40 C 55/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žaloba vychází z tvrzení, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] s.r.o., [IČO] jako původním věřitelem a postupitelem (dále jen„ původní věřitel“) a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je částka dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] dle čl. 8 smlouvy o úvěru (dále jen„ pohledávka“). Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webové stránky původního věřitele [webová adresa], na kterou se žalovaný nejdříve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Následně žalovaný odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, jakožto krok podmiňující pokračování registrace na webových stránkách původního věřitele. Žalovanému bylo přiděleno klientské číslo a jako variabilní symbol bylo dohodnuto rodné číslo žalovaného. Žalovaný zaslal žádost o čerpání úvěru, na jejímž základě mu byl úvěr poskytnut. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný poskytnutý úvěr v datu splatnosti nevrátil, následně mu byla zaslána upomínka, a to dne [datum], žalovaný však úvěr ani poté nesplatil. Stejně tak zůstává dlužen poplatek za poskytnutí úvěru. 2. Žalovaný se k návrhu na zahájení řízení nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání ve věci konanému dne [datum] se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, žalobkyně svoji nepřítomnost na jednání předem omluvila a požádala o projednání věci v její nepřítomnosti. Žalovanému bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci dne [datum], tj. více než deset dnů přede dnem jeho konání, a to do vlastních rukou fikcí doručení (výzva k vyzvednutí zásilky zanechána v domě, zásilka sama pak po uplynutí úložní doby vyvěšena na úřední a elektronické desce soudu), jelikož mu bylo doručováno v souladu s § 49 o.s.ř. na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel (když neuvedl jinou adresu, na kterou mu má soud doručovat). Jelikož soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených důkazů, jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 5. Mezi původním věřitelem, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím elektronické komunikace uzavřena rámcová smlouvy [číslo] v níž účastníci upravili podmínky budoucího poskytování spotřebitelských úvěrů (rámcová smlouva [číslo]). Téhož dne účastníci uzavřeli, opět prostřednictvím elektronické komunikace, smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši [částka], se splatností 30 dnů. V čl. 8 účastníci dále sjednali jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] (smlouva o úvěru [číslo]). Dne [datum] zaslal původní věřitel na účet žalovaného, č. ú. [bankovní účet] částku [částka] (potvrzení o převodu). Toto číslo účtu, jakož i další identifikaci žalovaného, poskytl žalovaný původnímu věřiteli za účelem uzavření smlouvy o úvěru a prověření úvěruschopnosti (identifikace klienta – prověření úvěruschopnosti klienta ke smlouvě [číslo]). Dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky za smlouvy a úvěru [číslo] vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Oba dopisy zaslala na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o úvěru (oznámení o postoupení pohledávky, výzva k úhradě před podáním žaloby, podací lístek). Samotná pohledávka ze smlouvy o úvěru [číslo] (resp. rámcové smlouvy [číslo]) sestávající z neuhrazené jistiny úvěru a poplatku za uzavření smlouvy byla převedena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávky). 6. Po právní stránce byl posouzen předmětný spor takto: 7. Podle ust. §2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný a původní věřitel dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, a tím mezi nimi vznikl obchodně závazkový právní vztah co do obsahu upravený sjednanými podmínkami a subsidiárně ust. §2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy vznikla původnímu věřiteli povinnost poskytnout žalovanému na jeho vyžádání peněžní prostředky a žalovanému naopak povinnost čerpané peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem vrátit a dále zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru. Splatnost úvěru je upravena v čl. 5 smlouvy o úvěru [číslo] splatnost poplatku za poskytnutí úvěru v čl. 8 této smlouvy. 9. Žalovaný čerpal na základě úvěrové smlouvy úvěrové prostředky v částce [částka] Tyto peněžní prostředky žalovaný ve sjednané lhůtě splatnosti ani později nesplatil. Dále byl žalovaný na základě úvěrové smlouvy povinen uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], který rovněž nezaplatil. Celková dlužná částka tak činí [částka]. Jelikož soud tento nárok shledal po právu, a za platnou shledal i smlouvu o postoupení této pohledávky na žalobkyni, rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. 10. Právo žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ust. §1970 občanského zákoníku, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí právní předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením částky ve výši [částka] nejpozději [datum], a od [datum] mu tedy vzniklo i právo na úroky z prodlení v zákonné výši. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou v plném rozsahu i v této části (výrok I. rozsudku). 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] (dle položky [číslo] bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků), odměnou právního zástupce žalobce v celkové výši [částka] (tzn. převzetí zastoupení a první porada s klientem, 1x podání návrhu ve věci samé – žaloba dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) ve spojení s ust. §6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a podání návrhu ve věci samé – omluva z jednání – dle ust. 14b odst. 3 ve spojení s ust. §6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby v celkové výši [částka] (dle § 13 odst. 3 ve spojení s §14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši [částka]. 12. Lhůta k plnění uvedená ve výrocích soudu vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. místem plnění povinnosti uvedené ve výroku II. je sídlo advokáta, a to v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.