38 C 59/2019-89 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 58 700,10 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 29. 3. 2011 jakožto dodavatel s žalovanou jakožto odběratelem smlouvu o dodávce tepelné energie [anonymizováno] [číslo] („ Smlouva 1“). Na jejím základě dodávala tepelnou energii do odběrného místa žalované. Za provedené dodávky tepelné energie žalobkyně vystavovala žalované faktury. Po splatnosti zůstaly neuhrazeny: faktura [číslo] na zbývající částku 6 338,06 Kč se splatností dne 22. 7. 2016, původně na částku 46 872,56 Kč za období 6/ 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 6 338,06 Kč se splatností dne 18. 8. 2016, původně na částku 44 891,80 Kč za období 7/ 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 6 378,06 Kč se splatností dne 20. 9. 2016, původně na částku 46 377,37 Kč za období 8/ 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 6.338,06 Kč se splatností dne 20. 10. 2016, původně na částku 48.853,32 Kč za období 9/ 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 6 338,06 Kč se splatností dne 18. 11. 2016, původně na částku 106 295,36 Kč za období 10/ 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 6.338,06 Kč se splatností dne 20. 12. 016, původně na částku 134 768,79 Kč za období 11/ 2016 Shora uvedené pohledávky na nedoplatcích faktur byly žalovanou uhrazeny až dne 30. 6. 2017. 2. Žalobkyně dále uzavřela jakožto dodavatel s žalovanou jakožto odběratelem dne 29. 3. 2011 smlouvu o dodávce tepelné energie [číslo] („ Smlouva 2“). Na jejím základě dodávala tepelnou energii do odběrného místa žalované. Za provedené dodávky tepelné energie na základě žalobkyně vystavovala žalované faktury. Po splatnosti zůstaly neuhrazeny: faktura [číslo] na zbývající částku 12 776,74 Kč se splatností dne 22. 7. 2016, původně na částku 29 980,09 Kč za období 6/ 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 12 776,74 Kč se splatností dne 18. 8. 2016, původně na částku 29 980,09 Kč za období 7/ 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 12 776,74 Kč se splatností dne 20. 9. 2016, původně na částku 29.980,09 Kč za období 8/ 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 12 776,74 Kč se splatností dne 20. 10. 2016, původně na částku 29 980,09 Kč za období 9/ 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 12 796,74 Kč se splatností dne 18. 11. 2016, původně na částku 62 415,04 Kč za období 10/ 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 12.796,74 Kč se splatností dne 20.12.2016, původně na částku 76.775,55 Kč za období 11/ 2016 Shora uvedené pohledávky byly žalovanou částečně uhrazeny dne 30. 6. 2017. Stále zůstává neuhrazena: faktura [číslo] na zbývající částku 9 776,70 Kč se splatností dne 22. 7. 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 9 776,70 Kč se splatností dne 18. 8. 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 9 776,70 Kč se splatností dne 20. 9. 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 9 776,70 Kč se splatností dne 20. 10. 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 9 796,70 Kč se splatností dne 18. 11. 2016 faktura [číslo] na zbývající částku 9 796,60 Kč se splatností dne 20. 12. 2016 tj. celkem 58 700,10 Kč 3. Ve všech výše uvedených případech byla v souladu s příslušnou smlouvou fakturována tzv. dvousložková cena. Ta je stanovována jednak na základě aktuální spotřeby tepla (proměnná složka). Dále je připočítán tzv. stálý plat (stálá složka), který je stanovován na základě vzorce schváleného Energetickým regulačním úřadem a vychází ze spotřeby v daném odběrném místě za předcházející období. Sazba stálého platu byla žalobkyní počítána na základě měsíční ceny (Kč) za tepelný výkon v megawattech (MW). Tepelný výkon byl určován dle vzorce Q=Qr/3, 6/2150, kde Q je tepelný výkon (kW), Qr je spotřeba tepelné energie za rok (GJ/rok), 3,6 je koeficient přepočtu (1 MWh = 3,6 GJ) a 2150 je průměrná roční doba využití maxima potřeby tepla (hod.). Stálý plat nezávisí na aktuální spotřebě tepla. Ve své podstatě se jedná o platbu za rezervovaný výkon. 4. Předmětem sporu je zpětné přepočítávání stálého platu, které požadovala žalovaná. Takovýto postup není možný, neboť by odporoval i cenovému rozhodnutí ERÚ. Žalobkyně při určování fakturované ceny postupovala v souladu s právními předpisy. Jinak ani postupovat nemohla, protože by to vedlo k diskriminaci ostatních odběratelů. Pokud nedošlo do 30. 9. 2015 k prokázání změny dlouhodobé potřeby tepelného výkonu v souladu s bodem 3.3 cenového rozhodnutí ERÚ č. 2/2013, k cenám tepelné energie, v tehdy platném znění („ cenové rozhodnutí“), stálý plat se neměnil a žalobkyně musela být připravena dodávat teplo v daném množství a kvalitě. Změna dlouhodobé potřeby tepelného výkonu přitom mohla vyplývat například z úprav budovy nebo zateplení, které vedou k prokazatelnému a trvalému snížení potřeby tepla. Nemohla však vyplývat z pouhé fluktuace nájemců. Na stálý plat nemá vliv mírná nebo mrazivá zima, ani výkyvy počasí. Žalovaná oznámila a doložila změnu dlouhodobé potřeby tepelného výkonu naposledy pro rok 2015, kdy provedla zateplení budov. Žalobkyně proto upravila stálý plat a došlo k jeho snížení. Vycházela přitom ze skutečné spotřeby příslušného odběrného místa za celý rok 2014 přepočtené z důvodu srovnatelnosti na teplotní náročnost roku, kdy byl tepelný výkon naposledy upraven. Pro rok 2016 žádala žalovaná o změnu rezervovaného výkonu až emailem ze dne 2. 2. 2016. Učinila tak tedy pozdě. Žádost navíc nebyla ničím doložena. 5. V případech, kdy je obtížné stanovit správnou hodnotu dlouhodobé potřeby tepelného výkonu, lze využít tzv. jednoduchou sazbu, kdy je fakturováno pouze za dodanou tepelnou energii dle změřené spotřeby bez stálé složky ceny. Takováto možnost byla žalované opakovaně nabízena, neboť by zcela eliminovala neshody při sjednávání ceny tepla. Toto však bylo žalovanou opakovaně odmítnuto jako pro ni nevýhodné. Žalovaná si místo toho začala sama počítat dvousložkovou cenu, která podle ní byla adekvátní. Vycházela přitom ze stejného vzorce jako žalobkyně (viz bod 3 výše) a od jejího postupu se odchýlila toliko ve způsobu určování hodnoty Qr (spotřeba tepelné energie). Tu stanovovala zpětně dle skutečné spotřeby za daný rok. Žalovaná si s ohledem na toto zpětné stanovování hodnoty Qr de facto sama prováděla„ vyúčtování“ stálého platu. Žádné takové vyúčtování ale nebylo namístě, protože žalobkyně nefakturuje zálohově. Vyúčtování probíhá v souladu s čl. X. odst. 9 dodacích podmínek každý měsíc a jednotlivé faktury zohledňují reálně spotřebované teplo. I takovéto vyúčtování se nicméně promítá pouze do cenové složky spotřebovaného tepla (proměnná složka) a nemá vliv na stálý plat. 6. Žalobkyně je velmi regulovaným subjektem a nemůže si vybírat, s kým bude obchodovat, komu bude dodávat a komu nikoliv. Žalobkyně se tedy i přes výše popsané neshody při jednání o ceně tepla a z toho plynoucí neuzavření ujednání o ceně a diagramu pro dodávku a odběr tepla pro předmětné období bála žalované nedodávat. Z tohoto by pro ni mohly plynout významné nepříznivé důsledky. Stálý plat není a priori nastaven tak, aby znevýhodňoval žalovanou. Naopak například v roce 2016 žalovaná spotřebovala více, než odpovídalo nastavení stálého platu. Přesto byl stálý plat pro zachován na nižší úrovni. 7. Žalobkyně rovněž žádá zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 1 200 Kč v paušální výši dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence údajů o skutečných majitelích, v platném znění. 8. Žalovaná se k žalobním tvrzením vyjádřila následovně: Nárok uplatňovaný žalobou postrádá smluvní podklad. Pro období roku 2016, ve kterém měly nároky uplatňované žalobou vzniknout, nebyla mezi účastníky řízení platně uzavřena smlouva o dodávce tepelné energie. Vzhledem k odlišným názorům žalobkyně a žalované na cenotvorbu totiž nebylo podepsáno ujednání o ceně ani diagram pro dodávku a odběr tepla. Jedná se přitom o dokumenty, které mají být nedílnou součástí smluv o dodávce tepelné energie, a jsou na základě nich uzavírány zpravidla na jeden rok. Vzhledem k uvedeným skutečnostem postrádaly předmětné smlouvy nezbytné náležitosti dle § 76 odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění („ energetický zákon“). Předmětné smlouvy proto byly v období roku 2016 neplatné. Pokud na jejich základě žalobkyně fakturovala, činila tak neoprávněně a nesprávně. Veškeré nároky žalobkyně vůči žalované z předmětných dodávek v daném období jsou plně kryty úhradami žalované, jak jsou žalobkyní zohledněny ve vyčíslení jednotlivých nároků. 9. Není pravdou, že by žalobkyně nemohla zohlednit rozdílnou potřebu dodávek tepla, jak to požadovala žalovaná. Ostatně pro roky 2019 a 2020 stačilo obrátit se na žalobkyni e-ma