14 C 116/2020-49 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 3. 9. 2020 domáhala zaplacení částky 15 412,27 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 751,64 Kč od 5. 7. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 600 Kč od 5. 7. 2019 do zaplacení a náhradu nákladů řízení, a to na základě neuhrazeného kontokorentního úvěru. 2. Dle žalobních tvrzení žalobkyně uzavřel dne 2. 9. 2013 žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o bankovních produktech a službách č. [bankovní účet]. Předmětem této smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně otevřít žalovanému platební účet č. [bankovní účet] a dále umožnit žalovanému čerpat v rámci tohoto účtu kontokorentní úvěr, jehož výše povoleného limitu byla prováděna na základě dispozic ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne 3. 9. 2018. 3. Žalovaný čerpal v rámci výše uvedeného kontokorentního úvěru částku 13 751,64 Kč. Na tento svůj úvěr žalovaný nehradil sjednané platby a právní předchůdkyně žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění pohledávky a postoupení pohledávky na žalobkyni. Kromě jistiny ve výši 13 751,64 Kč požaduje žalobkyně i kapitalizovaný úrok za dobu poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 1 060,63 Kč a smluvní poplatky ve výši 600 Kč. 4. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 5. Soud došel na základě předložených listin (smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 2. 9. 2013, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 3. 9. 2018, všeobecných obchodních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, oznámení o otevření úvěrového účtu, ukončení poskytování produktu, výpovědi smlouvy o běžném účtu, oznámení o zesplatnění, výpisu z úvěrového účtu, předžalobní upomínky, poštovního podacího archu a sazebníku poplatků) k následujícím závěrům o skutkovém stavu: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 9. 2013 smlouvu o bankovních produktech a službách č. [bankovní účet] a dále dispozici ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 3. 9. 2018, na základě kterých žalovaný obdržel kontokorentní úvěr ve výši 13 751,64 Kč. Tento úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 21,99 % a poplatky dle sazebníku poplatků se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami v závislosti na výši čerpání úvěru. Žalovaný však svůj dluh nesplácel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne 16. 6. 2020. 7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl na na základě výše uvedené úvěrové smlouvy povinen splácet vyčerpaný úvěr, a to spolu se smluvním úrokem a poplatky a tuto svoji povinnost nedodržel, a naopak žalobkyni se podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Při posuzování požadovaného zákonného úroku z prodlení vycházel soud z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 10. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalobkyně v návrhu a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 o. s. ř., jež byla obsažena ve výzvě k vyjádření se k žalobě (usnesení č. j. 14 C 116/2020-43 ze dne 11. 1. 2022). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 205,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 412 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 120 Kč ve výši 1 285,20 Kč. 12. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 13. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.