12 C 33/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 2. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky 8 556 Kč s příslušenstvím z důvodu nezaplacení příspěvku ze strany žalované, která je vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaná je provozovatelem osobního automobilu nad 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu: [anonymizováno] ke kterému nebylo v období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (celkem 92 dní). O této skutečnosti byla žalovaná písemně vyrozuměna a zároveň byla vyzvána k uhrazení zákonného příspěvku nepojištěných. Na výzvu však žalovaná nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Dne 13. 9. 2021 tedy zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, v níž žalovanou vyzvala k zaplacení částky 8 856 Kč skládající se ze základu příspěvku 8 556 Kč (příslušná zákonná denní sazba (93 Kč) vynásobená počtem dní (92), kdy nebylo vozidlo pojištěno) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná žalobkyni do dne podání žaloby dlužnou částku neuhradila. 3. Žalovaná byla usnesením ze dne 11. 4. 2022, č. j. 12 C 33/2022-13, vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě a označila veškeré důkazy, které mají být v dalším průběhu řízení provedeny. Současně byla poučena o možnosti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a o tom, že zůstane-li tato výzva bez vyjádření, má soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k žalobě na předmětnou výzvu ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřila, a soud tak ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že nemá námitky. 4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 5. Soud tedy rozhodl o žalobě bez jednání za souhlasu obou účastníků dle § 115a o. s. ř. 6. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná byla v rozhodné době evidována jako provozovatel osobního automobilu nad 2 500 cm3 [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu: [anonymizováno], přičemž k vozidlu nebylo v období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 uzavřeno ze zákona povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Denní sazba příspěvku i výše dlužné částky s ohledem na počet dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, byla spočtena žalobkyní správně, a to včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním nároku u žalovaného. Žalobkyně žalovanou dopisem ze dne 6. 5. 2021 vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných, který představuje příspěvek za 92 dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (Výzva k úhradě příspěvku z 6. 5. 2021). Protože žalovaná příspěvek neuhradila, upomenula jí žalobkyně dopisem ze dne 11. 8. 2021o zaplacení předmětného příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (Upomínka z 11. 8. 2021). Konečně žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužného příspěvku vyzvala i předžalobní upomínkou ze dne 13. 9. 2021 (Předžalobní upomínka z 13. 9. 2021 a detailní informace k zásilce). 7. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, který stanovuje, že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, a může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle § 4 odst. 6 a 7 zákona podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je doručení písemné výzvy žalobce žalovanému do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, přičemž splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dní od doručení výzvy. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla, ve spojení s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“), přičemž výše sazby činí dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky u předmětného vozidla 93 Kč a počet dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno je 92. Dle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 2a vyhlášky výše poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Žalobkyni na základě § 4 odst. 1 a 4 zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku nepojištěných a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 8 856 Kč, které do dne podání žaloby nebyly žalovanou uhrazeny. Žalovaná tvrzení žalobkyně nesporovala, na svou obranu ničeho neuvedla, úhradu dluhu neprokázala. Žaloba tak byla podána důvodně, soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 856 Kč. S ohledem na to, že žalovaná dluh do dnešního dne nezaplatila a je tedy ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných dle výzvy ze dne 6. 5. 2021 v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužného příspěvku a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek i právo na úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení ode dne 21. 7. 2021 do zaplacení a soud i tento nárok tedy považuje za důvodný. 8. S ohledem na vše shora uvedené soud shledal, že nárok uplatňovaný žalobou je důvodný a žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 860 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.