30 C 29/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 15 530,81 Kč s příslušenstvím sestávající z dlužné jistiny a z úroků z prodlení ve výši 1 128,95 Kč uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o běžném účtu s čerpáním kontokorentního úvěru [anonymizováno], kterou žalovaný uzavřel s [právnická osoba] ze dne 5. 10. 2016. 2. Touto smlouvou se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr s celkovým úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Žalovaný z těchto prostředků vyčerpal prostřednictvím kreditní karty celkem částku 14 401,86 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost aktuálně čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 600 Kč/měsíčn. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, právní předchůdkyně žalobkyně proto dopisem ze dne 1. 8. 2018 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a dne 16.6.2020 uzavřela jako postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení předmětné pohledávky.Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 29.6.2020. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu byly žaloba a předvolání doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez jeho přítomnosti po provedeném dokazování na základě listinných důkazů navržených žalobkyní.Též žalobkyně se bez omluvy nedostavila. 4. Ze Smlouvy o běžném účtu s kontokorentním úvěrem [anonymizováno] ze dne 5. 10. 2016 vč. Dispozice ke smlouvě ze dne 19.9.2017 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek banky poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku pravidelnými měsíčním splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují právní předchůdkyni žalobkyně jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného právní předchůdkyní žalobkyně soud zjistil, že žalovaný z tohoto účtu vyčerpal prostřednictvím kreditní karty celkem částku 14 401,86 Kč, kterou řádně nesplácel. 5. Z dopisu žalobkyně adresovaného bankou žalovanému ze dne 1. 8. 2018 soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva na žalovaného, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 14 401,86 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky mezi bankou a žalobkyní soud zjistil, že dne 16.6.2020 uzavřela banka jako postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení předmětné pohledávky.Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 29.6.2020. 7. Podle ustanovení § 2395 obč.zák. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle Všeobecných obchodních podmínek banky je banka oprávněna jednostranně od smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. 9. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je vládním nařízením. 10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 obč. zák Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši zažalované jistiny a žalovaný se zavázal poskytnutou částku splácet každý měsíc ve výši dohodnuté splátky, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila, žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 089,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 530,81 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 870 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti 13. paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 330 Kč ve výši 1 959,30 Kč.