12 C 265/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá určení neplatnosti části rozhodnutí představenstva žalované ze dne [datum], jímž byli na kandidátní listinu pro volbu představenstva České advokátní komory (dále jen„ ČAK“) zařazení advokáti [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Představenstvo žalované svým hlasováním, které se konalo jmenovitě o každém kandidátovi zvlášť, rozhodlo, že jmenovaní advokáti se zařazují na kandidátní listinu pro volbu členů představenstva, kteří budou voleni 8. sněmem ČAK, konaným dne [datum] v [obec]. Ze zápisu vyplývá, že hlasování byli přítomni níže uvedení členové představenstva, kteří zároveň kandidují do představenstva ČAK znovu. Žalobkyně je advokátkou, a proto i členkou žalované, jejíž představenstvo (orgán žalované) neoprávněně zvýhodnilo při kandidatuře do představenstva žalované své dosavadní členy. Podle názoru žalobkyně mělo být sedm výše jmenovaných členů představenstva vyloučeno nejen z hlasování o jejich vlastním zařazení na kandidátní listinu, ale stejně tak i z hlasování o zařazení dalších přítomných členů platforem [anonymizováno] 21 a [anonymizováno] advokacie na ni, neboť u nich bylo lze mít důvodnou pochybnost o jejich nepodjatosti. Rozhodnutí o zařazení žádného z výše uvedených kandidátů tedy nemělo být přijato. Žalobkyně dále uvedla, že pro absenci speciální úpravy v zákoně o advokacii žalobkyně pro posouzení věci samé vyšla z § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a dle jeho úpravy spolkového práva, konkrétně pak § 258 a § 259 o. z., když část rozhodnutí orgánu žalované považovala za vadné. Kontrolní rada žalované jejímu podnětu na posouzení neplatnosti části tohoto rozhodnutí podle § 46 odst. 7 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii nevyhověla, a proto se obrátila na soud. 2. Věcnou příslušnost zdejšího soudu, tj. soudu okresního, k projednání věci v občanském soudním řízení, odvodila žalobkyně s odkazem na textaci ust. § 9 odst. 1 o.s.ř., kdy k tomu uvedla, že žalovaná je veřejnou institucí založenou zákonem (dříve 128/1990 Sb., nyní [číslo] Sb.), není proto ani spolkem dle občanského zákoníku ani korporací dle zákona o obchodních korporacích, a protože žalobou vymezená věc není ani statusovou věcí žalované, je pro danou věc věcně příslušný okresní soud, místně příslušným dle sídla žalované. 3. Žalovaná v reakci na žalobu vznesla námitku věcné nepříslušnosti soudu dle § 104b o.s.ř., tedy o nutnosti projednat věc před soudy ve správním soudnictví. Uvedla, že je právnickou osobou s povinným členstvím zřízenou zákonem (§ 122 o. z.), pro absenci dobrovolnosti členství není spolkem ve smyslu § 214 o. z. S odkazem na § 40 odst. 3 zákona o advokacii dále poukázala na to, že jako veřejnoprávní korporace vykonává i veřejnou správu na úseku advokacie. Pokud by byla dána pravomoc obecných soudů, měl by věc projednávat krajský soud, tak tomu ale není, protože s ohledem na žalobou vymezený předmět řízení a § 65 s. ř. s. je dána věcná příslušnost správních soudů (§ 104b o. s. ř.). 4. Podle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé. 5. Podle čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je právo svobodně se sdružovat zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Podle odst. 3 cit. ust. lze výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. 6. Podle ust. § 4 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) soudy ve správním soudnictví rozhodují o a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"), b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách. Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. 7. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii je advokátem ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen "Komora"). 8. Dle § 40 odst. 1 zákona o advokacii se zřizuje [příjmení] se sídlem v [obec] a s pobočkou v [obec]. [příjmení] zejména zajišťuje působnost [příjmení] pro evropské advokáty a advokáty se sídlem v obvodu krajských soudů v [obec] a [obec] a pro jejich advokátní koncipienty. Podle odst. 2 cit. ust. je [příjmení] samosprávnou stavovskou organizací všech advokátů. Podle odst. 3 cit. ust. [příjmení] vykonává veřejnou správu na úseku advokacie. 9. Soud souhlasí s právním výkladem žalované, že žalovaná je organizací - právnickou osobou s povinným členstvím zřízenou zákonem (§ 40 odst. 1 zákona advokacii) ve smyslu § 122 občanského zákoníku, nikoliv, s ohledem na absenci dobrovolnosti, spolkem založeným dle § 214 občanského zákoníku. Dále je nutno souhlasit se žalovanou, že žalovaná je zákonem zřízenou veřejnoprávní korporací, přičemž jednou ze dvou jejích hlavních funkcí je výkon veřejné správy na úseku advokacie (§ 40 odst. 3 zákona o advokacii). Až potud soud se žalovanou zcela shoduje a dodává, že v případě rozhodnutí žalované při výkonu veřejné správy se jedná o rozhodnutí, k jehož přezkoumání jsou, s odkazem na ust. § 65 soudního řádu správního, kompetentní soudy ve správním soudnictví. K tomu soud odkazuje například na usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 1. 8. 2017, č.j. Konf 28/2014-55. 10. Dále je však nutné, v souhlasu se žalobkyní, uvést, že ČAK je samosprávná profesní organizace, jejíž druhou ze dvou hlavních funkcí je samospráva advokátního stavu. Jedná se tedy v této části činnosti ČAK o jednoznačnou analogii ke spolkové činnosti. Přestože má soud za to, že se v případě napadeného rozhodnutí představenstva ČAK nejedná o správní rozhodnutí, k jehož přezkoumání by byly dle § 65 soudního řádu správního příslušné soudy ve správním soudnictví, dále dovodil, že k projednání a rozhodnutí věci žaloby není příslušný ani soud v občanském soudním řízení. 11. Dle § 42 odst. 1 zákona o advokacii nejvyšším orgánem [příjmení] je sněm. Dle § 43 odst. 1 písm. g) zákona o advokacii Sněmu přísluší rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3. Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla advokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena. 12. Dle § 46 odst. 1 a 4 zákona o advokacii je kontrolní rada kontrolním orgánem [příjmení]. Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů včetně zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností [příjmení], jakož i stavovských předpisů jinými orgány [příjmení], zaměstnanci [příjmení], advokáty, evropskými advokáty a advokátními koncipienty. Podle odst. 7 cit. ust. má-li kontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3, nebo jiné opatření představenstva, včetně jím přijatého stavovského předpisu, je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením sněmu, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude platnosti, pokud představenstvo pozastavené rozhodnutí potvrdí dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní rada je oprávněna pozastavit i výkon potvrzeného rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené rozhodnutí, je povinna požádat současně představenstvo o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 43 písm. g). 13. Dle čl. 10 jednacího řádu sněmu [obec] advokátní komor, týkající se projednávání jednotlivých záležitostí a podávání návrhů platí, že (1) Jednotlivé body zařazené na pořad jednání sněmu, jakož i další záležitosti, o nichž má sněm rozhodnout, uvádí osoba pověřená svolavatelem sněmu nebo jiný navrhovatel (dále jen„ navrhovatel“); je-li navrhovatelů více, uvede projednávanou záležitost ten z nich, kterého tím ostatní navrhovatelé pověří. (2) Nestanoví-li tento jednací řád jinak, zahájí předsedající po vystoupení navrhovatele rozpravu (čl. 11). (3) K projednávané záležitosti lze podat návrh na zamítnutí návrhu nebo pozměňovací návrh. K pozměňovacím návrhům lze podávat další pozměňovací návrhy; pozměňovací návrhy k dalším pozměňovacím návrhům nejsou přípustné.