18 C 1/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou ze dne 16. 7. 2013 domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit částku 6 106 600 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. Žaloba vychází z tvrzení, že dne 4. 3. 1991 vydal Městský úřad Rudolfov, stavební úřad (dále jen„ stavební úřad“), stavební povolení pro [právnická osoba] na stavbu VTL přípojky plynu pro [anonymizována dvě slova] [obec] na pozemcích v povolení uvedených včetně pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] ve vlastnictví žalobce. Žalobce o vydání stavebního povolení nebyl vyrozuměn, o plynovodu se dozvěděl až v roce 2006, kdy jej oslovil zájemce o koupi pozemku a následně jej obvinil ze zatajení plynovodu. Žalobce proto požádal o doručení stavebního povolení, proti kterému podal odvolání. Odvolání však bylo zamítnuto pro opožděnost. Rozhodnutí o odvolání bylo zrušeno až na základě kasační stížnosti a navazujícího rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 5. 2011. Následně krajský úřad Jihočeského kraje, oddělení stavebního úřadu, stavební povolení zrušil. [ulice] úřad rozhodnutím ze dne 2. 7. 2012 stavební řízení zastavil. Proti rozhodnutí o nenařízení odstranění stavby podal žalobce odvolání. Samotné řízení o odstranění stavby plynovodu dosud nebylo pravomocně ukončeno, dochází v něm k průtahům. Žalobci v důsledku nezákonných rozhodnutí, kterými jsou stavební povolení a rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost, vznikla škoda ve výši 42 000 Kč představující vynaložené náklady právního zastoupení, ve výši 3 864 600 Kč představující znehodnocení pozemku, ve výši 200 000 Kč představující náhradu za bezplatné užívání pozemku, ve výši 200 000 Kč za obvinění z podvodu ze strany zájemce o koupi pozemku, ve výši 1 000 000 Kč za zmařenou investici - podnikatelský záměr v důsledku nerealizovaného prodeje a dále v důsledku nesprávného úředního postupu, kterým je nepřiměřená délka řízení, nejednání s žalobcem jako s účastníkem řízení, vedení řízení vyloučenými pracovníky a ztráta spisu, vznikla škoda, nemajetková újma ve výši 453 000 Kč za nepřiměřenou délku řízení a 347 000 Kč za omezení přístupu žalobce k relevantním informacím. 2. Rozsudkem ze dne 17. 10. 2019, č. j. 18 C 53/2013-318, Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl tak, že žalobě zčásti vyhověl, zčásti ji zamítl a v části týkající se požadavku na zaplacení částky 42 000 Kč na nákladech právního zastoupení a částky 347 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy za omezení přístupu žalobce k relevantním informacím vyloučil k samostatnému řízení, které probíhá pod sp. zn. 18 C 1/2020. Rozhodnutí o vyloučení věci k samostatnému projednání nabylo právní moci dne 16. 12. 2019. 3. Předmětem tohoto řízení je tak nárok na zaplacení částky 42 000 Kč na nákladech právního zastoupení a částky 347 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy za omezení přístupu žalobce k relevantním informacím. 4. Po poučení, kterého se žalobci dostalo při jednání dne 17. 10. 2019, žalobce dne 6. 11. 2019 doplnil žalobu tak, že uvedl, že v částce 42 000 Kč jsou zahrnuty náklady právního zastoupení před správními orgány s tím, že tuto částku rozšiřuje o 170 691 Kč, kterážto částka představuje náklady právní zastoupení narostlé od podání žaloby do 6. 11. 2019. [příjmení] 347 000 Kč představuje nemajetkovou újmu žalobce, která mu vznikla zásadním omezení přístupu žalobce k relevantním informacím počínaje skutečností, že nebyl přizván a byla mu odepřena práva účastníka stavebního řízení úmyslným nezákonným postupem odboru výstavby MěNV [obec], dále zákonnou úpravou, která umožňovala a dodnes umožňuje, že se plynovody nezapisují do katastru nemovitostí, přes„ ztrátu spisu“ odborem výstavby [obec] obsahujícího všechny pro žalobce potřebné doklady k hájení jeho vlastnického práva a uplatnění nároků na náhradu za zásad do těchto práv až po skutečnosti, že stavební úřad přes výzvy žalobce dodnes nevyužil svého zákonného oprávnění a neuložil skutečného či žalovaným tvrzenému vlastníkovi distribuce pořídit novou dokumentaci skutečného provedení stavby. 5. Usnesením ze dne 7. 6. 2019, č. j. 18 C 53/2013 - 223, Obvodní soud pro Prahu 1 nepřipustil změnu žaloby ze dne 23. 3. 2016, kterou se žalobce domáhá částky 87 400 Kč jako náhrady nákladů právní zastoupení namísto částky 42 000, a dále změnu žaloby ze dne 29. 4. 2019, kterou se žalobce domáhal částky 147 200 Kč jako náhradu nákladů řízení. Usnesením č. j. 18 C 1/2020 - 320, ze dne 15. 7. 2021, Obvodní soud dále nepřipustil změnu žaloby navrženou žalobcem v jeho podání ze dne 6. 11. 2019, kterou se žalobce domáhá na nákladech právního zastoupení částky 170 691 Kč namísto částky 42 000 Kč. Soud rovněž nepřipustil změnu žaloby dle opakovaných návrhů ze dne 28. 5. 2021 a 17. 6. 2021, kterými žalobce žádal připuštění změny žaloby navržené v jeho podání ze dne 29. 4. 2019, o níž však již bylo pravomocně rozhodnuto citovaným usnesení zdejšího soudu č. j. 18 C 53/2013-223. 6. Žalovaná s nárokem žalobce nesouhlasila, namítla, že žalobce neuplatnil újmu v celém rozsahu a nedošlo tedy k předběžnému projednání. K jednotlivým, v tomto řízení uplatněným nároků, uvedla, že není přesvědčena o účelovosti vynaložení finančních prostředků na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí a tedy teoretickou oprávněnost nároku. Ohledně částky 347 000 Kč má za to, že žalobce tuto újmu ani příčinnou souvislost s nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem dostatečně neprokázal a výši požadované částky patřičně neodůvodnil. 7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 8. Žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] (informace o pozemku, výpis z katastru nemovitostí). 9. Dne 21. 7. 1989 Městský národní výbor [obec], stavební úřad, vydal rozhodnutí čj. výst. [číslo] o umístění stavby vysokotlaké (VTL) přípojky plynu pro [anonymizována dvě slova], závod [obec] (rozhodnutí o umístění stavby čj. výst. [číslo] ze dne 21. 7. 1989). Dne 4. 3. 1991 Městský úřad Rudolfov, stavební úřad, vydal rozhodnutí čj. výst. [číslo], a to stavební povolení k provedení stavby VTL přípojky plynu pro [anonymizována dvě slova], závod [obec] (stavební povolení čj. výst. [číslo] ze dne 4. 3. 1991). Stavba plynovodu byla provedena a s účinností od 21. 5. 1992 schválena k užívání (rozhodnutí o kolaudaci ze dne 21. 5. 1992, čj. výst. [číslo]). Za vlastníka této stavby se dle souhlasného prohlášení společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba] považuje [právnická osoba] [právnická osoba] (notářský zápis sp.zn. NZ [číslo], N 171/2014). Žalobce nejenže nedal ke stavbě coby vlastník pozemku souhlas, v územním a navazujícím řízení byl opominut, neobdržel ani územní rozhodnutí ani stavební povolení. 10. Přípisem ze dne 30. 1. 2009 se žalobce domáhal přezkoumání postupu stavebního úřadu, který žalobci nepřiznal postavení účastníka stavebního řízení a dne 14. 4. 2010 požádal o doručení stavebního povolení ze dne 4. 3. 1991, proti kterému podal odvolání (sdělení Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 1. 4. 2009 k podání žalobce ze dne 30. 1. 2009, podání žalobce ze dne 14. 4. 2010, sdělení Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 19. 4. 2010, odvolání ze dne 19. 4. 2010 včetně doplnění z 21. 6. 2010). 11. Odvolání podané žalobce jako účastníkem řízení dne 19. 4. 2010 bylo rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 30. 6. 2010, č.j. OREG 21185/2010/luam, zamítnuto pro opožděnost (cit. rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje). Po nabytí právní moci podal proti tomuto rozhodnutí žalobce správní žalobu, která byla rozsudkem ze dne 22. 9. 2010 zamítnuta (rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 10 A 45/2010-46). Nejvyšší správní soud rozhodnutím ze dne 12. 5. 2011 rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích zrušil (rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 75/2010-79). Poté Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodnutím ze dne 31. 5. 2011 zrušil rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 30. 6. 2010 a věc mu vrátil k dalšímu řízení (rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 10 A 45/2010-96). Důvodem zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 30. 6. 2010 (rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání pro opožděnost) byla skutečnost, že v daném případě nebylo možné bezpečně usuzovat, že žalobce jakožto opomenutý účastník stavebního řízení měl dostatečnou a účinnou možnost bránit se, to znamená, že věděl, v jakém rozsahu a jakým způsobem bylo zasaženo do jeho práv vlastníka, když neměl přístup do dokumentace, ve které je zakreslena vysokotlaká přípojka plyny. 12. Následně ve věci rozhodoval Krajský úřad Jihočeského kraje, který dne 6. 2. 2012 zrušil stavební povolení ze dne 4. 3. 1991 (rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje z 6. 2. 2012, č.j. OREG 38382/2011/ambrozova). Na tomto místě je třeba uvést, že stavební povolení nikdy nenabylo právní moci. Městský úřad Rudolfov, odbor výstavby, dne 2. 7. 2012 zastavil stavební řízení zahájené dne 7. 2. 1991 (rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 2. 7. 2012). 13. Dne 20. 11. 201