25 C 10/2020-55 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou podanou 10. 1. 2020 se žalobkyně proti žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky. Pravomoc zdejšího soudu dovodil ze Smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] o provozování drážní dopravy na železniční dopravní cestě celostátní dráhy a regionálních drah ve vlastnictví České republiky ze dne 5. 4. 2012 ve znění dodatků 1, 2 a 3, článku 17, odst. 12, podle něhož k řešení sporů vyplývajících z realizace této smlouvy jsou příslušné soudy České republiky, a uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne 18. 6. 2019 čl. IV, odst. 5, podle něhož se tato dohoda řídí právním řádem České republiky a veškeré spory mezi stranami vzniklé z této dohody nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány příslušnými českými soudy podle sídla věřitele, tedy žalobkyně, a to ve spojení s ust. čl. 25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I. Bis) a ust. § 9 odst. 1, o.s.ř. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.); ust. § 89a o.s.ř. a § 85 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně tvrdila, že dne 5. 4. 2012 uzavřela, jako provozovatel dráhy, s žalovanou jako dopravcem, Smlouvu o provozování drážní dopravy na železniční dopravní cestě celostátní dráhy regionálních drah ve vlastnictví České republiky č. [anonymizováno] [číslo], ve znění dodatků č. 1 ze dne 25. 2. 2013, č. 2 ze dne 5. 9. 2013, a č. 3 ze dne 1. 12. 2014, jejímž předmětem bylo přidělování kapacity dopravní cesty na celostátní dráze a regionálních drahách ve vlastnictví České republiky a provozování drážní dopravy na celostátní dráze a regionálních drahách provozovaných žalobkyní. Ve smlouvě o provozování se žalovaná zavázala za poskytnuté služby uhradit smluvenou cenu na základě vystavených faktur. Žalovaná však neuhradila žalobkyni poplatek za užití dopravní cesty v nákladní dopravě za měsíc listopad 2018 dle faktury [číslo] ze dne 13. 12. 2018, splatné dne 12. 1. 2019, na částku 157.205,83 Kč a poplatek za užití dopravní cesty v nákladní dopravě za měsíc prosinec 2018 dle faktury [číslo] ze dne 14. 1. 2019, splatné dne 13. 2. 2019, na částku 184.819,73 Kč a platbu za přidělenou kapacitu dopravní cesty za měsíc prosinec 2018 dle faktury [číslo] ze dne 11. 1. 2019, splatné dne 10. 2. 2019, na částku 13.213,20 Kč a poplatek za nezkonzumovanou kapacitu dráhy ve 4. čtvrtletí roku 2018 dle faktury [číslo] ze dne 22. 1. 2019, splatné dne 22. 2. 2019, na částku 3.558,80 Kč a platbu za použití služeb sítě GSM-R za měsíc prosinec 2018 dle faktury [číslo] ze dne 7. 1. 2019, splatná dne 6. 2. 2019, na částku 1.020,00 Kč a platbu za použití služeb sítě GSM-R za měsíc leden 2019 dle faktury [číslo] ze dne 5. 2. 2019, splatná dne 7. 3. 2019, na částku 1.020,00 Kč. Na základě opakovaných výzev žalovaná navrhla, že své dluhy uhradí prostřednictvím splátek. Následně tedy uzavřely dne 18. 6. 2019 jednak Dohodu o splátkách, a jednak Uznání dluhu. Touto dohodou se žalovaná zavázala svůj dluh v celkové výši 362.387 uhradit v osmi měsíčních splátkách po 50.000 Kč, poslední ve výši 12.387,81 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci počínaje měsícem červnem 2019 spolu se zákonnými úroky z prodlení z aktuální dlužné částky ode dne uzavření dohody do úplného splacení dluhu, ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., dle článku II Dohody. Pro případ porušení povinnosti hradit dluh ve splátkách se žalovaná zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z celkové dlužné částky dle čl. 3 odst. 2 předmětné dohody. Ještě před uzavřením dohody žalovaná uhradil žalobkyni částku 1.550,25 Kč, představující doplatek na dlužné nájemné, konkrétně dne 11. 6. 2019. V rámci dohody tedy žalovaná měla zaplatit žalobkyni částku 360.837,56 Kč. Podle dohody žalovaná uhradila pouze první 4 splátky v celkové výši 200.007,36 Kč a tři splátky po 50.000 Kč ke dni 21. 6. 2019, 22. 7. 2019 a 22. 8. 2019 a čtvrtou splátku dne 26. 9. 2019 ve výši 50.007,36 Kč. Na pátou splátku, která byla splatná 20. 10. 2019 a na další splátky již žalovaná neuhradila nic, proto žalobkyně vyzvala žalovanou nejprve prostřednictvím e-mailu ze dne 11. 11. 2019 a následně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 25. 11. 2019, že byla porušena dohoda a s tím související ztráta výhody splátek pro žalovanou. Žalobkyně jí rovněž stanovila náhradní termín k plnění do 5. 12. 2019, žalovaná však již dále neuhradila nic. 2. Na výzvy soudu žalovaná nereagovala, nijak se nevyjádřila, zůstala naprosto pasivní, k jednání nařízenému na 23. 6. 2021, k němuž byla řádně předvolána a doručení měla vykázáno ke dni 22. 12. 2020 se rovněž nedostavila bez omluvy, proto soud jednal v její nepřítomnosti ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Soud provedl důkaz úplným výpisem z obchodního rejstříku pro žalobkyni, úplným výpisem z obchodního rejstříku pro žalovanou ze Slovenského obchodního registru, výpisem z obchodního registru Okresního soudu Bratislava I, sdělením generálního ředitele, smlouvou č. [anonymizováno] [číslo], uznáním dluhu a dohodou o plátkách, fakturami, předžalobní upomínkou, návrhem dohody o splátkách, výpisem z účtu, další předžalobní upomínkou vč. dokladu o doručení a shledal, že žaloba je důvodná. 4. Podle § 2053 obč. zák. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 5. Podle § 2054 odst. 1 obč. zák. placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Podle odst. 2 plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle odst. 3 ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena 6. Soud se především zabýval otázkou své pravomoci a příslušnosti a dospěl k závěru, na základě provedeného dokazování i právních předpisů, že jurisdikce zdejšího soudu dána je, tak jak tvrdí žalobce, tedy s odkazem na smlouvu číslo [anonymizováno] [číslo] ve znění dodatků, i dle uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne 18. 6. 2019, ve spojení s ust. čl. 25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I. Bis) a ust. § 9 odst. 1 o.s.ř. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.); ust. § 89a o.s.ř. a § 85 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů. 7. Ze smlouvy pak soud zjistil, že účastníci uzavřeli Smlouvu o provozování drážní dopravy na železniční dopravní cestě celostátní dráhy a regionálních drah ve vlastnictví České republiky, a to dne 5. 4. 2012 všechna tvrzení obsažená v žalobním návrhu, jak bylo již uvedeno shora, žalobce doložil fakturami a zejména uznáním dluhu a dohody o splátkách ze dne 18. 6. 2019, a to s ověřenými podpisy. Po takto provedeném dokazování pak soud neměl naprosto žádný důvod pochybovat o správnosti předložených listinných důkazů, které žalobce doložil, a to včetně označením subjektu na straně žaloby, i na straně žalované. Jednotlivé požadované částky úroků z prodlení v zákonné výši korespondují s částkami uvedenými na fakturách, včetně data splatnosti, stejně tak smluvní úrok z prodlení. Totéž se týká vyčíslené smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně od 21. 10. 2019 do zaplacení. Na základě takto provedených důkazů, které žalovaná nijak nesporovala, neboť zůstala pasivní do vynesení rozsudku, pak vedlo soud k tomu, že žalobě zcela vyhověl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení jednak za zaplacený soudní poplatek ve výši 8.042 Kč a dále částka 300 Kč za celkem 3 úkony, tedy celkem 8.942 Kč.