30 C 198/2021-32 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení jízdného a přirážek podle uzavřené smlouvy o přepravě osob vzhledem k tomu, že se žalovaný při revizi jízdenek neprokázal platnou jízdenkou, když dne 7. 1. 2021 cestoval [dopravní prostředek] – [dopravní prostředek] [číslo] provozovanou žalobkyní. Přepravci - žalobkyni, tak vznikl nárok na zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které žalovaný, ač byl k tomu revizorem vyzván, na místě a ani dodatečně neuhradil (viz zápis [číslo] o provedené přepravní kontrole). Právní vztahy mezi cestujícím a dopravcem [místo] [anonymizována čtyři slova]) vycházejí zejména z ustanovení zákona o silniční dopravě č. 111/1994 Sb., § 18a ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách - § 37 ve znění pozdějších předpisů, která stanovují základní povinnosti cestujícího a dopravce při přepravě. Na předžalobní výzvy žalovaný nereagoval. Ode dne prodlení požaduje žalobkyně přiznat i zákonný úrok z prodlení. Do prodlení s úhradou pohledávky se žalovaný dostal ode dne následujícího po přepravní kontrole (tedy 8. 1. 2021), kdy splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly. 2. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pouze na základě listinných důkazů dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že pokud se žalovaný nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Výše uvedená výzva byla žalovanému spolu se žalobou doručena dne 28. 6. 2021, žalovaný na výzvu však nereagoval. Soud proto ve věci rozhodl, aniž by jednání nařizoval, pouze na základě listinných důkazů předložených žalovanou. 3. Ze shora uvedených zápisů o provedené přepravní kontrole soud zjistil a vzal za prokázané shora tvrzené skutečnosti žalobkyní. Ostatně žalovaný údaje v žalobě rozvedené ani nerozporoval, nebylo tvrzeno, tím méně prokazováno, že by dlužná částka byla před vyhlášením rozsudku k rukám žalobkyně uhrazena. 4. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 5. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, kvalifikuje soud jednání žalovaného, který použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a který se na výzvu kontrolního orgánu neprokázal platnou jízdenkou, po právní stránce postupem podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona o drahách a ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. (přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční přepravu) s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy § 9 odst. 4 ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalovanému zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 6. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení účelně vynaložených žalobkyní sestává ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení žalobkyně, které tvoří odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby), 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21%. 7. Místo plnění je odůvodněno ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. a lhůta k plnění § 160 odst. 1 o. s. ř.