24 C 122/2021-11 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhal zaplacení jízdného a přirážek podle uzavřené smlouvy o přepravě osob vzhledem k tomu, že se žalovaná při revizi jízdenek neprokázala platnou jízdenkou dne 11.11.2020 na lince tramvaje [číslo] provozované [dopravní společnost] [anonymizována dvě slova] [obec]. Přepravci, [dopravní spoločnost] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] tak vznikl nárok na zaplacení jízdného ve výši 1x 24 Kč a 1x přirážky k jízdnému 1 500 Kč, které žalovaná, ač revizorem vyzvána, na místě a ani dodatečně neuhradila (viz zápisy o provedené přepravní kontrole). Právní vztahy mezi cestujícím a dopravcem v [intergovaná doprava] [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]) vycházejí zejména z ustanovení zákona o silniční dopravě č. 111/1994 Sb., § 18a ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách - § 37 ve znění pozdějších předpisů, která stanovují základní povinnosti cestujícího a dopravce při přepravě. Na předžalobní výzvy žalovaná nereagovala. Ode dne prodlení požaduje přiznat žalobce i zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud k projednání věci samé nenařídil jednání, rozhodl na základě předložených listinných důkazů a dne 16.6.2021 veřejně vyhlásil rozsudek v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Ze shora uvedených zápisů o provedené přepravní kontrole soud zjistil a vzal za prokázané shora tvrzené skutečnosti žalobcem. Ostatně žalovaná údaje v žalobě rozvedené ani nerozporovala, nebylo tvrzeno, tím méně prokazováno, že by dlužná částka byla před vyhlášením rozsudku k rukám žalobce uhrazena. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, kvalifikuje soud jednání žalované, která použila veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem byl [dopravní spoločnost] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a která se na výzvu kontrolního orgánu neprokázala platnou jízdenkou, po právní stránce postupem podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona o drahách a ust § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. (přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční přepravu) s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy § 9 odst. 4 ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalované zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 4. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení účelně vynaložených žalobcem sestává ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení žalobce, které tvoří odměna právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21% [obec] plnění je odůvodněno ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a lhůta k plnění § 160 odst. 1 o.s.ř.