24 C 240/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 483 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v úroku z prodlení. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále také jako„ pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Žalovaný jako vlastník/provozovatel motorového vozidla reg. Zn. [anonymizováno], VIN: [anonymizováno], osobní automobil nad 1350 cm3 do 1850 cm3 (dále také jako„ vozidlo“), neměl za dobu od 26. 2. 2020 do 24. 5. 2020 k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. ve výši 4 183 Kč (89 dní x sazba 47 Kč), k čemuž byl vyzván výzvou ze dne 30. 7. 2020, čímž žalobkyni vznikl dále nárok na zaplacení částky 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. V souladu se zaslanou výzvou měl žalovaný zaplatit dlužnou částku ve výši 4 483 Kč nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost nastala dle tvrzení žalobkyně dne 13. 10. 2020. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě další upomínky ani poté, co mu byla ze strany právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s úhradou plateb do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonný úrok z prodlení v souladu s vládním nařízením [číslo] Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil 2. Žalovaný byl usnesením ze dne 15. 9. 2021, č. j. 24 C 240/2021-10 vyzván, aby soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil, a proto soud ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas s uvedeným postupem předpokládal. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. 3. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 5. Závěr o skutkovém stavu, který vyplývá z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] a předžalobní výzvy ze dne 26. 1. 2021 včetně podacího lístku, je následující: 6. Žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], osobní automobil nad 1350 cm3 do 1850 cm3 neměl v období od 26. 2. 2020 do 24. 5. 2020 k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Přestože mu byla zasílána výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 30. 7. 2020, v ní nárokovanou dlužnou částku ve výši 4 483 Kč nezaplatil, a to ani přesto, že k úhradě dlužné částky byl vyzýván dvěma dalšími upomínkami a dále také předžalobní výzvou. 7. Soud dospěl k závěru, že uplatněný nárok je oprávněný, když žalovaný na svou obranu neuplatnil ničeho, a kvalifikuje jednání žalovaného, po právní stránce postupem podle ust. §1 odst. 2, § 4 odst. 1, 2, 3, 4 a 7 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1, § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 8. Pokud se jedná o požadovaný úrok z prodlení, dospěl soud k závěru, že žalovaný je v prodlení od uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k zaplacení příspěvku. Žalobkyně pak v žalobě uvedla, že pohledávka se stala splatnou 13. 10. 2020, a dnem 14. 10. 2020 byl žalovaný v prodlení, a tato tvrzení neodporují provedenému dokazování. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8. 25% ročně z částky z částky 4 483 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení, a to dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a z odměny advokátky žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 4 483 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním posouzením ze dne 26. 1. 2021, podání návrhu na vydání EPR) ve výši 200 Kč/úkon, paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písmeno a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.300 Kč ve výši 189 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.