14 C 22/2021-50 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 29 193 440 Kč s příslušenstvím. Žaloba je podávána s ohledem na odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem podle ustanovení § 5 písm. b) z. č. 82/1998 Sb. Jedná o odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem při posuzování žádostí o poskytování dotace, a to v rozporu s pravidly, která byla vydána pro posuzování žádostí k poskytnutí dotací v rámci Operačního programu„ Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost". Podmínky pro uplatnění tohoto nároku podle citovaného zákona jsou dány, neboť ke škodě došlo při výkonu státní moci podle § 1 odst. 1, škodu způsobily státní orgány podle ust. § 3 odst. 1 písm. a), a nárok byl před více než šesti měsíci uplatněn u úřadu uvedeného v ust. § 6 podle ust. § 14 odst. 1 citovaného zákona. Podle pravidel pro posuzování žádostí uvedených v Operačním programu„ Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost" a s naplněním obsahu uvedeného v Metodickém pokynu pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014 až 2020 (dále i Metodický pokyn) měl žadatel o podporu ke své žádosti o podporu ke své žádosti o podporu předložit„ kvalitní podnikatelský záměr a sladit jej s požadavky programu". Žadatelé o podporu a zároveň i hodnotící ministerstvo mělo při posuzování žádosti postupovat podle verze [číslo] dokumentu„ Metodický pokyn pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014 až 2020 vydaném [stát. instituce]. Tento dokument je platný od června 2014 a platil i v době, kdy byla podána žádost o podporu a poskytnutí dotace. V této verzi dokumenty platné při podání žádosti o podporu byla předepsána kritéria, která měla být použita úředníky ministerstva průmyslu a obchodu při posuzování žádosti. Pokud žadatel podle údajů předkládaných v žádosti o podporu a v přílohách splnil parametry uváděné v podkladech pro posuzování této žádosti, měla mu být poskytnuta dotace. Žalobkyně podala v srpnu 2015 předběžnou žádost, v prosinci 2015 žádost o podporu. V srpnu 2016 předložila dva posudky k hodnocení. Po vydaném hodnocení podala žádost o přezkum hodnocení (v srpnu 2016). Tato byla částečně uznána. V březnu 2017 bylo vypracováno nové hodnocení arbitrážním posudkem na cca 60 bodů. Je podávána druhá žádost o přezkum hodnocení v červenci 2017. V srpnu 2017 tato byla odmítnuta. V říjnu 2017 podává žalobkyně třetí žádost o přezkum hodnocení. Tato žádost byla částečně uznána v říjnu 2017. S ohledem na to podává žalobkyně čtvrtou žádost o přezkum hodnocení žádosti o podporu, která byla podána v prosinci 2015. Tato čtvrtá žádost o přezkum hodnocení byla podána v srpnu 2017. Dne [datum] byla žádost odmítnuta. Po podání páté žádosti o přezkum hodnocení bylo v únoru 2018 vydáno rozhodnutí, kterým byla tato pátá žádost o přezkum hodnocení odmítnuta a v březnu 2018, podle informačního dopisu žalovaného ([stát. instituce]), byl projekt vyřazen z evidence. Žalovaná však nehodnotila žádost, která zůstala jediná a jedna, správně a úředními postupy stanovenými v Metodickém pokynu. Tím naplnila ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. [jméno] žalovaná i při dalších hodnoceních projektu při posouzení žádosti o přezkum hodnocení v podstatě uznává a připouští pochybení při hodnocení žádosti. [stát. instituce] se však při hodnocení žádosti o podporu a podkladů připojených k této žádosti neřídilo pravidly a nepostupovalo tak, jak bylo předepsáno. Tím je naplněno ustanovení § 13 odst. 1 citovaného zákona. Žalobkyně je ta, komu nesprávným úředním postupem při posuzování žádosti o podporu byla způsobena škoda (§ 13 odst. 1). 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí a uvádí, že dle zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek v něm stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Zákonná úprava přitom stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek a to existence nesprávného úředního postupu anebo nezákonného rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Tyto uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz např. usnesení NS ČR sp. zn. 28 Cdo 4231/2010-113 ze dne 9. 11. 2011). Ten, kdo náhradu škody požaduje, musí splnění výše uvedených podmínek prokázat a nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno. S ohledem na shora uvedené je žalovaná přesvědčená, že, žalobkyně neprokázala současné naplnění všech podmínek nezbytných pro vznik odpovědnosti státu za škodu, když předně neprokázal, že na straně žalované došlo k nesprávnému úřednímu postupu, dále neprokázal ani vznik a výši škody a taktéž neprokázal příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou. 3. Žalobkyně následně doplnila svá tvrzení tak, že žalovaná při posuzování Dílu I. Žádost o podporu, Hodnocení projektu, Realizace projektu, Monitoring, indikátory - nehodnotila tuto žádost tak, jak byl předepsán postup v příloze [číslo] Pravidel a chybně vytkla žalobkyni nesplnění požadavků stanovených výzvou poskytovatele podpory, čímž při porušení pravidel postupem při výkonu veřejné moci došlo ke způsobení škody. Žádost o podporu byla totiž nesprávně vyhodnocena s připočtením nikoliv správného počtu bodů podle hodnotících kritérií. Při hodnocení žádosti bylo dosaženo 39 bodů v jednom posudku a 40 bodů v druhém posudku, průměr činil 39,5 bodu. Minimální hranice činila 60 bodů. Podle Pravidel žalobkyně podala proti tomuto hodnocení žádost o přezkum, které bylo vyhověno. Přezkumná komise vrátila projekt k vyhotovení opraveného posudku vzhledem k tomu, že vypracované posudky interních hodnotitelů obsahovaly v některých částech rozpory mezi slovním hodnocením a bodovým hodnocením. Na základě přezkumu bylo žádosti částečně vyhověno a byl vydán opravný arbitrážní posudek s bodovým ohodnocením 60 bodů. Tyto body byly dostačující pro doporučení projektu k financování. Přesto nedošlo k doporučení projektu ke schválení na financování, a to z důvodu vyřazení právě tohoto arbitrážního hodnocení, jakožto názorově nejvzdálenějšího od ostatních dvou posudků, které byly vyhotoveny na 57 a 60 bodů. Arbitrážní posudek však obsahoval zásadní opravná kritéria, která se řádně vypořádala s původně chybným hodnocením. Po doručení vyrozumění o provedeném přezkumu a po doručení přezkumu žalobkyně zjistila, že aktuální počet bodů se podle hodnocení zastavil na 59,5 bodu. V závěrečném vyhodnocení, které bylo žalované doručeno dne [datum], žalovaná po předchozích částečných uznáních důvodnosti a po předchozích vyrozuměních o provedených přezkumech v závěrečném hodnocení žádost odmítla. 4. S ohledem na vymezení předmětu řízení se soud zabýval nejprve existencí samotného nároku a nikoliv jeho výše. Tou by se zabýval až v případě, že by měl za zjištěný nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí. Soud se výslovně nezabýval jednotlivými hodnocení hodnotitelů, neboť mu toto nepřísluší s ohledem na vymezení předmětu řízení jako náhrady škody, a nikoliv jako přezkumu těchto hodnocení. 5. Z provedených důkazů soud zjistil následující: 6. Z Metodického pokynu [číslo] [číslo] verze [anonymizováno] [rok] soud zjistil, způsob fungování Arbitrážního hodnocení, zejména pak předpoklady pro jeho vyhotovení. Na str. 45 je stanoveno, jak hodnotící orgán s arbitrážním hodnocením naloží. Mezi tyto postupy patří a) hodnocení arbitra je dalším nezávislým názorem a za b) arbitr vypracovává nezávislé hodnocení na základě předchozích výsledků hodnocení obou hodnotitelů. Z pravidel pro žadatele červen 2015 a listopad 2015 soud zjistil, postup podání žádosti a kritéria jejího hodnocení. 7. Z žádosti o podporu. Předběžné žádosti a z podnikatelského záměru soud zjistil, že žalobkyně podala žádost do projektu. Jednalo se o výzvu I. -Inovace – Inovační projekt. Součástí pak byl i podnikatelský záměr, kde je mimo jiné uvedeno, se kterými firmami a institucemi je navázána spolupráce. K otázce spolupráce byly doloženy rámcové smlouvy, a to s [anonymizováno], [právnická osoba] a el [právnická osoba] 8. Z detailu hodnocení – kód hodnotitele [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], soud zjistil jednotlivé počty bodů a kritéria, která byla hodnocena. 9. Z žádostí o přezkum a rozhodnutí o nich soud zjistil, že žádostem o přezkum ve vztahu k hodnocením bylo několikrát částečně vyhověno s tím, že přezkumná komise následné žádosti již odmítla nebo jim nebylo vyhověno. Rovněž byly podány i další žádosti o přezkum rozhodnutí [anonymizováno], odvolání a další opravné prostředky. Soud shledává podstatné rozhodnutí komise ze dne [datum], které se vyjadřuje k využití posudku arbitra, kde je vysvětlena blíže metodika využití takového posudku, a to nikoliv pouze k celkovému počtu bodů, ale i ve vztahu k jednotlivým binárním kritériím, kdy je hodnocena blízkost hodnocení pouze u těchto kritérií jednotlivě. 10. Ve sdělení žalované ze dne [datum] je pak uvedeno, že žádosti o podporu n