letišti [příjmení] [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]) však žalovaná žalobcům sdělila, že rezervace byla zrušena kvůli letu č. [anonymizováno] [číslo] operovaného [právnická osoba] [anonymizováno], který byl zrušen a žalobcům bylo nabídnuto přesměrování. Let č. [anonymizováno] [číslo] však zrušen nebyl a proběhl. Celkové zpoždění na příletu alternativního letu činilo více než 3 hodiny. Délka trasy leteckou vzdáleností činila 8 902 km ([anonymizováno] – [anonymizováno]). Žalovaná žalobní nárok co do jistiny ve výši 1 200 Eur uznala a uhradila žalobci a) a žalobkyni b) dne 12. 3. 2021 každému částku ve výši 600 Eur. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Pro úplnost zdejší soud uvádí, že byť je předmětem řízení již jen požadovaný nárok za zákonný úrok z prodlení, musí zdejší soud právně posoudit i samotný původní nárok na zaplacení 1 200 Eur, neboť zákonný úrok z prodlení je vedlejším plněním, které je od nároku samotného odvozený; vzhledem ke skutečnosti, že celkové zpoždění na příletu činilo více než 3 hodiny, každému ze žalobců vznikl vůči žalované nárok na náhradu škody (kompenzaci) za zpožděný let dle článku 7 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále též jako„ Nařízení“) ve výši 600 Eur, neboť se jednalo o let delší než 3 500 km. Nárok na požadované příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení má oporu v § 1970 o. z., jeho výše pak v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, v platném znění. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobcům předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § odst. 2 o.s.ř. - kdy žalobci byli ve věci plně úspěšní a řízení bylo částečně zastaveno pro procesní zavinění žalované- a přiznal žalobcům proti žalovanému náhradu nákladů řízení v celkové výši 18 378,56 Kč Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta ve výši celkem 11 136 Kč, tj. za každého ze žalobců po 1 740 Kč podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), sníženo o 20 % podle ustanovení § 12 odst. 4 AT na 1 392 Kč, za každý ze 4 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění, zpětvzetí žaloby), přičemž tarifní hodnotou je u každého ze žalobců částka 15 951 Kč určená přepočtem dle kurzu 26,585 CZK/EUR vyhlášeného ČNB ke dni 10. 9. 2020. Dále jsou náklady žalobců tvořeny náhradou hotových výdajů advokáta ve výši 2 400 Kč (po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1, 3 AT ke každému ze čtyř uvedených úkonů právní služby). K součtu uvedených částek je dále třeba připočíst 21% DPH, neboť advokát je dle předloženého osvědčení registrován coby plátce této daně. Nákladem na straně žalobců je konečně zaplacený soudní poplatek ve výši celkem 2 000 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení přiznaná žalobcům tak činí 18 378,56 Kč, z čehož je každému ze žalobců přiznána jedna polovina, tj. 9 189,28 Kč. 12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jímž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobců. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.