26 C 74/2021-85 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, neboť žalobce byl účastníkem řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8A 116/2017. Řízení bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončeno dne [datum]. Délka řízení v rozsahu 3 let, 1 měsíce a 5 dnů je zjevně nepřiměřená a je zatížena průtahy v řízení. Žalobce uplatňuje nárok na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn 8 A 116/2017. Svůj nárok uplatnil u žalované dne [datum] a žádal přiměřené zadostiučinění ve výši 200 000 Kč. Žalovaná poskytla žalobci pouze konstatování porušení práva. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že navrhuje zamítnutí žaloby. Správní řízení ve věci žalobce bylo vedeno Magistrátem hlavního města Prahy (dále jen„ Magistrát“) pod sp. zn. S-MHMP [číslo] 2017 [anonymizováno], následně [stát. instituce], Odborem [anonymizováno] dopravy, jako orgánem odvolacím a Městským soudem v Praze. Žalobce svůj nárok týkající se výhradně délky soudního řízení v rámci předběžného projednání uplatnil u [stát. instituce] dopisem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] adresovaným primárně [stát. instituce] žalobce svoji žádost rozšířil i o odškodnění za délku správního řízení a upozornil [stát. instituce] na nutnost postoupit věc [stát. instituce] [stát. instituce] byl tento přípis zaslán pouze na vědomí. Dne [datum] [stát. instituce] na výzvu zaslalo [stát. instituce] své stanovisko k žádosti žalobce ze dne [datum], jímž vypořádalo žádost žalobce o odškodnění nepřiměřené délky řízení soudního ze dne [datum] tak, že tomuto poskytlo konstatování porušení práva. Kompletní žádost o odškodnění nebyla [stát. instituce] přes urgence doposud postoupena, v důsledku čehož nebyla v šestiměsíční lhůtě projednána. Žalovaná uvedla, že žalobce v žalobě výslovně požaduje odškodnit délku výhradně řízení soudního, kterému předcházelo řízení správní. Ačkoliv se tedy pro účely stanovení nepřiměřené délky považuje fáze správního řízení a navazující fáze soudního řízení za jeden celek, tato skutečnost nemá vliv na zásadu dispoziční, kdy je pouze na žalobci, jaký nárok učiní předmětem žaloby. V tomto případě se tedy nepochybně jedná o fázi toliko soudního řízení, kterou žádá odškodnit. Pokud by žalobce nyní rozšířil svoji žalobu o nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za délku řízení i před správními orgány, žalovaná sděluje, že již došlo k promlčení tohoto nároku. 3. K předmětu řízení žalovaná uvedla, že dne [datum] vypracoval [anonymizováno] písemnost Seznámení s protokolem o kontrole taxislužby [číslo jednací], pořízeným na podkladě kontroly zahájené dne [datum] v rámci výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě dle § 34 odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni [datum] (dále také jen„ zákon č. 111/1994 Sb.“). Protokol byl právnímu zástupci žalobce doručen dne [datum]. Následně podal žalobce proti protokolu námitky. Dne [datum] vypracoval Magistrát písemnost označenou jako Vyřízení námitek proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu [číslo jednací], kterou byly námitky žalobce zamítnuty. Dne [datum] vypracoval [anonymizováno] oznámení o zahájení správního řízení č. j. MHMP 314903/2017. Tato písemnost byla právnímu zástupci žalobce doručena dne [datum]. Dne [datum] byly [anonymizováno] doručeny návrhy žalobce na dokazování. Dne [datum] bylo právnímu zástupci žalobce doručeno oznámení [anonymizováno] o ukončení dokazování. Téhož dne zaslal žalobce [příjmení] před vydáním rozhodnutí vyjádření k podkladům rozhodnutí. Dne 22. 3. 2017 vypracoval [anonymizováno] rozhodnutí [číslo jednací], kterým uznal žalobce vinným ze spáchání správních deliktů dle § 35 odst. 2 písm. w) a dle § 35 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1994 Sb., za což mu uložil pokutu ve výši 100 000 Kč a povinnost k náhradě nákladů správního řízení. Dne [datum] bylo [anonymizováno] doručeno blanketní odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne [datum]. Dne [datum] bylo [anonymizováno] doručeno doplnění odvolání žalobce. Dne [datum] bylo Ministerstvu dopravy doručeno postoupení odvolání žalobce společně se spisovou dokumentací, a to písemností č. j. MHMP 484242/2017, ze dne 29. 3. 2017. Dne [datum] vypracovalo Ministerstvo dopravy, Odbor veřejné dopravy, rozhodnutí č. j. 45/2017-190-TAXI/3, kterým bylo rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum] potvrzeno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce proti rozhodnutí Ministerstva dopravy, Odboru veřejné dopravy, ze dne [datum] správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 8 A 116/2017. Dne 25. 7. 2017 byla Městským soudem v Praze předmětná žaloba zaslána [stát. instituce] k vyjádření spolu s výzvou k zaslání spisového materiálu. Dne [datum] zaslal žalobce Městskému soudu v Praze doplnění své žaloby. Dne [datum] bylo Městskému soudu v Praze doručeno vyjádření [stát. instituce], Odboru [anonymizováno] dopravy, k žalobě. Dne [datum] bylo Městskému soudu v Praze doručeno vyjádření [stát. instituce], Odboru [anonymizováno] dopravy, k doplnění žaloby. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Dne [datum] vypracoval Městský soud v Praze rozsudek č. j. 8 A 116/2017-59, jímž žalobu žalobce zamítl. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce nepodal kasační stížnost. Žalovaná uvedla, že v § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“), je uvedeno, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím či také nesprávným úředním postupem. Zákon [číslo] Sb. vyžaduje splnění tří podmínek k tomu, aby bylo možno uznat náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, a to: a) existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, b) vznik škody či nemajetkové újmy, c) příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. Z judikatury vyplývá, že čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále také jen„ Úmluva“) se aplikuje mimo jiné také na klasické méně závažné delikty, které vnitrostátní právo zpravidla jen z důvodu jejich menší typové závažnosti nepovažuje za trestné činy, ale za přestupky, správní delikty apod., přestože se uvedené ustanovení výslovně zmiňuje pouze o trestním obvinění. Rovněž je zřejmé, že sankce uložené v přestupkovém řízení jsou zamýšleny jako trest s cílem odradit od dalšího páchání sankcionovaných činů. Uvedené jen potvrzuje, že obvinění z přestupku či správního deliktu lze v tomto kontextu podřadit pod pojem trestní obvinění. Žalovaná tedy dospěla k závěru, že se čl. 6 odst. 1 Úmluvy na případ žalobce aplikuje. Pokud by se soud neztotožnil s uvedenou argumentací žalované a všechna proběhlá řízení týkající se přestupku žalobce posuzoval jako jeden celek, bylo by tedy dále nutné stanovit celkovou délku řízení. Řízení bylo zahájeno dne [datum], kdy právnímu zástupci žalobce bylo doručeno oznámení [anonymizováno] o zahájení řízení. Za konec lhůty v případě nepřiměřené délky řízení je dle konstantní judikatury nutné považovat okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno. V předmětném případě se tedy jedná o den [datum], tj. den, kdy nabyl právní moci rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 8 A 116/2017-59, ze dne 13. 7. 2020. Celková délka předmětného řízení tedy je 3 roky, 5 měsíců a 3 dny, tj. od [datum] do [datum]. Podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. se přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu poskytuje bez ohledu na to, zda byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Zadostiučinění se poskytuje v penězích, nebylo-li možno nahradit nemajetkovou újmu jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], v této věci uvádí:„ Nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb. je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích. Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován.“ Ohledně tvrzení vzniku újmy je