75 C 101/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 609 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v úroku z prodlení. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále také jako„ pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Žalovaný jako vlastník/provozovatel přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 750 kg do 10 000 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále také jako„ vozidlo“), neměl za dobu od 13. 3. 2020 do 15. 9. 2020 k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. ve výši 1 309 Kč (187 dní x sazba 7 Kč), k čemuž byl žalovaný vyzván výzvou k úhradě příspěvku, čímž žalobkyni vznikl dále nárok na zaplacení částky 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Splatnost dlužné částky nastala k 5. 1. 2021. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě další upomínky ani poté, co mu byla ze strany právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s úhradou plateb do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonný úrok z prodlení v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil 2. Žalovaný byl usnesením ze dne 27. 9. 2021, č. j. 75 C 101/2021-16 vyzván, aby soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil, a proto soud ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas s uvedeným postupem předpokládal. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. 3. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 5. Závěr o skutkovém stavu, který vyplývá z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] včetně, II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] včetně doručenky a předžalobní upomínky ze dne 14. 4. 2021 včetně potvrzení o odeslání, je následující: 6. Žalovaný jako vlastník/provozovatel přípojného vozidla nad 750 kg do 10 tun, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl v období od 13. 3. 2020 do 15. 9. 2020 k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, resp. povinné ručení. Přestože mu byla zasílána výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 22. 10. 2020, v ní nárokovanou dlužnou částku ve výši 1 609 Kč nezaplatil, a to ani přesto, že k úhradě dlužné částky byl vyzýván dvěma dalšími upomínkami a dále také předžalobní výzvou. 7. Soud dospěl k závěru, že uplatněný nárok je oprávněný, když žalovaný na svou obranu neuplatnil ničeho, a kvalifikuje jednání žalovaného, po právní stránce postupem podle ust. §1 odst. 2, § 4 odst. 1, 2, 3, 4 a 7 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1, § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 8. Pokud se jedná o požadovaný úrok z prodlení, dospěl soud k závěru, že žalovaný je v prodlení od uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k zaplacení příspěvku. Žalobkyně pak v žalobě uvedla, že pohledávka se stala splatnou 5. 1. 2021, a dnem 6. 1. 2021 byl žalovaný v prodlení, a tato tvrzení neodporují provedenému dokazování. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8. 25% ročně z částky z částky 1 609 Kč od 6. 1. 2021 do zaplacení, a to dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 609 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalovní výzva, návrh na elektronický platební rozkaz) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.