14 C 106/2021-66 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům 432 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobcům bylo doručeno rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobců proti rozhodnutí Městského úřadu Šumperk, odbor dopravy, v řízení o určení právního stavu, zda se na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec] nachází veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu ust. § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, resp. zda zde existuje pozemní účelová komunikace přístupná veřejnosti. Správní řízení bylo zahájeno na základě žádosti manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], ze dne 21. 3. 2011, která byla správnímu orgánu [stát. instituce] doručena dne 30. 3. 2011, a jíž se žadatelé domáhali určení, zda na pozemku označeném jako parcela [číslo] v obci a [katastrální uzemí] existuje veřejně přístupná účelová komunikace či nikoliv. Žalobci byli v řízení účastníky předmětného řízení; se žádostí žadatelů nesouhlasili, a také proto proti ní po celou dobu trvání správního řízení aktivně brojili. Je třeba zdůraznit, že Městským úřadem Šumperk bylo správní řízení vedeno teprve poté, co [stát. instituce] sám ve věci vydal několik (následně zrušených) rozhodnutí, a až následně byl Krajským úřadem Olomouckého kraje pověřen vyřízením věci právě Městský úřad Šumperk Městský úřad Šumperk v řízení vydal také několik správních rozhodnutí, která byla Krajským úřadem Olomouckého kraje vždy k odvolání (či správní žalobě) žalobců opakovaně rušena a věc vracena k novému projednání. Důvodem byla opětovná pochybení na straně Městského úřadu Šumperk či Krajského úřadu Olomouckého kraje. Je však třeba uvést, že řízení bylo po celou dobu zatíženo naprosto neúměrnými průtahy nejen v celkové své délce, ale především co do délky jednotlivých úkonů. Ostatně nečinnost byla také důvodem, pro který došlo k pověření Městského úřadu Šumperk vyřízením věci. Žalobci mají za to, že jim svědčí právo na náhradu za nepřiměřeně dlouhou dobu správního řízení, které se vinou [stát. instituce] a Městského úřadu Šumperk a Krajského úřadu Olomouckého kraje vleklo prakticky 9 let. Zde je třeba uvést, že dle ust. § 71 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí do 30 resp. 60 dnů. S ohledem na tuto skutečnost tak žalobci uplatňují škodu resp. nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku správního řízení, resp. za průtahy v jednotlivých úkonech, a to ve výši každý z nich částku ve výši 144 000 Kč. Žalobci vyzvali žalovanou podáním ze dne 9. 9. 2020 k úhradě žalované částky. Žalovaná sdělila, že výzvu přijala, přičemž poučila žalobce o lhůtách a způsobu vyřízení jejich žádosti. Žalovaná žádost do podání žaloby nevyřídila. 2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Řízení o určení veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] bylo vedeno nejprve u [stát. instituce] pod sp. zn. [číslo] jako před správním orgánem I. stupně (dále jen„ Obecní úřad“) a před Krajským úřadem Olomouckého kraje jako orgánem odvolacím (dále jen„ Krajský úřad“). Posléze rozhodnutím Krajského úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl vedením řízení v prvním stupni pověřen Městský úřad Šumperk (dále jen„ Městský úřad“). Ve věci rovněž rozhodoval správní soud, a to Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, v řízení pod sp. zn. [spisová značka]. Nároky žalobců jsou žalobou uplatněny z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce resp. v průtazích v řízení o určení právního stavu dle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 500/2004 Sb.“), zda se na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] nachází veřejně přístupná účelová komunikace. V řízení o určení existence účelové komunikace nejde o právo civilní (soukromoprávní) povahy ve smyslu dosavadního judikatorního výkladu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Z tohoto důvodu nelze čl. 6 odst. 1 Úmluvy, na něj navazující judikaturu Evropského soudu pro lidská práva včetně Stanoviska na délku posuzovaného řízení aplikovat. Podle názoru žalované předmětem správního řízení v tomto případě nebylo základní právo žalobců, neboť určení, že konkrétní pozemek je či není veřejně přístupnou účelovou komunikací, je určením existence či neexistence veřejného subjektivního práva pro neurčitý okruh osob (veřejnost) užívat či neužívat předmětný pozemek jako pozemní komunikaci a v jeho rámci správní orgány nerozhodovaly o základním právu či svobodě žalobců ani řízení nebylo vedeno pro realizaci základního práva či svobody žalobců. Na toto správní řízení tedy nedopadají závěry aktuální judikatury, konkrétně nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 570/20, ze dne 14. 10. 2020, které právo na projednání věci v přiměřené době rozšiřují v souvislosti s aplikací čl. 38 odst. 2 Listiny i na správní řízení, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda účastníka. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že vlastnické právo žalobců k jejich nemovitému majetku„ přiléhajícímu“ k předmětnému pozemku, resp. žádná z jeho složek, tedy předmět vlastnictví držet, nakládat s ním, užívat jej a požívat jeho plody a užitky, nebylo v daném případě správním řízením nijak dotčeno, neboť komunikační potřeba žalobců mít zajištěn přístup ke svému nemovitému majetku byla dostatečně saturována komfortním a bezpečným přístupem po asfaltových místních komunikacích na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], ve vlastnictví [územní celek] jako veřejnoprávní korporace, a to aniž by ze strany žalobců bylo třeba jakýchkoliv stavebních úprav jejich nemovitého majetku. S ohledem na výše uvedené nelze žalobci uplatněné nároky na náhradu nemajetkové újmy posuzovat z titulu nepřiměřené délky řízení, nýbrž z titulu případných průtahů v řízení a neuplatní se tak ani vyvratitelná domněnka vzniku újmy. Případný přístup po pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] by byl pouze pěší a to pouze po část roku, kdy by to umožňovaly klimatické podmínky, neboť tento pozemek nebyl nikým jako komunikace udržován. Tyto skutečnosti dle názoru žalované samy o sobě vyvrací možnost vzniku nemajetkové újmy. Navíc z obsahu správních spisů jednoznačně vyplývá, že žalobci si byli vědomi toho, že jednou z podmínek, aby mohla být na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] deklarována existence veřejně přístupné účelové komunikace, je existence nutné komunikační potřeby, kterou má veřejně přístupná účelová komunikace saturovat. Žalobci si rovněž byli vědomi toho, že v daném případě tato podmínka ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] není splněna, neboť komunikační potřeby v obci [obec] byly dostatečně saturovány přístupy po místních komunikacích ve vlastnictví [územní celek]. Za této skutkové situace není možné, aby žalobci žili v nejistotě ohledně výsledku řízení, neboť výsledek řízení deklarující, že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] se nenachází veřejně přístupná účelová komunikace, museli předpokládat a očekávání případného opačného rozhodnutí neměli oč opřít. Za této situace naopak délka řízení žalobcům musela nutně vyhovovat, neboť do jeho pravomocného skončení mohli užívat majetek v soukromém vlastnictví třetích osob, aniž pro takové užívání existoval právní titul, čehož si žalobci museli být vědomi. I s ohledem na to byl podle názoru žalované význam řízení pro žalobce nepatrný. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Ze spisu [stát. instituce] [číslo jednací], a dále spisů Krajského úřadu Olomouckého kraje č.j. [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], spisu Krajského soudu [obec] č. j. [spisová značka], soud zjistil, že z předmětných spisů vyplývá, že předmětem správního řízení bylo určení právního stavu dle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zda se na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Předmětem daného správního řízení je projednání a posouzení žádosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] podané dne 30. 3. 2011 [stát. instituce], o vydání deklaratorního rozhodnutí o existenci či neexistenci účelové komunikace na pozemku pare. [číslo] v k. u. [obec]. Žadatelé v žádosti poukazovali na skutečnost, že jsou vlastníky domu [adresa] v [obec] a jedná se jim o přilehlý pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], ohledně něhož dne 9. 8. 2010 obdrželi vyjádření [stát. instituce], že pozemek pare. [číslo] v k. ú. [obec] nebyl a není zařazen do pasportu místních komunikací jako místní nebo účelová komunikace a dále žadatelé uvedli, že se na pozemku nenachází těleso komunikace. Dnem