68 C 495/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Podanou žalobou se žalobkyně v soudním řízení domáhala na žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) se žalovaným dne [datum] uzavřela [anonymizováno 5 slov] [číslo], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v [anonymizováno] pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy do 20. dne v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 21,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku (dále jen„ smlouva“). Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto banka dne [datum] v souladu s produktovými podmínkami přistoupila k zesplatnění dluhu. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], z dlužných poplatků ve výši [částka], z dlužného smluvního úroku ve výši [částka] a z dlužného úroku z prodlení ve výši [částka]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu ze strany žalobkyně. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a bankou. 2. Usnesením ze dne 20. 7. 2021, č. j. 68 C 495/2020-30, soud ustanovil žalovanému opatrovníka podle § 23 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, z důvodu, že jeho pobyt není znám. 3. Opatrovnice žalovaného z procesní opatrnosti navrhla zamítnutí žaloby. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 5. [příjmení] uzavřela se žalovaným dne [datum] uzavřela [anonymizováno 5 slov] [číslo], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy do 20. dne v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 21,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku (smlouva ze dne [datum]) Dne [datum] došlo ke zesplatnění úvěru z důvodu prodlení se splácením úvěru (výpis ze spotřebitelského úvěru, produktové podmínky pro osobní úvěry, prohlášení o okamžité splatnosti úvěru). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu (předžalobní výzva včetně poštovního archu). Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávek). 6. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla ze strany účastníků zpochybňována. 7. Svá skutková zjištění opřel soud o výše uvedené listinné důkazy a o tvrzení účastníků řízení. Další dokazování, soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování, by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 8. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: 9. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právní stránce věc proto soud posoudil jako nárok na vrácení nesplaceného úvěru s úrokem z úvěrové smlouvy uzavřené ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku a nárok na úrok dle ust. § 1802 a násl. NOZ a úrok z prodlení s ohledem na prodlení žalovaných s úhradou dluhu ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve vazbě na nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v pozdějším znění. 12. Za použití výše zmíněné právní úpravy na skutkový stav, který byl v řízení v průběhu dokazování zjištěn, soud dospěl k následujícímu závěru. 13. V řízení bylo prokázáno, že banka uzavřela se žalovaným dne [datum] [anonymizováno 5 slov], na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Dne [datum] došlo ke zesplatnění úvěru z důvodu prodlení se splácením úvěru. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal od žalobkyně peněžní prostředky, což ztvrdil svým podpisem. V řízení bylo dále prokázáno, že si účastníci sjednali podmínky pro poskytnutí zápůjčky a jejího vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním úvěr řádně a včas nesplácel. Předchůdkyně žalobkyně proto postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, od smlouvy odstoupila a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Z dosud neuhrazené zápůjčky je žalovaný povinen současně platit sjednaný úrok a dále dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku rovněž úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/1993 Sb., v pozdějším znění a to až do úplného zaplacení dlužné částky. 14. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný. 15. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považoval soud žalobu za důvodnou a rozhodl tedy tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze [anonymizováno] úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ([anonymizováno 11 slov]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 17. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla náhrada nákladů řízení přiznána, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 18. Podle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu. 19. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem rozhodl soud dle citovaného ustanovení o odměně za zastupování ustanovenému advokátovi. 20. Výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal (§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). 21. Soud přiznává opatrovníkovi žalovaného odměnu za [anonymizováno] úkony právní služby po [částka] ([anonymizováno 9 slov]), přičemž tuto odměnu je třeba snížit podle § 12a advokátního tarifu za úkon ([částka] za jeden úkon) a dále 3 x paušální náhradu hotových výdajů advokáta po [částka] (celkem [částka]), celkem tedy [částka]. 22. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.