12 C 186/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 4. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím jako nezaplaceného jízdného (2 x 24 Kč) a smluvní pokuty představující přirážku k jízdnému (2 x 1 500 Kč). Žalobkyně v žalobě tvrdí, že žalovaná dne 5. 2. 2021 a dne 23. 2. 2021 použila ke své přepravě vozidlo [anonymizováno] hromadné dopravy provozované žalobkyní, čímž došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě osob. Žalobkyně prostřednictvím kontrolora provedla v těchto dnech kontrolu žalované, při níž se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (dále jen„ smluvní pokuta“) a nezaplaceného jízdného ve výši 24 Kč. Splatnost pohledávky představující smluvní pokutu a nezaplacené jízdné nastala v den provedení kontroly, tedy dne 5. 2. 2021 a dne 23. 2. 2021. Žalobkyně žalované dne 14. 4. 2021 zaslala výzvu k úhradě dlužné částky, žalovaná do dne podání žaloby dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud rozhodl o žalobě bez jednání za souhlasu obou účastníků dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o přepravě osob, když žalovaná dne 5. 2. 2021 a dne 23. 2. 2021 cestovala vozidlem [anonymizováno] hromadné dopravy provozované žalobkyní. Obsahem smlouvy o přepravě osob byl závazek žalobkyně přepravit žalovanou do místa určení a závazek žalované zaplatit žalobkyni jízdné. Žalobkyně prostřednictvím kontrolora v těchto dnech provedla kontrolu žalované, při níž se žalovaná neprokázala jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] [číslo]. Žalované byla uložena povinnost zaplatit smluvní pokutu představující přirážku k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč, tj. celkem 3 000 Kč a jízdné ve výši 2x 24 Kč, tj. celkem 48 Kč. Žalovaná předmětnou smluvní pokutu a jízdné neuhradila, žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě uvedené dlužné částky dne 14. 4. 2021. 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně dle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ OZ“), § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoD“), vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška“) a dle Smluvních přepravních podmínek PID platných od 1. 8. 2018. Účastníci uzavřeli dne 5. 2. 2021 a dne 23. 2. 2021 platně smlouvu o přepravě osob v souladu s § 2550 a násl. OZ, v souladu § 37 odst. 4 písm. d) ZoD je osoba pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, a dle § 37 odst. 6 ZoD a čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek PID výše přirážky k jízdnému činí 1 500 Kč. Žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o přepravě a § 37 ZoD vznikl nárok na zaplacení jízdného a smluvní pokuty představující přirážku k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč, tedy celkem ve výši 3 000 Kč, které do dne podání žaloby nebyly žalovanou uhrazeny. Žalovaná tvrzení žalobkyně nesporovala, na svou obranu ničeho neuvedla, úhradu dlužné částky neprokázala. Žaloba tak byla podána důvodně, soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 048 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradila, je od [datum], resp. od 24. 2. 2021 (splatnost pohledávky vždy nastala v den provedení kontroly) v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má povinnost dle § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., uhradit žalobkyni úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení ode dne 6. 2. 2021 do zaplacení a ode dne 24. 2. 2021 do zaplacení a soud i tento nárok považuje za důvodný. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ke snížení náhrady nákladů řízení ve smyslu § 14b a. t. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.